Tycho Brahe

Z Encyklopedie knihy

Tychonova Astronomiae instauratae mechanica (Nürnberg 1602). Tycho Brahe: Astronomiae instauratae mechanica (Nürnberg, Levin Hulsius 1602). Fol. D3b s celostranným vyobrazením Tychonovy armilární sféry. Antikvariát Meissner (Praha).

Tycho Brahe (1546-1601) dánský astronom, stoupenec heliocentrismu. Do dějin knihtisku vstoupil jako majitel dvou soukromých tiskáren, které rozšiřovaly pouze jeho vlastní díla a spisy žáků. K družině obklopující Tychona patřil i mladičký Willem Janszoon Blaeu. Orientace na exaktní literaturu s množstvím matematických pasáží a symbolů vyžadovala zaměstnávat bezesporu zkušené tiskaře a sazeče. Totéž platí o neznámých dřevořezáčích, kteří pod dohledem majitele odváděli při tvorbě vědecké ilustrace vynikající výkony. První knihtiskařská dílna byla instalována 1584 jako součást observatoře Uraniborg (hrad múzy Uranie) na ostrově Hvenu (dnes Švédsko). V letech 1590-1592 zde byla vybudována také papírna zásobující pouze privátní Tychonovu tiskárnu (výroba papíru v ní byla zrušena 1601).

Tiskárna na Hvenu započala svou činnost roku 1584 krátkým, humanisticky pojatým Tychonovým dílkem Nobilitate ingenii generisque viro imprimis conspicuo, D. Iacobo Ulfeldio (Uraniborg 1584). Prvotinou z oboru astronomie je Diarium astrologicum et metheorologicum anni 1586 (Uraniborg 1585?), které sestavil Tychonův žák Elias Olai. Následoval tisk Tychonova vynikajícího pojednání o kometě pozorované roku 1577 De mundi aetherei recentioribus phaenomenis (Uraniborg 1588). Impresum jako nájemný tiskař podepsal Christoph Weida (samostatně tiskl 1608-1610 v německém Zerbstu).
Přední deska vazby z rudolfínského ateliéru pro Tychona Brahe (Praha 1599–1601). Pergamen na lepence 384 x 230 mm, zlacený slepotisk. Kompozice přední i zadní desky je shodná a připomíná vazby pro rýnského falckraběte Ottu Heinricha von Wittelsbach (1502–1559). Rám i dominantní kosodélník, stojící na špici a pokrývající celé zrcadlo, jsou tvořeny totožným ornamentálním válečkem. Uprostřed kosodélníků je na obou deskách plotnové supralibros. Vpředu ho tvoří zlacený Tychonův portrét s legendou HIC PATET EXTERIOR TYCHONIS FORMA BRAHEI PVLCHRIVS ENITEAT QVAE LATET INTERIOR. Zadní supralibros je tvořeno Tychonovým erbem s devízou ARMA GENVS FVNDI PEREVNT DVRABILE VIRTVS ET DOCTRINAE DECVS NOBILITATIS HABENT.
Do poloviny 90. let tiskárna vydala další, vědecky ještě přínosnější Tychonovy práce. Na prvém místě stojí základní příručka pro určování přesných poloh hvězd pomocí nově sestrojené rovníkové armilární sféry Astronomiae instaurandae progymnasmata (Uraniborg 1592). Následovaly Epistolarum astronomicarum libri (Uraniborg 1596), jejichž původ je na knize označen jako „ex officina typographica authoris“, a Icones instrumentum quorundam astronomiae instaurandae gratia a Tychone Brahe … elaboratum (Uraniborg ca 1596), doprovozené 18 dřevořezovými obrazy autorem konstruovaných přístrojů. Poté se tiskárna odmlčela a Tycho musel kvůli neshodám s králem Kristiánem IV. opustit zemi. Observatoř i tiskárnu přestěhoval na hrad Wandsbek u Hamburku. Zde vyšla Tychonova Astronomiae instauratae mechanica (Wandsbek/Hamb. 1598). Na jejím impresu je podepsán Philipp von Ohr, který se ještě téhož roku osamostatnil a v Hamburku tiskl až do 1603. Toto unikátní dílo obsahuje popis observatoře a 28 Ohrových vyobrazení kvadrantu, sextantu, armilární sféry a glóbů, které Tycho vyrobil a používal. Některé exempláře tohoto a jiných Tychonových tisků jsou kolorované. Mají vazby s jeho portrétem a supralibros v celoplošném úzkém kosodelníku, silně připomínajícím výzdobu vazeb pro sběratele Ottheinricha.

