Tomáš Mitis z Limuz

Z Encyklopedie knihy

Tomáš Mitis z Limuz (též Mytis, nebo jen Tomáš z Limuz, 1523-1591) básník, překladatel a editor, přední reprezentant latinizujícího humanismu v Čechách. Více než autor původní náboženské lyriky vynikl však v letech 1562-1570 jako vydavatel díla Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Mitisovou zásluhou byly tištěny mimo jiné dvě nejstarší bohemikální chvály knihtisku, které Hasištejnský napsal v Itálii někdy před rokem 1494. První vyšla u Jiřího Melantricha z Aventinu ve Farrago poematum (Praha 1570) pod názvem „Germania ad Italiam“, druhou s názvem „De propriis Germanorum inventis carmen heroicum“ tiskl Jan Jičínský st. jako součást sbírky Appendix poematum (Praha 1570).

Mitis toužil po pedagogické dráze a když jeho plán nevyšel, upnul se k tiskařským, nakladatelským a knihkupeckým aktivitám. Přinejmenším léta 1562-1564 proběhla v pracovním spojení s Janem Kozlem st. Spolupráce byla pravidelně zakotvena v impresech, např. Tomáš Mitis z Limuz In felicem inaugurationem sereniss. regis Maximiliani et sereniss. reginae Mariae chorus Davidicus … instructus (Praha 1562, „Thomas Mitis et Ioannes Caper excudebant“) nebo Augustinus Aurelius S. Knížka …, jenž slove Ruční (Praha 1563, „tlačeno ode mne Jana Kozla v domě M. Tomáše Mitisa z Limuz“). Šlo tedy zřejmě o víc nežli obvyklý nájemní vztah, ale ne takový, abychom uvažovali o Mitisově humanistické soukromé tiskárně (Privatdruckerei), neboť faktickým majitelem živnosti zůstal až do konce života Kozel.

Po Kozlově smrti spolupracoval Mitis jako editor a nakladatel od 1567 s tiskárnou Jana Jičínského st. Téhož roku (anebo již 1563?) s Jičínským, Jiřím Jakubem Dačickým a Janem Kantorem Hadem založil společnost, která prodávala knihy v pražském Karolinu a zanikla Hadovou smrtí 1572. Nenabízely se zde pouze knihy z českých tiskáren, nýbrž i produkce cizí, nekatolická (např. Heinrich Bullinger st., Wolfgang Musculus). Roku 1571 dal Maximilián II. krám prohlédnut a zboží neschválené cenzurou zabavit. Snad posledním dokladem Mitisových nakladatelských výbojů je dvacetilistová Vlastae Bohemicae historia (Praha 1574), kterou napsal humanista Racek Dubravus z Doubravy a vytiskl Jiří Černý z Černého Mostu.


Lit.: AKTA léta 1571 v Praze v příčině zapovězených knih a knihkupců. Časopis Českého muzea 7, 1833, s. 375-380; MARTÍNEK, J.: Ke studiu pozdních humanistických tisků. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 2. Praha 1967, s. 59-70; MARTÍNKOVÁ, D.: Ohlas vynálezu knihtisku v naší latinsky psané literatuře. In: Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory. Sborník prací věnovaných k 500. výročí knihtisku (věd. red. J. Polišenský). Praha 1970, s. 153-167; URBÁNKOVÁ, E.: Prameny a literatura k počátkům českého knihtisku. Sv. I/1-2, II. Praha 1984-1986; WINTER, Z.: Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách. Praha 1909.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 409; HEJNIC-MARTÍNEK 3. 339-361 = HEJNIC, J. – MARTÍNEK, J.: Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě. Založili A. Truhlář a K. Hrdina. Pokračovali J. Hejnic a J. Martínek. Sv. 1-6. Praha 1966-2011.; CHYBA 189 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 2. 36-38 = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.; LEXIKON 3/I. 290-291. = LEXIKON české literatury. Osobnosti, díla, instituce (věd. red. Vladimír Forst). Sv. 1-4/I-II. Praha 1985-2008.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.