Salomon Gessner

Z Encyklopedie knihy

Gessnerova viněta ve vlastních sebraných spisech (Zürich 1777). Gessner, Salomon: Schriften (Zürich, Salomon Gessner 1777). Díl první (Idyllen), pag. 35 s koncovou ilustrační vinětou. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AE III 3.

Salomon Gessner (1730-1788) curyšský básník, amatérský výtvarník a v letech 1761-1788 spolumajitel tiskárny a nakladatelství Orell, Gessner & Co. (od roku 1770 s názvem Orell, Gessner, Füssli & Co.). Po smrti Salomona Gessnera rodinný podíl v tiskárně a nakladatelství převzal mladší syn Heinrich Gessner (1768-1813). Roku 1798 se však z Curychu odstěhoval a firma dál existovala jen jako Orell, Füssli & Co.

Salomon Gessner byl nadán velkou zručností v kresbě, mědirytu i leptu. Jevištní monumentalitou poznamenané frontispisy a titulní viněty, čerpající ze stylu francouzské rokokové ilustrace, nacházíme především v jeho vlastních básnických skladbách jako Die Nacht (Zürich? 1753), Der Daphnis (Zürich 1754), Idyllen (Zürich 1756), Der Tod Abels in fünf Gesängen (Zürich 1758), Schriften (Zürich 1762). Tyto publikace, jejichž textová i výtvarná složka tvoří kongeniální celek, jsou řazeny k nejlepším typografickým dílům, které ve Švýcarsku 18. století vyšly. Od 60. let se na některých Gessnerových ilustracích počínají projevovat první náznaky klasicistní uměřenosti a příklonu k antice. Nové prvky jsou patrné zvláště v Poetische Schriften od Christopha Martina Wielanda (Zürich 1762). Přicházejí i v ilustracích mnohosvazkových překladů Shakespearových Theatralische Werke (Zürich 1762-1766) či Schauspiele (Zürich 1775-1782). U komického eposu Hudibras Samuela Butlera (Hamburg-Leipzig 1765) odbočil Gessner z doposud vyzkoušeného schématu a dle Hogarthových ilustrací z roku 1726 pořídil devět mědirytů překvapivě groteskního rázu. Gessnerův podpis nesou též přílohy soudobých almanachů i kalendářů.


Lit.: BIRCHER, M.-SCHINKEL, E. (edd.): Maler und Dichter der Idylle. Salomon Gessner 1730-1788. Wolfenbüttel-Lugano-Braunschweig 1980 (Ausstellungkataloge der Herzog August Bibliothek Nr. 30); BIRCHER, M.-WEBER, B.: Salomon Gessner. Zürich 1982; LEEMANN van ELCK, P.: Druck, Verlag, Buchhandel im Kanton Zürich von den Anfängen bis um 1850. Zürich 1950; LEEMANN van ELCK, P.: Salomon Gessner. Sein Lebensbild. Mit beschreibenden Verzeichnissen, seiner literarischen und künstlerischen Werke. Zürich 1930; MATĚJČEK, A.: Ilustrace. Praha 1931; RÜMANN, A.: Die illustrierten deutschen Bücher des 18. Jahrhunderts. Stuttgart 1927; RYCHNER, M.: Rückblick auf vier Jahrhunderte. Entwicklung des Artistischen Institut Orell Füssli in Zürich. Zürich 1925; SANDER, M.: Die illustrierten französischen Bücher des 18. Jahrhunderts. Taschenbibliographien für Büchersammler, 3. Stuttgart 1926; WEBER, E.: Geschichte der epischen und idyllischen Dichtung von der Reformation bis zur Gegenwart. Leipzig 1924.

Lex.: NAGLER 5. 392-394 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 13. 499-500. = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.