Technika výzdoby vazeb

Z Encyklopedie knihy

Slepotiskovými tlačítky zdobená pozdně románská vazba z přelomu 13. a 14. stol. Národní knihovna ČR, sign. XIV H 3.
Slepotiskem, puncováním a řezbou do kůže zdobená gotická vazba z 15. stol. Knihovna Národního muzea, sign. XVI C 10.
Náhražky a příměsi zlata časem tmavnou, proto lze zlacenou reliéfní výzdobu zaměnit se slepotiskem. Pod štítkem spony dochováno původní zlacení. Národní knihovna ČR, sign. XVII F 44.
Vtlačený reliéfní otisk plotny u zlacené středové dominanty a rolny a tlačítka u zlaceného rámu doplněn rytím do zeleně barveného pergamenu. Knihovna Národního muzea, sign. 1 A 11/3.
Podle techniky výzdoby dělíme vazbu na slepotiskovou a zlacenou. Slepotisk (ang. blind tooling, fr. dorure à froid, něm. Blindprägung) se jako starší technika používá již od konce románského období, svého rozmachu dosáhnul v gotickém období u tmavých třísločiněných teletin a karmínově (purpurově červená, šarlatová, rubínová) zbarvených kozin. Podstatou slepotisku je vtlačování mírně ohřátého slepotiskového náčiní do vlhké kůže, která v místě otisku ztmavne. Používá se mosazných filet s jednoduchými nebo vícenásobnými linkami, negativně rytých okrasných kapitálkových filet a tlačítek (kolků, razidel), vždy na delší straně mírně zaoblených, obloučků, knihařských rolen (válečků, koleček, zastarale rouletta) pro usnadnění ornamentálního zdobení v pásech a později ploten, čárkovací želízka (tzv. čárkovátka) se zakulacenými rohy se vyráběla z ocele. Jednoduché linkování s prostým rámem bývá někdy doplněno kolky s vegetativními, zoomorfními a figurálními motivy. Reliéf negativního otisku tlačítek vystupuje, stejně jako u ornamentálních pásů vytvořených v 2. pol. 15. století knihařskými rolnami (válečky).

Na českých vazbách se rozvinula specifická technika řezby do kůže (angl. cut leather, fr. cuir ciselé, něm. Lederschnitt). Řezba do kůže bývá na silnějších hovězinách a teletinách kombinovaná s tepáním, puncováním a tlačeným slepotiskem.

Rámová kompozice přetrvává i u renesanční výzdoby světle hnědých teletin, kozin a vepřovic. Slepotiskové nářadí má již pozitivně řezanou kresbu, proto od 2. pol. 16. století umožňuje vtlačený reliéfní otisk rolen a středových ploten plně rozvinout techniku zlacení (angl. gold tooling, fr. dorure à chaud, něm. Goldprägung). Zlacená výzdoba jemnějších hnědočerveně mořených teletin a kozin je umístěna zpravidla v dominantové kompozici. Vyskytuje se také smíšená kompozice s uplatnění obou technik. V pol. 17. století je plně využita slepotisková výzdoba na bílých vepřovicových vazbách, až do pol. 18. století jsou pro hlazené bílé celopergamenové vazby typické zlacené kartuše ve středu desky, v barokním období přichází též záliba ve zlacených řadách hřbetů.

Lit.: BRADÁČ, L.: Knihvazačství. Praha 1912; CARTER, J. – BARKER, N.: ABC for Book Collectors. New Castle 2004; DOLEŽAL, J.: Vazby knih. Praha 1987; ĎUROVIČ, M. (a kol.): Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002; GNIRREP, W. K. –GUMBERT, J. P. – SZIRMAI, J. A. Kneep en Binding: een terminologie voor de beschrijving van de constructies van oude boekbanden. Hague 1993; LANGEROVÁ, J.: Výkladový slovník odborných termínů používaných při konzervování a restaurování archiválií. Praha 2015; LANGUAGE OF BINDING. Dostupné z: http://www.ligatus.org.uk/lob/ (cit. 5. 11. 2018); ROBERTS, M. T. – ETHERINGTON D.: Bookbinding and the Conservation of books: a Dictionary of Descriptive Terminology. Dostupné z: http://www.cool.conservation-us.org/don/don.html (cit. 8. 11. 2018); SZIRMAI, J. A.: The archaeology of medieval bookbinding. Aldershot 1999; VAKRČKA, A.: Knihařství: technologie ruční vazby. Praha 1979.

Autor hesla: Jan.novotny