Rychlolis

Z Encyklopedie knihy

Rychlolis (angl. cylinder press, fr. presse à marche rapide, něm. Schnellpresse) označení poměrně rozsáhlé skupiny moderních knihtiskařských strojů, v nichž byl starý princip Gutenbergova ručního lisu, tkvící v působení ploché tlakové desky na plochou tiskovou formu, nahrazen kontaktem otočného tlakového válce s plochou sazbou. Tato inovace zásadním způsobem omezila manuální práci a zvýšila rychlost vlastního knihtisku, vítanou především při výrobě novin. Zpočátku jen desetinásobný, a přesto zcela revoluční nárůst produktivity se sice oproti ruční výrobě projevil určitým poklesem typografických kvalit knižního zboží, nicméně dovolil snížit cenu. Knihtisk se tak ocitl na přechodu od živnostenské malovýroby k tovární velkovýrobě, kterou po polovině 19. století dovršilo zavádění strojů rotačních.

Objevitel rychlolisu Friedrich Gottlob König spolupracoval s vynikajícím mechanikem a konstruktérem Andreasem Friedrichem Bauerem (1783-1860). Německé označení „Schnellpresse“ poprvé užil roku 1822 stuttgartský nakladatel Johann Friedrich von Cotta. První Königův rychlolis byl patentován 1811 a 1812. Základem se stal dutý železný tlakový válec (cylindr) přitlačující třetinou obrátky papír na samočinně zabarvovanou tiskovou formu. Válec na rozdíl od dříve užívané tlakové desky zrychlil tiskovou fázi stroje a umožnil pracovat s rozměrnějšími formami. Ruční barvení sazby pomocí tamponů bylo nahrazeno soustavou pěti navalovacích válců. Stroj tak s manuální pomocí nakladače a vykladače papíru provedl za hodinu 800 otisků. Poněvadž všichni zájemci o koupi nereflektovali na drahý parní pohon, byl do některých typů zabudován setrvačník. V dalších fázích vývoje König pohyb cylindru několikrát vylepšil. Ke zdokonalení paralelně přispěli také 1816 Edward Cowper (1790-1852), 1823 Augustus Applegath (1788-1871), 1824 David Napier (1790-1869) aj. Zatímco Königův stroj z roku 1817 dosáhl 1.400 otisků v hodině, Applegathův čtyřválcový rychlolis (1828) se prezentoval 4.000 otisky. Odtud pak vedla cesta ke konstrukci rotačky.

Vůbec první knihu vytiskl na rychlolisu Thomas Bensley. Byl to anglický překlad z němčiny The institutions of physiology Johanna Friedricha Blumenbacha (London 1818). Německo první tisk na rychlolisu uskutečnilo roku 1823, Francie 1828, Dánsko 1831, Norsko 1840. Do Čech první stroj z Vídně objednali synové pražského tiskaře Bohumila Haase st. roku 1833. V regionech získali primát jindřichohradecký Alois Josef Landfras 1844 a Turečkův litomyšlský nástupce František Berger 1850. Další nákupy probíhaly ojediněle, neboť dílnám se buď nedostával provozní kapitál, anebo zvětšení výrobní kapacity nebylo vzhledem ke kupní síle regionu žádoucí. Roku 1854 v Čechách a na Moravě pracovalo 36 rychlolisů (z toho 25 Praha, 1 Jindřichův Hradec, 1 Litomyšl, 5 Brno, 2 Olomouc a 2 Opava).


Lit.: BARTÁK, J.-KRAUS, Vl.: Typografové 1468-1939. Praha 1996; BĚHAL, M.: Tiskové stroje. Praha 1963; BLÁHA, R.: Přehled polygrafie. Praha 1959; CLAIR, C.: A history of printing in Britain. London 1965; DIETERICHS, K.: Die Buchdruckerpresse von Johann Gutenberg bis Friedrich Koenig. Mainz 1930; GOEBEL, Th.: Friedrich Koenig und die Erfindung der Schnellpresse. Braunschweig 1875; HOFFMANNOVÁ, J.: Tiskařství. In: Studie o technice v Českých zemích 1800-1918 (red. František Jelínek a kol.). Sv. 3. Praha 1985, s. 154-191; HOFFMANNOVÁ, J.: Tiskařství a průmyslová revoluce. Sborník Národního muzea v Praze C 29/3. Praha 1984, s. 153-193; KABÁT, K.: Knihtisk a jeho vývoj v Československu. Praha 1936; MARTINČÍK, R.: Vynálezce rychlolisu Bedřich König. Typografia 40, 1933, s. 22-24; VRÁNKOVÁ, J.: Technická revoluce v malé tiskárně. In: Tiskárny a tisky 19. století. Sborník příspěvků z celostátní konference pořádané při příležitosti 200. výročí založení jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny (red. Š. Běhalová). Jindřichův Hradec 1998, s. 75-78; WOLF, H.-J.: Geschichte der Druckpressen. Ein illustriertes Handbuch mit einer ausführlichen Zeittafel. Frankfurt/M. 1974; WOLF, H.-J.: Geschichte der Druckverfahren. Historische Grundlagen, Portraits, Technologie. Elchingen 1992; ZAHÁLKA, Fr.: Přehled knihtisku. Praha 1952.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.