Plankt

(též čes. planktus, lat. planctus, angl. planctus, franc. plaint, complainte, provensálsky planh, it. pianto, lamento, něm. Klage)

Termín je odvozen od latinských slov plangere = naříkat, planctus = bití se v prsa, hořekování. Ve středověku se jím označoval básnický text nebo i jeho zhudebnění, jejichž tématem byl nářek: nářek nad smrtí vladaře, světce, milované osoby, nad hříšníky, ztrátou Jeruzaléma, ale také nad přílišným usilováním světa o moc a peníze nebo nad úpadkem mravů. Mnoho vhodných témat poskytovala bible (smrt Lazara a nářek jeho sester, Ráchel naříkající nad povražděnými dětmi aj.). Nejstarší písemně doložený plankt pochází ze začátku 9. století (Planctus de obitu Caroli – Plankt o smrti Karla Velikého), ale brzy se objevují i plankty v národních jazycích. Často se plankty vyskytovaly v rámci obsáhlejších literárních celků, např. kronik nebo her, a svou citovou angažovaností měly blízko k duchovní poezii, meditaci nebo také kázání. Dramaticky byla zpracována scéna návštěvy Marií u prázdného Kristova hrobu, z níž se vyvinuly velikonoční liturgické hry s „pláčem tří Marií“. Trojí latinský „pláč“ je uchován v Mastičkáři, v česko-latinských hrách lze výstupy třech Marií doložit ve 14. století např. v klášteře benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě (rukopisy NK ČR I B 12, NK ČR VIII G 29 nebo NK ČR XVII E 1). Po hudební stránce náleží planktus k jednohlasu typu sekvence nebo lejchu, případně též strofické písně.

Jako zvláštní skupina se vydělují nářky Panny Marie pod křížem (někdy s asistencí apoštola Jana), které se rozšířily ve 12. století. Liturgicky dodnes přijímaná sekvence Stabat mater se tematicky této scény dotýká. V zahraničních pramenech jsou plankty Panny Marie dobře dokumentovány, z českých pramenů je zřejmě nejznámější Pasionál abatyše Kunhuty (NK ČR XIV A 17) s Planctus Mariae zasazeným do homilie. K dalším příkladům staročeských planktů uveďme Plankt Šafaříkův (NK ČR XIV G 17), Roudnický plankt (kodex VI Fd 5, Lobkovická knihovna, Roudnice nad Labem) či Plankt nebo žaloscenie Matky Božie u Veliký pátek (NK ČR XVII F 30).

Lit.: KVÍZOVÁ, K.: heslo Hry tří Marií, in: Starší divadlo v českých zemích. Osobnosti a díla. Ed. A. Jakubcová, Praha 2007, s. 263-265. PLOCEK, V.: Melodie velikonočních her ze středověkých pramenů v Čechách. Praha 1989. POLÁČKOVÁ, E.: Teatralita středověké literatury doby lucemburské. Disertační práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2017.