Papír (rozšíření a význam)

Z Encyklopedie knihy

Papír (rozšíření a význam) za objevitele ruční výroby papíru (lat. papyrus, řec. papyros z kopt. pa-puro = královská rostlina nebo z papeioor = bahenní rostlina) se tradičně považuje Číňan Cai Lun. Dle mladší pramenů z 5. století vynalezl roku 105 čerpací formu a zasloužil se o rozšíření výroby. Nejnovější archeologické nálezy z let 1957, 1973 a 1978 však ukazují, že zhotovování papíru z konopí bylo čínským řemeslníkům známé již na přelomu 2. a 1. století př. Kr. Nejstarší dnes známé listiny psané na papíru pocházejí z Koreje a jsou datované rokem 167. Počátek výroby v Japonsku se klade do roku 610. O dvě století později zcela nezávisle na čínské technologii ovládalo výrobu papíru původní obyvatelstvo Střední Ameriky. Arabové poznali papír 751 po bitvě s Číňany na řece Talass poblíž Samarkandu. V 10. století vznikla papírenská střediska v Damašku a Egyptě a do roku 1150 znalost výroby postoupila karavanními stezkami až do Araby okupované Valencie (španělská Játiva).

Písemný doklad o první papírně křesťanského světa pochází z roku 1276 (Fabriano v Itálii). Nejstarší filigrán je datován 1282 (Boloňa). Monopolní postavení italských papíren církevního státu (Benátsko, Lombardie, Toskánsko) bylo překonáno až na sklonku středověku: 1338 se počalo s výrobou v Troyes ve Francii, 1390 Německo (Norimberk), 1400-1411 Švýcarsko (Marly), 1407 Belgie (místo neznámo), 1420 Polsko (Gdańsk), 1495 Anglie (Stevenage), 1498 Rakousko (Vídeňské Nové Město), 1530 Slovensko (Levoča), 1532 Švédsko (Motala), ca 1540 Dánsko (místo neznámo), 1546 Rumunsko (Brašov), 1564 Rusko (Moskva), 1575 Střední Amerika (Culiacán, Mexiko), 1579 Slovinsko (Lublaň), 1586 Holandsko (Alkmaar), 1660 Finsko (Pojo), 1690/91 Severní Amerika (Germantown, Pa.), 1745 Turecko (Istanbul) atd.

V Čechách nejstarší písemnost na papíru, který byl dovezen z Itálie, představuje městská kniha Starého Města pražského (1310). První papírna je u nás doložena roku 1499 na Zbraslavi (výroba papíru v Chebu 1370 není prokázána). Dále následují Trutnov 1505-1847, Frýdlant (existuje 1527), Praha-Staré Město pražské ostrov Štvanice (první dílna existuje 1524 a zrušena po 1860, druhá existuje ca 1597), Jihlava-Stará Hora 1540-1904, Praha-Libeň polovina 16. století (zrušena v 18. století), Nedošín u Litomyšle (existuje 1557, zrušena 1854), Ústí/L. 1559, Jirkov (první dílna existuje 1561, druhá založena 1596), Benešov/Pl. 1569-1873, Dolní Poustevna 1569-1906, Mimoň 1570-1787, Český Krumlov (existuje 1572), Klatovy (existuje 1583), Chomutov (existuje 1598, zrušena ke konci 18. století), Jáchymov 1598 a Kunčice ca 1599. Nejstarší ruční papírna na Moravě byla založena 1505 v Olomouci. Dodnes nepřetržitě fungující výroba ručního papíru ve Velkých Losinách je doložena od roku 1596. Během 17. století se počet českých papíren, v nichž ovšem od počátků působili většinou Němci, zvýšil na 60, Morava měla asi 10 papíren. Rozmach řemesla v 18. století dokládá 73 papíren v Čechách a více než 50 na Moravě. Roku 1845 existovalo v Čechách již 122 papíren (z toho jen 5 strojních). Naproti tomu úřední statistika z Moravy 1841 vykázala pouze 36 papíren (z toho 2 strojní). I když produktivita českých papíren uspokojivě vzrůstala a v první polovině 19. století zaujímala dokonce čtvrtinu říšské výroby, kvalita zaostávala za cizinou. Nejjemnější druhy (např. papír hlubotiskový) i velké formáty musely být nakupovány z Anglie, Holandska a Francie. Po roce 1850 většina ručních manufaktur u nás i v Evropě zaniká a je nahrazována továrenskou strojní výrobou.

Papír byl v Evropě používán od 14. století postupně jako psací látka knih, na kreslení, malbu, přípravu grafrických listů a k výrobě hracích karet. Se zavedením a rozšířením knihtisku po polovině 15. století jeho význam ještě vzrostl. Přestože byl dostupnější a asi dvacetkrát levnější nežli pergamen, který se v tiskárnách udržel nadále již jen výjimečně, pořizovací ceny 16. a 17. století zůstávaly ještě velmi vysoké (4 archy stály zhruba tolik co necelý půlkilogram hovězího masa). Rozhodující vliv tu měla obchodní politika státního aparátu. Byla zavedena jednak nepřímá daň (papírenský kolek v podobě razítka poprvé v Holandsku 1624, Čechy 1750) a jednak dovozní a vývozní přirážka (v Čechách poprvé za Leopolda I. roku 1676). Obecně proto platí, že importovaný papír byl dražší nežli tuzemský. Náklady na tuzemský papír upotřebený v jednom výtisku činily před polovinou 18. století přibližně 20% ceny publikace (počátkem 20. století se snížily jen na 7%). Teprve strojní výroba a náhražkové suroviny papír postupně zlevňovaly.


