Norimberk

Z Encyklopedie knihy

Norimberk (Nürnberg) v pořadí sedmé německé město s nejstarší knihtiskařskou dílnou, kterou nejpozději 1469 založil Johann Sensenschmidt. K jeho významnějším souputníkům a následovníkům patřili Friedrich Creussner, Anton Koberger st. a Georg Stuchs. Kromě těchto tiskařů působili ve městě před rokem 1500 ještě Hans Folz, matematik Johann Regiomontanus (vlastním jménem Johann Müller von Königsberg, 1446-1476, tiskařsky činný 1471?-1475), Konrad Zeninger (1479-1483?), Marcus Ayrer (1483-1489), Peter Wagner (1483-1500), Peter Vischer (1487), Hans Hoffmann (1490?), Kaspar Hochfeder (1491-1498, dále Mety 1498-1501 a 1508-1517, Krakov 1503-1505), Hans Mayr (1493-1499), Ambrosius Huber (1498-1503) a Tiskárna augustiniánská (1479-1491).

V 16. století zde provozovalo knihtisk postupně na 110 řemeslníků. Město s pověstí mezinárodního tržiště patřilo k nejsilnějším zahraničním střediskům jazykově českého knihtisku. Pracovní i kolegiální kontakty se rozvíjely již od konce 90. let 15. století, kdy Stuchs počal realizovat oficiální zakázky na výrobu liturgické literatury pro Prahu a Olomouc. Silné vazby k Norimberku si vybudovala po svatojakubském mandátu (1508) jednota bratrská, která prostředictvím emisarů navázala roku 1511 úzkou spolupráci hlavně s Hieronymem Höltzelem. Jeho styky s českým prostředím lze datovat přinejmenším do roku 1506 (koprodukce s plzeňským tiskařem a nakladatelem Mikulášem Bakalářem). Rozmach jazykově českého knihtisku však připadá až na druhé desetiletí 16. století (Friedrich Peypus) a trvá po polovinu 60. let. Poněvadž produkce této etapy výrazně zasahovala do evropských nábožensko-politických sporů, stala se pro Habsburky a katolickou církev vážným nebezpečím. Proti ilegálnímu přílivu novinových letáků, pamfletů, biblí, postil a různých traktátů do Čech pochopitelně protestovali také čeští tiskaři a knihkupci, kteří byli nižšími cenami tohoto zboží poškozováni. Obchod mezi městem a Českými zeměmi byl proto několikrát zakázán. Do roku 1525, kdy byl Norimberk ještě katolický, zákazy jazykově českého knihtisku vydávala tamní městská rada (poprvé už 1517-1518), a poté, co se 1525 město přiklonilo k Lutherově reformaci, vzájemným kontaktům bránila zase oficiální katolická místa z Prahy (např. 1561, 1567 a pak až do 17. století).

Ve městě se vyučili, nebo krátce pracovali budoucí čeští tiskaři a nakladatelé Mikuláš Klaudyán (asi od 1511 u Höltzela), Jan Mantuán Fencl (1518 s Pekkem a Hötzelem), Oldřich Velenský z Mnichova (před 1519?), Jan Had (1535), Václav Oustský (1537) a možná i Kašpar Aorg (někdy mezi 1541-1544). Od Norimberku se naopak odpoutali Němci Hans Pekk (před 1521 pomocník a snad také samostatný tiskař u Höltzela, 1526-1531 usazen v Plzni), Jan Günther (po zdejším působení 1541-1544 se odstěhoval do Prostějova) a Friedrich Milichthaler (Güntherův nevlastní syn a od 1567 jeho nástupce v Olomouci). I oni významně obohacovali české řemeslo německým typografickým materiálem a zkušenostmi při stavbě edičních modelů.

