Tužkové obtahy slepotiskového nářadí

Z Encyklopedie knihy

Kosočtverečný kolek s (nezdařeným) lvem, užívaný na konci 15. stol. knihvazačskou dílnou činnou v Brunšviku (Braunschweig). Národní knihovna ČR, sign. Cheb 1/45, detail slepotiskové výzdoby
Tužkový obtah výše vyobrazeného kolku se lvem.  Národní knihovna ČR, sign. Cheb 1/45
Tužkové obtahy sady kolků, kterou užívala na konci 15. a počátku 16. stol. klášterní dílna františkánského kláštera v Chebu

Slepotisková výzdoba je cenným pomocníkem pro bližší lokalizaci a dataci knižních vazeb. Každá pozdně středověká knihvazačská dílna disponovala odlišnou sadou kovových kolků, které se vtiskovaly do provlhčeného a změklého usňového pokryvu desek a vytvářely v něm nezaměnitelnou reliéfní výzdobu. Jakkoliv bývají kolky s nejběžnějšími motivy dosti podobné, vždy jsou jedinečné. Ke kolkům v pozdějším období přibyly válečky a rozměrnější plotny s figurálními výjevy. Skupina vazeb, kterou spojuje shodné slepotiskové nářadí, pochází z jedné dílny. Na základě bližšího studia daných rukopisů či tisků, jejich provenienčních údajů a dalších znaků je možné dílnu většinou lokalizovat a někdy spojit se jménem známým řemeslníkem a vymezit dobu jejího působení. Studium knižních vazeb tak má důležitou pomocněvědnou funkci pro kodikologii, knihovědu a další disciplíny. Právě podle slepotiskové výzdoby, kterou nacházíme na velké části pozdně gotických a renesančních vazeb, můžeme určit, ve kterém městě byla kniha svázána, a rekonstruovat její cestu od původního výrobce. Zjistíme, zda tisk byl svázán již v místě vydání, zda ho v jiné lokalitě spolu s částí nákladu nechal svázat knihkupec, anebo až první majitel v místní dílně. Získáváme tak cenné informace třeba pro dějiny knižního obchodu.

Tužkový obtah čtvercového kolku s jelenem z fundusu dílny, činné na sklonku 15. stol. v severočeském městě Kadaň

Již od 19. století byla slepotisková výzdoba celých desek zachycována metodou tužkových obtahů. Může jít o obtah celé plochy či vždy jen každého z užitých kusů nářadí. Na reliéfní plochu slepotiskové výzdoby se přiloží slabší pauzovací (či tzv. průklepový) papír a tupou plochou středně tvrdé tužky se po něm přejíždí. Na tužkovém obtahu je zaznamenán negativní obraz výzdoby. Na rozdíl od fotografie umí kontrastně a přesně v poměru 1:1 zachytit i drobné kusy nářadí. Tužkové obtahy dodnes zůstávají osvědčenou metodou snadného reprodukování výzdoby vazeb.

Pro systematické srovnávání výzdoby knižních vazeb a určování dílen bylo stěžejní budování sbírek tužkových obtahů od konce 19. století. Čeští badatelé mohou těžit především z výsledků celoživotní práce několika německých specialistů na knižní vazby a jejich repertorií slepotiskového nářadí. Pro pozdně gotické vazby jde o čtyřsvazkové dílo Ernsta Kyriße Verzierte gotische Einbände im alten deutschen Sprachgebiet a starší dílo Paula Schwenkeho, které teprve později doplnili a v tištěné podobě zpřístupnili jiní dva přední němečtí znalci historických knižních vazeb – Ilse Schunke a Konrad von Rabenau. Pro renesanční vazby jde o dílo Konrada Haeblera Rollen– und Plattenstempel des XVI. Jahrhunderts. Tito i další němečtí badatelé si budovali rozsáhlé pomocné sbírky tužkových obtahů, které dnes jsou digitalizovány a zpřístupněny na webu. Berlínská Staatsbibliothek buduje od roku 2001 ve spolupráci s jinými německými knihovnami dnes již světově respektovanou datábáze Einbanddatenbank (https://www.hist-einband.de/), jež se má stát pomůckou právě pro zpracování pozdně středověkých a raně novověkých vazeb zdobených technikou slepotisku a jejímž základem jsou právě tužkové obtahy nářadí. Cílem Einbanddatenbank je vytvořit co možná nejúplnější katalog nářadí (kolků, válečků a ploten), jenž by umožňoval přiřazení výzdoby blíže studované vazby konkrétní dílně, její chronologické a místní určení. Einbanddatenbank umožňuje vyhledávání jednotlivých kusů nářadí a určení knihařské dílny. Vedle zmíněných německých historiků knižní vazby si i řada knihovědných pracovišť vytvářela jako svůj pomocný aparát rozsáhlé sbírky obtahů slepotiskového nářadí, jež zůstávaly většinou nezpřístupněny. Právě tyto sbírky se po zdigitalizování a zpracování podle jednotného věcného i formálního kategorizačního schématu stávají základním kamenem Einbanddatenbanky. Vedle sbírek z pozůstalostí Paula Schwenkeho, Ernsta Kyriße, Ilse Schunke jde o rozsáhlé soubory obtahů uložené v Bavorské státní knihovně v Mnichově, ve Wolfenbüttelu, v Knihovně evangelického semináře ve Wittenberku a jinde. Pro české badatele je nejdůležitější materiál shromážděný Ernstem Kyrißem, který soustavně bádal i v českých a moravských knihovnách a podařilo se mu podchytit nemalou část i našich dílen 15./16. stol. Vedle identifikovaných klášterních dílen či laických knihvazačů zavedl pro anonymní dílny pomocné označení podle pojmenování charakteristického kolku.

