Rámová kompozice

Z Encyklopedie knihy

Jedno ze dvou základních schémat výzdoby desek knižní vazby. Rámová kompozice je typická především pro slepotiskem zdobené vazby. Sestává z vnějšího rámu, v renesanci často soustavy do sebe vkládaných rámů oddělovaných linkami, a obdélníkového vnitřní pole, které bývá vyplněno desénem z kolků, v renesanci zpravidla rozměrnou plotnou či svislými válečkovými pásy. Kostra rámové kompozice je vytvořena jednoduchými či násobnými linkami, tlačenými linkovátkem, kolečkem či filetou, které oddělují jednotlivé kompoziční prvky. Kompozice a celkové řešení výzdoby je důležitým prostředkem alespoň pro rámcovou lokalizaci vzniku knižní vazby. Rámy bývaly zprvu vyplněny kolky, v renesanci především válečkovým ornamentálním pásem. Křížení vnitřních linek rámu vytváří v rozích tzv. křížení v rámu, čtvercová políčka, kam zpravidla bývá na gotických vazbách otištěn jeden větší kolek. Mezi kratší strany dvou rámů bývají od pozdního středověku vložena vodorovná pole, zpravidla jedno v horní, druhé v dolní části kompozice, které takřka souvislou plochu slepotiskové výzdoby vylehčují a které sloužily pro umístění majitelových iniciál a datace vazby, jindy pro vytlačení jména autora a titulu. Oblíbený byl i motiv vpadlého pole, který vznikal spojením dvou rámů v nárožích diagonálními linkami. Takto vytvořený volný rám, který zpravidla zůstával nezdobený, vnášel do výzdoby desek prostorový efekt. Oproti tomu u dominantové kompozice zůstává vnitřní pole z větší části volné, aby vynikla do jeho středu posazená ornamentální či figurální dominanta.

Lit.: ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha – Litomyšl 2002, s. 381; NUSKA, B.: Typologie českých renesančních vazeb. Terminologie, slohové určování a datování materiálu. Historická knižní vazba 1964–1965, s. 44–48, 71–75. 

Autor hesla: Kamil.boldan