Retrográdní sazba

Retrográdní sazba (z lat. retro = zpět, gradus = stupeň) běžná sazba reprodukující rébusový text, jehož význam se při čtení od začátku i od konce buď nemění, anebo je úmyslně opačný. Názorný příklad poskytuje oslavná báseň Michala Pěčky z Radostic Encomia Bohemorum (1619) počínající slovy „Bohemi semper fideles in facto et re suis Regibus fuerunt …“, avšak týž pasus čtený odzadu působí jako paskvil „Fuerunt Regibus suis re et facto infideles semper Bohemi“. Tyto literární hříčky mohly být čteny i po slabikách či písmenech, např. z jedné strany „Die Liebe ist Sieger“ a pozpátku „Rege ist Sie bei Leid“.

Retrográdní text, zvaný též palindrom (řec. palindromos = couvající) i versus cancrini (lat. račí verš), se jakožto oblíbený tvůrčí prostředek humanistického básnictví 16. a 17. století často vyskytoval ve spojení s figurální (kruhovou) sazbou. Jedním z nejcennějších dokladů tohoto typu je světská anonymní polyfonní píseň tanečního rázu Miraris, mundum dorso consistere cancri? (Praha 1589). Notovaný jednolist vyšel z tiskárny Jiřího Černého z Černého Mostu.

Račí verš na jednolistu Jiřího Černého (Praha 1589). Gryll z Gryllova, Jan st.: Miraris, mundum dorso consistere cancri? (Praha, Jiří Černý z Černého Mostu 1589). Střed jednolistu tvoří otisk mědirytové plotny: rak nesoucí na hřbetě kruhový obraz světa a na těle nápěv „Cancer cancri sat“, rytý pozpátku a zrcadlově, u nohou štítek se sázeným názvem skladby, okolo celého vyobrazení notový kruh s makarónským nápěvem rytým taktéž pozpátku a zrcadlově (nahoře zleva doprava „Swět se točij rowně gako Kolo protož přjtele hleď mjt wěda koh°. Multa vadunt cu[m] feria sexta. Neb mnohé wěcy dau na swětě spátke[m] retro cedu[n]t in deteriora et non meliora”. Po bocích plotny vertikálně tištěné nápěvy jednotlivých hlasů, počínající vždy uprostřed ozdůbkami vyznačeného středového kříže. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/c (Konvolut Dobřenského č. 307 = fol. 197a).

Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Irrgarten und Schicksale. Einblattdrucke vom Anfang des Dreißigjährigen Krieges. Praha 1966; MARTÍNEK, J.: Pamfletická činnost Michala Pěčky z Radostic a její předbělohorské kořeny. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 18-19. Praha 1983-1984, s. 117-125; SNÍŽKOVÁ, J.: Česká polyfonní tvorba. Musica polyphonica Bohemiae. Výběr vícehlasých děl českého původu z XVI. a XVII. století. Praha 1958.