Stoupa

Profese podílející se na výrobě knihy (Frankfurt/M. 1574). Sachs, Hans – Amman, Jost: Eigentliche Beschreibung aller Stände auf Erden (Frankfurt/M., Sigmund Feyerabend 1568). Zleva doprava: fol. F2a (papírník), E4a (ilustrátor), E3a (písmolijec), F3a (knihtiskař), F4a (briefmaler se šablonou), G1a (knihvazač). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AE IX 119.

Stoupa (něm. Stampfmühle, Hammermühle) základní zařízení ruční papírny sloužící k rozmělňování hadrů a přípravě papíroviny. Je tvořeno sérií dřevěných nebo kamenných koryt (případně kádí) s vyztuženým dnem. V každé jednotce pracovala asi 4 těžká dubová (později kovová) kladiva, zavěšená na rovnoramenných pákách a poháněná přes hřídel vodním či větrným kolem. Spodní část kladiv byla okována nožemi nebo hřeby, které hadrovinu drtily. Byla-li hmota (stč. cejk z něm. Zeug) předem změkčena dvoutýdenním hnitím, stačilo k výrobě takzvané polodrtě (pololátky, něm. Halbzeug, dnes vláknina) 12-18 hodin. Hmota, která neprošla rozkladným procesem, se zpracovávala 24-36 hodin. Drcení usnadňovala nepřetržitě proudící čistá voda. Znečištěná byla přes zadržovací odpadní mřížku odváděna zpět do potoka (řeky). Hotová polodrť, obohacená vápnem, zrála dva týdny v kádi nebo na hromadě a pak se znovu vrátila do stoupy, v níž se drtící proces během jednoho dne ještě opakoval. Tak vznikla celodrť (celolátka, něm. Ganzzeug, dnes papírovina), která byla před dalším použitím slévána do čerpací kádě.

Arabské papírny užívaly k drcení hadrů ještě kamenné hmoždíře a dřevěné palice. Nejstarší stoupy se předpokládají v Itálii kolem roku 1300. Jejich počet a velikost ovlivňovala kapacita vodního či větrného pohonu. I když středně velká papírna disponovala asi 15 až 30 stoupami, pořád šlo o nejpomalejší fázi celé výrobní technologie. V 70. letech 17. století byl vynalezen holandr. Ten stoupy z papírenské živnosti pomalu vytlačil. Pravděpodobně nejstarší vyobrazení stoupy přinášejí mědiryty v knize Novo teatro di machine et edificii (Padua 1607), kterou napsal architekt Vittorio Zonca.

Třídění hadrů (Livourne 1774). Recueil de planches sur les sciences, les arts libéraux et les arts méchaniques, … troisieme édition … quatrieme livraison, ou cinquieme volume (Livourne, de l’imprimerie des éditeurs [= Denis Diderot et Jean Le Rond d’Alembert] 1774). Příloha 238, tabule III. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AB I 8.
Stříhání hadrů (Livourne 1774). Recueil de planches sur les sciences, les arts libéraux et les arts méchaniques, … troisieme édition … quatrieme livraison, ou cinquieme volume (Livourne, de l’imprimerie des éditeurs [= Denis Diderot et Jean Le Rond d’Alembert] 1774). Příloha 236, tabule I. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AB I 8.
Stoupa (Livourne 1774). Recueil de planches sur les sciences, les arts libéraux et les arts méchaniques, … troisieme édition … quatrieme livraison, ou cinquieme volume (Livourne, de l’imprimerie des éditeurs [= Denis Diderot et Jean Le Rond d’Alembert] 1774). Příloha 239, tabule IV. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AB I 8.

Lit.: BAYERL, G.: Die Papiermühle. Vorindustrielle Papiermacherei aus dem Gebiet des alten deutschen Reiches. Technologie, Arbeitsverhältnisse, Umwelt. Teil 1-2. Frankfurt/M.-Bern-New York-Paris 1987; KORDA, J.: Papírenská encyklopedie. Praha 1992; RENKER, A.: Das Buch vom Papier. Leipzig 1950.