Ostrovský žaltář

Ostrovský žaltář je uložen v pražské kapitulní knihovně pod signaturou A LVII/1. Obsahuje 209 pergamenových listů o rozměrech 30,5 x 20,5 cm. Rukopis vznikl na přelomu 12. a 13. století snad v benediktinském klášteře Ostrov, někdy se jako možné místo vzniku udává i klášter sv. Jiří na Pražském hradě. Od 13. století byl kodex nepochybně v ostrovském klášteře užíván, jak dokládá řada jmen ostrovských mnichů v nekrologických záznamech kalendáře.

Většinu rukopisu tvoří žaltář, biblická kantika a k nim připojované texty (Te Deum laudamus a tzv. Athanasiovo vyznání víry), doplněné dalšími texty s vazbou k breviářovému oficiu (hymny, kantika a modlitby, zčásti k P. Marii). Nynější první složka, v níž jsou zapsány mj. hymny, zmíněný kalendář s nekrologickými přípisky, komputistická tabulka, sekvence a česky psaná tzv. Ostrovská píseň, byla ke staršímu kodexu přivázána asi až později. Z obsahu rukopisu se vymyká pouze pozdější lékařský přípisek na fol. 152v.

Česká, tzv. Ostrovská píseň s incipitem Slovo do světa stvořenie byla na fol. 8v zapsána v poslední čtvrtině 13. století a vykazuje vliv hymnu ke svátku Božího Těla, který složil v roce 1264 Tomáš Akvinský. Její text je členěn do čtyř strof po čtyřech verších a soustředí se na věroučná fakta a události Kristova života. Jako raná památka české literatury je výjimečná i svou kvalitou.

Žaltář obsahuje malířskou výzdobu, která je současná se vznikem rukopisu. Její nejvýznamnější součást tvoří tři celostranné obrazy dogmatického charakteru, zařazené před žalmy 1, 51 a 101: Trůnící P. Maria s dítětem, objímajícím a laskajícím svou matku (fol. 11v), Ukřižování Krista s P. Marií a Janem (fol. 47v) a Nejsvětější Trojice typu Paternitas (fol. 84r). Velkými malovanými ornamentálními iniciálami jsou vyznačeny počátky žalmů 1, 20, 32, 45, 51, 59, 73, 85, 101, 109, 113, 129, 134 a 138 (od žalmu 109 se jedná o počátky benediktinských nešpor jednotlivých dnů v týdnu, žalmy 141 a 144 pro pátek a sobotu uvádějí pouze kaligrafické iniciály). Iluminace jsou stylově závislé na starších salcburských a jimi ovlivněných bavorských předlohách, čerpajících podněty z italské a byzantské malby. Figurální kompozice vykazují jisté náznaky nastupujícího „lámaného slohu“ (Zackenstil) 13. století, nazvaného podle ostře zalamovaných záhybů draperie.

Literatura: EMLER, J.: Ein Necrologium des ehemaligen Klosters Ostrow, Sitzungberichte der königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften 1878, s. 346–354; SICHÁLEK, J.: K interpretaci Ostrovské písně, Česká literatura 52, 2004, s. 599–622; VINTR, J.: Ostrovské rukopisy, Olomouc 2014, zejm. s. 75–117; HLAVÁČKOVÁ, H.: Ostrovský žaltář, in:1000 let kláštera na Ostrově (999-1999): Sborník příspěvků k jeho hmotné kultuře v raném a vrcholném středověku, Praha 2003, s. 121–132; FOLTÝN, D. – KLÍPA, J. – MAŠKOVÁ, P. – SOMMER, P. – VLNAS, V. (eds.): Otevři zahradu rajskou: Benediktini v srdci Evropy 800-1300, Praha 2014, kat. č. V.26, s. 236–237 (KUBÍK, V.).