Routa

Routa (z řec. rytē) dekorativní prvek připomínající tvarem diamantový řez. Má kosodelníkový tvar a její strany svírají nestejné úhly (na rozdíl od rombu, který má úhly shodné). Nejčastěji se vyskytuje ve středověkém knižním malířství, užitém umění, v architektuře a při orámování knihvazačských kolků nebo při válečkové výzdobě zrcadla pozdně gotické a renesanční vazby. Zde je routový (též brokátový) vzor tvořen několika svislými pásy s kapkovitými kosodelníky, jejichž střed pokrývají vegetativně ornamentální kolky.

• 

  Přední deska vazby nakladatelské z Kobergerova ateliéru (Nürnberg 1486?). Světle hnědá teletina na prkénkových deskách 240 x 170 mm zdobena slepotiskem rámové kompozice členěné trojlinkou (tenká, tlustá, tenká). Tři strany rámu přední desky pokryty válečkem s holí obtočenou stylizovaným listovím, horní pole s tlačeným nápisem „Epistole enee“. V zrcadle čtyřnásobný otisk plotny s routovým vzorem. Rám zadní desky zdoben kolky (opět olistěná hůl, navíc členitá rozeta). Zadní zrcadlo má dvě protínající se diagonály a v trojúhelníkových polích týž kolek jako v předních routách. Obě desky bez rohových kování a středových pukel. Částečně zachovány pouze dvě úzké háčkové spon

• 

  Zadní deska vazby s řetězem zvané liber catenatus (Nürnberg 90. léta 15. století). Teletina na prkénkových deskách 352 x 250 mm. Zrcadlo, členěné diagonálně se protínajícími čtyřlinkami, pokrývá střídmý routový vzor, v mezipolích z trojlinek a čtyřlinek jsou kosé kolky s gryfem. Do horní hrany zapuštěno kovové očko, k němuž jsou připojeny dva tordované články kdysi delšího řetězu (dnes zachováno jen 100 mm). Biblia latina cum postillis Nicolai de Lyra (Nürnberg, Anton Koberger 1493). Knihovna Národního muzea (Praha), sign. Nostická knihovna F 52 (snímek laskavě zapůjčil digitální fotoarchiv pražské Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě).

Lit.: NUSKA, B.: Typologie českých renesančních vazeb. Terminologie, slohové určování a datování materiálu. Historická knižní vazba 1964-1965. Liberec 1965, s. 19-145.