Vzhledem k nejednotné terminologii bylo zapotřebí nejprve sestavit zevrubný seznam motivů výzdoby. Tento motivický tezaurus je v Einbanddatenbank zatím k dispozici v němčině, v budoucnu by měl být dostupný i v anglické verzi. Einbanddatenbank umožňuje vyhledávání podle motivických termínů. Pro usnadnění je ke každému motivu či jeho podskupině připojen obrázek s charakteristickým příkladem. Vedle toho lze využít i podrobné vyhledávání podle kombinace více kritérií. Vyhledávání kolků s často se vyskytujícím motivem je možno zúžit zadáním velikosti či třeba dané obrysové formy. Záznam u každého nalezeného vyobrazení potom přináší detailnější informace k danému kusu nářadí, dílně, která ho užívala, a konečně ke svazku, z něhož byl obtah pořízen. Záznam poskytuje bližší údaje o knihvazači či anonymní dílně, místě a časovém rozsahu působení. Jednoduchým způsobem je možné přejít k zobrazení všech kusů nářadí, které dílna používala.  Podobně rychle lze zobrazit veškeré nářadí s totožným výzdobným motivem. Jak dílny, tak jednotlivé kolky, válečky a plotny mají přiděleny samostatné řady idenfikačních čísel, které lze v popisech vazeb či v odborných studiích citovat (ve zkratce EBDB a příslušné číslo).

Einbanddatenbank prozatím obsahuje více než 65 tisíc záznamů. Může poskytovat cenné informace především těm domácím badatelům, kteří se zabývají středověkými rukopisy či inkunábulemi a postinkunábulemi. Renesanční výzdoba je prozatím zmapována o něco hůře. Databáze již dnes obsahuje zhruba tři tisíce kolků, válečků či ploten pocházejících z dílen, lokalizovaných na území České republiky. V nejbližších letech bude tento materiál významně rozhojněn o četné další kusy nářadí užívaného v českých a moravských pozdně středověkých dílnách, které byly identifikovány během nové pasportizace slepotiskových vazeb v domácích paměťových institucích.

Lit.: BOLDAN, K.: Einbanddatenbank a její využití při studiu knižních vazeb. In: Bibliotheca Antiqua 2012. Olomouc 2012, s. 201–204; GIERTZ, G.: Die „Sammlung Kyriss“ in der Würtembergischen Landesbibliothek und ihre Präsentation in der Einband-Datenbank. In: Bibliotheksdienst 38, 2004,  s. 863–871; HAEBLER, K.: Rollen- und Plattenstempel des XVI. Jahrhunderts. Unter Mitwirkung von Ilse Schunke. Bd. 1.2. Leipzig 1928-1929; KYRIß, E.: Verzierte gotische Einbände im alten deutschen Sprachgebiet. Textband, Tafelband 1–3. Stuttgart 1951–1958; MARBURGER, U.: The German Database of Historical Bookbindings (EBDB): Aims and Perspectives of a Cooperative Research Tool. In: Early Printed Books as Material Objects (ed. B. Wagner). Berlin 2010, s. 191–203; OTTERMANN, A.: Erfassung und Erschließung historischer Bucheinbände in Deutschland: Rückblick und Zukunftsperspektiven. Gutenberg Jahrbuch 72, 1997, s. 325–331; RABENAU, K. von: Internationale Zusammenarbeit auf dem Gebiet der Einbandforschung des späten Mittelalters. In: La reliure médiévale : pour une description normalisée (ed. G. Lanoë). Turnhout 2008, s. 105–116; SCHUNKE, I.: Die Schwenke-Sammlung gotischer Stempel- und Einbanddurchreibungen nach Motiven geordnet und nach Werkstätten bestimmt und beschrieben. Bd. I. Einzelstempel. Berlin 1979; SCHUNKE, I. – RABENAU, K. von: Die Schwenke-Sammlung gotischer Stempel- und Einbanddurchreibungen … Bd. II. Werkstätten. Berlin 1996.

Autor hesla: Kamil.boldan