Obálková vazba

Z Encyklopedie knihy

Obálková vazba (angl. binding with a folding flap, fr. reliure à rabat, něm. Klappenband) typ měkké knižní vazby 14.-16. století, při níž funkce pokryvu i desek zároveň plnily vepřovice či teletina (vazba kožená) nebo pergamen (vazba pergamenová). Byl-li tento materiál na rubu přece jen zpevněn, pak pouze listem nalepeného papíru, který celkové flexibilitě nebránil. Ochranná konstrukce této jinak užitkové vazby připomíná dopisní obálku. Prodloužení zadní desky totiž vytvářelo kompaktní klopu (nikoli chlopeň jako u vazby obalové), kterou bylo možno po zavření knihy pohodlně přehnout přes přední ořízku až doprostřed desky přední a zde upevnit přezkou (lat. fibula). Horní a dolní část ořízky zůstala přitom nechráněná. Tento nejběžnější typ měkké obálkové vazby s klopou se ojediněle nazývá kopert (též copert z lat. coopertorium = knižní deska).

Plochý, či nanejvýše mírně oblý hřbet se ve středověku vyztužoval pruhem silné hověziny, z níž okatě vystupují stehy a dva tři dekorativní knoflíky. Barvené hřbetní výztuhy bývaly ozdobně prosekávané, anebo prořezávané. Od přelomu 15. a 16. století tento souběh, kdy organismus vazby plnil i funkce výzdobné, zanikal. Úzké pergamenové proužky probíhaly pod pokryvem hřbetu skrytě a okem znatelné jsou pouze v místech hřbetního kloubu.


Lit.: ĎUROVIČ, M. (a kol.): Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002; HAMANOVÁ, P.: Z dějin knižní vazby od nejstarších dob do konce XIX. stol. Praha 1959; HELWIG, H.: Handbuch der Einbandkunde. Bd. 1-3. Hamburg 1953-1955; NUSKA, B.: Typologie českých renesančních vazeb. Terminologie, slohové určování a datování materiálu. Historická knižní vazba 1964-1965. Liberec 1965, s. 19-145.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.