Serif

Z Encyklopedie knihy

Serif (dle názvu ostrova Seriphos, angl. serif, fr. épattement, něm. Füßchen, Querstrich nebo Serif) patka starověké a renesanční nápisové majuskule vzniklá konečným příčně vedeným zásekem dláta. Poněvadž tento prvek podporoval horizontální vnímání textu, zobecněl jak v psaných písmech, tak od 15. století v humanistickém písmu tiskovém. Mohl mít podobu málo nápadného plochého či klínovitého rozšíření, anebo naopak velmi zdůrazněného trojhranného zakončení. Tento nejpodstatnější segment písmové kresby se nápadných grafických proměn dočkal až v 19. století u mladších tiskových písem, označovaných postaru jako úpadková. Vlasová zakončení, charakteristická pro antikvu klasicistního typu, se u několika akcidenčních písem proměnila v deskovité serify (egyptienka), vysoké kvádry (italienka) a dospěla až k patkám štěpeným (toskánka). Písmo s bezpatkovou konstrukcí nese název grotesk (angl. sanserif, fr. caractère sans empattement, něm. ohne Querstriche).



Lit.: CATICH, E. M.: The origin of the Serif. Brush writing and Roman letters. Davenport (1968); GIEYSZTOR, A.: Zarys dziejów pisma łacińskiego. Warszawa 1973; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963; ZAPF, H.: Die Stilgruppen der Antiqua und ihre charakteristischen Elemente. Gutenberg-Jahrbuch 1954, s. 9-15.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.