Bibl.: LABARRE, E. J.-SIMMONS, J. S. G. (edd.): Monumenta chartae papyraceae historiam illustrantia or Collection of works and documents illustrating the history of paper. Vol. 1 Heawood, Ed.: Watermarks mainly of the 17th and 18th centuries (4078 watermarks listed), Vol. 2 Briquet Album. A miscellaneous of watermarks supplementing Briquet’s Les Filigranes, by various paper scholars, Vol. 3 Zonghi’s Watermarks (1887 watermarks), Vol. 4 Briquet’s Opuscula. The complete works without „Les Filigranes“, Vol. 5 [Labarre, E. J.] The Nostitz papers. Notes on watermarks found in the German imperial archives of the 17/18th centuries (766 watermarks), Vol. 6 Shorter, Al. H.: Paper-mills and paper-makers in England 1495-1800 (217 watermarks), Vol. 7 Tschudin, W. Fr.: The ancient paper-mills of Basle and their marks (430 watermarks), Vol. 8 Eineder, G.: The ancient paper-mills of the former Austro-Hungarian empire and their watermarks (1871 watermarks), Vol. 9 Učastkina, Z. V.: A history of Russian hand paper-mills and their watermarks (815 watermarks), Vol. 10 Lindt, J.: The paper-mills of Berne and their watermarks 1465-1859 (787 watermarks), Vol. 11 Tromonin’s Watermark Album. A facsim. of the Moscow 1844 edition. With additional material by S. A. Klepikov (1827 watermarks), Vol. 12/1-2 Valls i Subirra, Ö.: Paper and watermarks in Catalonia. English and Spanish texts (1827 watermarks), Vol. 13 Mosin, V.: Anchor watermarks (2847 watermarks), Vol. 14 Fiskaa, H. M.-Nordstrand, O. K.: Paper and watermarks in Norway and Denmark (462 watermarks). Hilversum-Amsterdam 1950-1978.

Lit.: BAYERL, G.: Die Papiermühle. Vorindustrielle Papiermacherei auf dem Gebiet des alten deutschen Reiches. Technologie, Arbeitsverhältnisse, Umwelt. Teil 1-2. Frankfurt/M.-Bern-New York-Paris 1987; BLUM, A.: Les origines du papier, de l’imprimerie et de la gravure. Paris 1936; DECKER, V.: Dejiny ručnej výroby papiera na Slovensku. Martin 1982; DEMMIN, A.: Papier und Buch in ihrer geschichtlichen Entwicklung. Leipzig 1985; ĎUROVIČ, M. (a kol.): Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002; FLODR, M.: Literarische Quellen zur Mühlengeschichte und Filigranologie von Böhmen, Mähren und den schlesischen Randgebieten. Papiergeschichte 21, 1971, s. 57-72 a 22, 1972, s. 1-12; HUNTER, D.: Papermaking. The history and technique of an ancien craft. New York 1957 (repr. New Castle DE 2001); ISTVÁN, B.: A magyarországi papíripár törtenete (1530-1900). Budapest 1963; KHEL, R.: Poselství papíru. Praha 1999; LEDUIGOU, L.: Histoires de papier. Strasbourg 1993; MALECZYŃSKA, K.: Dzieje starego papieru. Wrocław 1974; NICOLAI, Al.: Histoire des moulins à papier du sud-ouest de la France. Vol. 1-2. Bordeaux 1935; RENKER, A.: Das Buch vom Papier. Leipzig 1950; SANDERMANN, W.: Die Kulturgeschichte des Papiers. Berlin 1988; SCHMIDT, Fr. (ed.): Papiergeschichte. Papierhistorische Beiträge Wolfgang Schlieder zum 70. Geburtstag. Im Auftrag des deutschen Arbeitskreises für Papiergeschichte und des Leipziger Arbeitskreises zur Geschichte des Buchwesens. Wiesbaden 1996; SMITH, D. C.: History of papermaking in the United States (1691-1969). New York 1970; ŠALDA, J.: Tiskařské papíry. Pomůcka pro praxi a příručka pro zaměstnance průmyslu polygrafického a papírenského. Praha 1952; TSCHUDIN, P. F.: Grundzüge der Papiergeschichte. Stuttgart 2002; VOORN, H.: De Papiermolens in de Provincie Noord-Holland. Haarlem 1960; VOORN, H.: De Papiermolens in de Provincie Zuid-Holland. Wormermeer 1973; VYKYDAL, M.: Soupis papírenských mlýnů v Čechách. Sborník Národního muzea v Praze A 22/4. Praha 1968, s. 207-227; WEISS, W.: Zeittafel zur Papiergeschichte. Leipzig 1983; ZUMAN, Fr.: Knížka o papíru. Praha 1947; ZUMAN, Fr.: Papírny Starého Města pražského. Technicko-průmyslový archiv 1. Praha 1927; ZUMAN, Fr.: Podkrkonošské papírny. Rozpravy ČSAV, tř. 1, č. 89. Praha 1940; ZUMAN, Fr.: Posázavské papírny. Praha 1936; ZUMAN, Fr.: Přehled papíren v Čechách v 17. století. Český časopis historický 27, 1921, s. 162-170; ZUMAN, Fr.: Přehled papíren v Čechách v 18. století. Český časopis historický 37, 1931, s. 79-90 a 293-309; ZUMAN, Fr.: Přehled papíren v Čechách v 1. polovici 19. století. Časopis Národního muzea 108, 1934, s. 26-52 a 197-224.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.