Provenience

Z Encyklopedie knihy

Provenience (z lat. provenire = pocházet, angl. a fr. provenance, něm. Provenienz) soubor údajů o původu a čtenářských osudech exempláře. Údaje jsou významným pramenem k dějinám knižní kultury a knihoven. Informují o místě, době, způsobu a průvodních okolnostech nabytí (nákup, dar, dědictví, výměna, pořizovací cena knihy, cena za práce knihvazače aj.). Údaje mají většinou podobu rukopisných poznámek na přídeští, předsádce, titulním listu, anebo na počátku vlastního textu (angl. inscribed copy, fr. exemplaire avec envoi autographe, něm. autographiertes Exemplar). Autografní povaha záznamu bývá u podpisu podtržena dodatkem „manu propria“ (lat. vlastní rukou, někdy též jen m. p.). Jiné formy představovalo razítko, štítkové exlibris, štítek s knihovní signaturou a supralibros na knižní vazbě.

Poznámky do exempláře vlastnoručně vepisoval majitel neboli posesor, případně knihovník. Poznámky uvozovaly charakteristické fráze jako „Ex libris …“ (z knih), „Ex bibliotheca …“ (z knihovny), „Ex munificentia …“ (štědrostí), „Comparavit …“ (opatřil), „Dono accepit …“ (dostal darem), „Dono dedit …“ (daroval), „Sum verus possessor hunc librarum“ (jsem skutečným majitelem této knihy), „Vera possessio …“ (skutečné vlastnictví) apod. Rukopisný text týkající se daru bývá označován nadnárodním termínem envoi (fr. věnování). Poznámky byly mnohdy doplňovány též varovnými průpovídkami typu „kdo tuto knihu ukradne, tomu ruka upadne“. Výpovědní jádro tvoří podpis majitele (zpravidla rozšířený informací o jeho původu, studiu a povolání), anebo název knihovní instituce a datum záznamu.

Provenienční údaje do exemplářů nevpisovali pouze první majitelé, ale obvykle i jejich následovníci. S těmito řetězci se setkáváme zejména u Biblí, historií a kronik, které byly drženy v rodinném majetku po generace. Exempláře s individuálními znaky, dle nichž lze spolehlivě určit minulé majitele, označujeme termínem provenienční. Specifickou vrstvu provenienčních exemplářů tvoří svazky pocházející ze zvláště významných knižních sbírek (angl. pedigree copy, fr. exemplaire de provenance ilustre, něm. Exemplar berühmter Herkunft). Na rozmanité osudy knihy naráží dodnes užívaná gnóma habent sua fata libelli.


Lit.: KOCOWSKI, Br.: Zadania i metody badań proweniencyjnych w zakresie starych druków. Preglad biblioteczny 19/1-2, 1951, s. 72-84; PIEKARSKI, K.: O zadaniach i metodach badań proweniencyjnych. Przeglad biblioteczny 3, 1929, s. 388-415; WIĘCKOWSKA, B.: Adnotacje czytelnicze w egzemplarzach powieści i romansów XVII i XVIII-wiecznych w zbiorach Ossolińskych. Roczniki biblioteczne 24/2, 1980, s. 48-68.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.