Rituál (tištěná kniha)

Z Encyklopedie knihy

(přesměrováno z Rituál)

Rituál (z lat. ritus = obřad, angl. ritual, fr. rituel, něm. Rituale) liturgická příručka předepisující formy úkonů nižšího kléru při pohřbu, procesí a při udělování svátostí (křest, přijímání, svátost manželská, kněžské svěcení, biřmování, pokání, poslední pomazání). V minulosti byla pro tuto příručku užívána často různá označení jako agenda, manuale, officiale, ordo celebrandi, parochiale, pastorale, sacerdotale a sacramentale. Specializované výtahy se označovaly jako benedictionale (žehnání a svěcení), liber catechumeni (křest), obsequiale (pohřeb) apod.

Agenda Tiskaře Arnoštových Statut (Plzeň? ca 1476–1479). Agenda Pragensis (Plzeň?, Tiskař Arnoštových Statut? ca 1476–1479). Počáteční fol. a1a s červeným tiskem v horních třech řádcích a s ručně doplněnými iniciálami J(Nvigilia), D(Omiue) [!] a D(Ominus). Národní knihovna ČR (Praha), sign. 44 G 44.

První tištěné datované Rituale Romanum pochází z Florencie 1476. U nás nejstarší příručku tohoto typu rozšířil takzvaný Tiskař Arnoštových Statut. Běžně se nazývá Agenda Pragensis (Plzeň? po 1476). Zřejmě teprve pak následují Agenda Herbipolensis (Basel 1479-1480?), Agenda Moguntinensis (Mainz 1480) a Agenda Bambergensis (Bamberg ca 1481). Agenda Olomucensis byla tiskem vydána několikrát: v Brně u Konrada Stahela a Matthiase Preinleina 1486, v Norimberku u Georga Stuchse 1498 a později ještě péčí biskupa Stanislava Pavlovského v dílně Łazarza Andrysowice (Kraków 1585 a 1586). Jiným typem nejstaršího formuláře je Obsequiale Constantiense (Basel 1482?). Georg Stuchs pro pražskou diecézi tiskl Obsequiale sive Benedictionale Pragense (Nürnberg 1496), které po čase znovu vydal arcibiskup Medek (Praha 1585). K dalším typům patří manuale, jehož nejstarší tisk Manuale Neapolitanum byl vydán v Neapoli 1489.

Rozdílnost jednotlivých úkonů mezi diecézemi odstranil teprve tridentský koncil, z jehož doporučení vzešlo po letech první obecné Rituale sacramentorum Romanum Gregorii XIII jussu editum (Romae 1584). Rituale Romano-Pragense (Praha-Wien 1642-1645, pak ještě 1699-1700 a 1731) zavedl do Čech s nakladatelským přispěním a malou tiskařskou výpomocí vídeňského tiskaře Cosmerovia až arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu. Kromě obecných formulí stanovoval tento rituál také úkony specifické jen pro pražskou diecézi (např. svěcení tříkrálové vody). Obdobně dvojaký pořádek zaváděly ovšem všechny mladší příručky diecézní či řádové, např. Rituale dioecesis Olomucensis (Olomouc 1659), Rituale Franciscanum Bernarda Sanniga (Praha 1685, šesté vydání Dillingen 1733), Agenda seu Rituale Olomucense (Brno 1694), která prostřednictvím četných vydání fungovala až do roku 1873, či Rituale Romano-Capucinicum (Praha 1696). Nejoblíbenějším výtahem z obecného rituálu byl Panis quotidianus Vojtěcha Františka Josefa Levinského (Praha 1722). Tiskl se nepřetržitě až do počátku 19. století. V první polovině 19. století byl vydáno Manuale ritualis Pragensis (Praha 1848) a obecná Agenda česká křesťanů katolických Václava Krolmuse (Praha 1848).

Liturgické příručky upravující prostší obřady nekatolických církví se nenazývaly rituál, ale agenda. Závazným formulářem protestantských církví byla takzvaná Agenda wittenberská čili Lutherem redigovaný obřadář Deudsche Messe und Ordnung Gottis Diensts (1526 paralelně Altenburg, Nürnberg a Wittenberg). Všechny úkony bratrských bohoslužeb upravovala dnes nezvěstná Agenda česká, to jest Spis o ceremoniích (Leipzig 1581). Dílčím úkonům při bratrských bohoslužbách byly věnovány Služba křtu svatého (Kralice 1580), Agenda při večeři Páně (Kralice 1580) a Agenda aneb Způsob oddávání k stavu manželskému (Kralice 1580). Tobiáš Závorka Lipenský vytiskl Pravidlo služebností církevních (Velké Němčice? 1607).


Bibl.: ALES, A.: Bibliothèque liturgique. Description des livres de liturgie imprimés aux XVe et XVIe siècles faisant partie de la bibliothèque de S.A.R. Mgr. Charles-Louis de Bourbon. Paris 1878 (repr. New York 1970); RICCI, S.: Livres de liturgie imprimés aux XVe et XVIe siècles faisant partie de la bibliothèque de son altesse royale le duc Robert de Parme. Paris-Milan 1932.

Lit.: BOHATTA, H.: Liturgische Drucke und liturgische Drucker. Wien (b. r.); PODLAHA, Ant.: Nejstarší tištěný rituál Pražský z r. 1496. Časopis katolického duchovenstva 42 (67), 1901, s. 46-51, 97-100, 243-248, 325-330, 444-452, 566-574, 606-609 a 43 (68), 1902, s. 226-230, 325-330, 350-355, 452-459, 525-532, 610-612 etc.; THIEL, E. J.: Die liturgischen Bücher des Mittelalters. Börsenblatt für den Deutschen Buchhandel (Frankfurter Ausgabe) 23, 1967, s. 2379-2395.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.