Proprium missae

Z Encyklopedie knihy

(čes. mešní proprium, angl. proper, něm. Proprium, franc. propre)

Mešní proprium zahrnuje ty části mše, které jsou proměnlivé. V římskokatolické liturgii jsou to kromě modliteb, čtení, responsoriálního žalmu a evangelia introitus, graduale, versus alleluiaticus, tractus, sekvence, offertorium a communio. Části propria se mění během liturgického roku, a to v okruzích „de tempore“ (svátky připomínající události převážně z Kristova života od adventu po neděle v mezidobí, tzv. temporál), „de sanctis“ (osobní svátky svatých, tzv. sanktorál) a „commune sanctorum“ (vymezené skupiny světců). Rozlišuje se tedy mezi propriem de tempore a propriem de sanctis (proprium sanctorum).

Všechny jmenované části propria missae s výjimkou sekvencí obsahují ve své chorální podobě buď antifonu nebo responsorium, některé z nich jeden nebo více žalmových veršů. Zapisovaly se do graduálů. Stejně jako části mešního ordinaria byly později zhudebňovány i vícehlasým způsobem. Texty mešního propria bez hudební složky jsou součástí misálů.

Lit.: KLETEČKOVÁ, M.: Několik poznámek k Seznamu unifikovaných názvů pro liturgická díla latinských ritů katolické církve. In: Národní knihovna – Knihovnická revue, rok 2002, č. 4, s. 323–325; VLHOVÁ-WÖRNER, H.: Tropi proprii missae. Repertorium troporum bohemiae medii aevi, pars I., Praha 2004;  VOZKOVÁ, J.: Die Offertorien im Graduale des Arnestus von Pardubice. In: Miscellanea musicologica, tomus XXXVII, Praha 2004, s. 89–104.

Autor hesla: Dagmar.stefancova