Písmová kuželka

Z Encyklopedie knihy

Písmová kuželka (angl. type body, fr. corps d’un caractère, něm. Schriftkegel) vzdálenost mezi přední (signaturovou) a zadní stranou hranolku tiskového písmene čili označení výšky písmového obrazu, která pak určuje počet řádků sazby na stránce. Kuželka nemusí nést nutně pouze obraz jedné litery. Mívá i podobu slitku, který vycházel z tradice rukopisného písma a ještě v nové době jako takzvaný logotyp usnadňoval sazečovu práci a zároveň chránil vlasové dotaženice kresby. Nesla-li kuželka takto dvě až tři spojená písmena, sazba působila kondenzovaně. Naopak v nedávném 19. století se ustálila praxe nejmenší písmové stupně (briliant, diamant a perl) odlévat na větší, nonpareillovou kuželku, aby tyto sazečské miniatury byly vůbec použitelné. Tehdy vyhlížela sazba vzdušněji. Od roku 1737 se hodnota kuželky v písmolijectví vyjadřuje unifikovanou škálou písmových stupňů propočítaných dle typografického bodu.


Lit.: BERRY, W. T.-JASPERT, W. P.-JOHNSON, A. F.: The encyclopaedia of type faces. London 1958 (repr. 1970); KABÁT, K.: Knihtisk a jeho vývoj v Československu. Praha 1936; LAWSON, A.: Anatomy of a typeface. Boston 1990; NEŠVERA, R. K.: Kralický nález typografického materiálu z hlediska technicko-historického. In: Kralice (red. Vl. Fialová). Brno 1959, s. 81-93; WOLF, H.-J.: Geschichte der Druckverfahren. Historische Grundlagen, Portraits, Technologie. Elchingen 1992; ZAHÁLKA, Fr.: Přehled knihtisku. Praha 1952.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.