Jazykově české publikace vycházely také z dílen norimberských tiskařů Adama Dyona (1517), Hieronyma Höltzela (1517 a 1518) a Friedricha Peypuse (1518, 1530 a 1534). Další bohemika pak pořídili Hans Guldenmund (ca 1540), Christoph Gutknecht (1546), Johann vom Berg (1553, 1557, 1563 a vdova 1565), Ulrich Neuber (1553, 1557, 1563, 1565 a 1566), Dietrich Gerlach (1566) či Alexander Philipp Dietrich (1599-1600). Německé nakladatele zajišťující výrobu jazykově českých knih reprezentuje nejprve Melchior Koberger (1540). Od 17. století se nakladatelské aktivity soustřeďují většinou již k cizojazyčné bohemikální literatuře odborné, zejména právnické: Michael Endter (asi od 1658), Jakob von Sandrart (1666), Johann Zieger (1683-1696), Georg Lehmann (asi od 1702), Johann Friedrich Rüdiger (asi od 1710), Paul Lochner st. (od 1716) nebo Peter Konrad Monath (1719). Cizojazyčné bohemikální publikace kartografické a topografické vydávali Johann Gabriel Doppelmayer, Johann Baptist Homann, Peter Iselburg, Gabriel Nikolaus Raspe či Johann Christoph Weigel.

V Norimberku se narodili nebo po určitý čas působili výtvarní umělci Jost Amman, Hieronymus Andreae, Johann Azelt, Hans Baldung Grien, Hans Sebald Beham, Johann Christoph Berndt, Erhard Etzlaub, Jakob Andreas Fridrich st., Augustin Hirschvogel, Johann Adam Delsenbach, Georg Pencz, Hans Leonhard Schäufelein, Erhard Schön, Hans Springinklee, Niklas Stör, Martin Tyroff, Bernhard Vogel, Michael Wolgemut s nevlastním synem Wilhelmem Pleydenwurffem aj. Tvorba většiny z nich nějakým způsobem souvisí i s činností českých a moravských tiskáren. V Norimberku se narodili či působili a do Českých zemí přešli umělci Johann Christoph Sartorius, Virgil Solis ml. nebo Johann Jakob Wegelin.


Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Die Anfänge der typographischen Zusammenarbeit zwischen Nürnberg und Böhmen. Gutenberg-Jahrbuch 1976, s. 147-155; BOHATCOVÁ, M.: Wittenberger Flugschriften aus der Zeit des Schmalkaldischen Krieges und die Probleme ihrer tschechischen Ausgaben. Gutenberg-Jahrbuch 1983, s. 195-214; BŮŽEK, V.: Říšské město Norimberk a České země v předbělohorské době (stav a perspektivy studia). Folia historica Bohemica 18, 1997, s. 19-70; JANÁČEK, J.: České dějiny. Doba předbělohorská 1526-1547. Kniha I/1-2. Praha 1968-1984; JEGEL, A.: Altnürnberger Zensur vor allem des 16. Jahrhunderts. Festschrift Eugen Stollreither zum 75. Geburtstage gewidmet von Fachgenossen, Schülern, Freunden (hrsg. von Fr. Redenbacher). Erlangen 1950, s. 57-61; MÜLLER, A.: Zensurpolitik der Reichstadt Nürnberg. Von der Einführung der Buchdruckerkunst bis zum Ende der Reichsstadtzeit. Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Stadt Nürnberg 49, 1959, s. 66-169; SCHENK, H.: Nürnberg und Prag. Ein Beitrag zur Geschichte der Handelsbeziehungen im 14. und 15. Jahrhundert. Wiesbaden 1969; SCHOLDERER, B.: Problems of early Nuremberg typography. Gutenberg-Jahrbuch 1951, s. 54-56; SPINA, Fr.: Tschechischer Buchdruck in Nürnberg am Anfang des 16. Jahrhunderts. Prager deutsche Studien 9, 1908, s. 29-51; SPORHAN-KREMPEL, L.: Nürnberg als Nachrichtenzentrum zwischen 1400 und 1700. Nürnberg 1968; VEITL, L.: Handel und Wandel mit aller Welt. Aus Nürnbergs grosser Zeit. München 1960; VOGLER, G.: Nürnberg 1524-1525. Berlin 1982; VOIT, P.: Moravské prameny z let 1567-1568 k dějinám bibliografie, cenzury, knihtisku a literární historie. Příspěvky ke Knihopisu 5. Praha 1986; ZIMMERMANN, H.: K výzdobě norimberského českého vydání Pamachia z roku 1546. Časopis československých knihovníků 7, 1928, s. 5-9.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 350-369; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 168-171; GELDNER 1. 161-185. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.