Na jaře roku 1599 se Tycho z podnětu astronoma Tadeáše Hájka z Hájku usadil v Praze na dvoře Rudolfa II. Archivní prameny k dějinám pražské Tiskárny jezuitské vypovídají, že dánský astronom se černému řemeslu věnoval zhruba mezi 1599-1601 i zde, a to s využitím lisu v pražském Karolinu ještě před příchodem Pavla Sessia. Otevřel-li soukromou tiskárnu, pak žádné hmatatelné doklady její činnosti dnes už nemáme. Druhé a třetí vydání Tychonova základního díla Astronomiae instauratae progymnasmata (Uraniborg-Praha 1602 a 1603) a druhé samostatné (v celkovém pořadí třetí) vydání De mundi aetherei recentioribus phaenomenis (Uraniborg?-Praha 1603) byly pořízeny až po Tychonově smrti ediční péčí Johanna Keplera a Francisca Gansneba Tengnagela. Z formulací „absoluta Pragae Bohemiae 1602“ (druhá edice Progymnasmat) a „absoluta Pragae Bohemiae 1603“ (třetí edice Progymnasmat) vyplývá, že šlo o vydání smíšená (zda se na jejich realizaci podílela v Praze schumannská tiskárna, vyjasní pouze typologický rozbor, který zatím chybí). Později byly zbytky nákladu obou Tychonových spisů distribuovány jako vydání obálkové. Na nově přitištěných titulních listech čteme „Excudi primum coepta Vraniburgi Daniae, ast Pragae Bohemiae [Bohemorum] absoluta. Prostat Francofurti apud Godefridum Tampachium 1610“.

V kolofonu spisu De mundi čteme „absolvebatur typis Schumanianis anno Domini M.DC.III“. Pražské dokončovací práce v tiskárně pozůstalé po Janu Schumannovi st. nebyly ovšem rozsáhlé. Opíraly se o remitendu z Uraniborgu 1588, takže i zde šlo vlastně o vydání obálkové. Tychonův portrét z titulní strany jeho De mundi 1603 od monogramisty „IDC“ objevíme už na starším Tychonově díle Astronomiae instauratae mechanica (Wandsbek/Hamb. 1598 a nově Nürnberg 1602). Podobiznu lemuje obloukový portál s několika dánskými erby, mimo jiné Rosenkrantze a Guildernsterna (má se zato, že právě z prvního vydání Astronomie čerpal William Shakespeare inspiraci pro jména dvou postav tragédie Hamlet 1601). Také Tychonův signet s devízou „descipiendo suscipio“ (lat. pohlížeje dolů, obdivuji se) není zcela nový. Je to jen hříčka se starší astronomovou značkou provázenou heslem „suspiciendo despicio“ (lat. hledíc vzhůru, nezapomínám též hledět dolů). Parafráze postihla i vlastní výtvarný motiv. Zatímco na starší verzi přichází bůh nebe Úranos, polonahý muž z pražské značky je znázorněn jako alchymista (lékárník).


Lit.: BERÁNEK, K.: Z dějin Akademické tiskárny v Praze. Acta Universitatis Carolinae, Historia Universitatis Carolinae Pragensis 6/2. Praha 1965, s. 91-101; DREYER, J. L. E.: Tycho Brahe. Ein Bild wissenschaftlichen Lebens und Arbeitens im 16. Jahrhundert. Karlsruhe 1894 (repr. 1999); HAMANOVÁ, P.: Z dějin knižní vazby od nejstarších dob do konce XIX. století. Praha 1959; HAMANOVÁ, P.-NUSKA, B.: Knižní vazba sedmi století z fondů Strahovské knihovny. Praha 1966; HARTMANN, G.: Urania. Om mennesket Tyge Brahe. Köbenhavn 1989; HORSKÝ, Zd.: Die böhmische Tradition der „neuren Wissenschaft“ im 16. Jahrhundert. In: Studien zum Humanismus in den Böhmischen Ländern (ed. Hans-Bernd Harder u. Hans Rothe). Köln-Wien 1988, s. 275-289; HORSKÝ, Zd.: Kepler v Praze. Praha 1980; HORSKÝ, Zd.-TENOROVÁ, D.: Soupis tisků pražských astronomů 16.-17. století. Ondřejov 1990; CHRISTIANSON, J. R.-HADRAVOVÁ, A.-HADRAVA, P.-ŠOLC, M. (edd.): Tycho Brahe and Prague: Crossroads of European science. (Acta historica anstronomiae 16). Frankfurt/M. 2002; JÁCHIM, Fr.: Tycho Brahe. Hvězdářova odysea z Dánska do Čech. Praha 2000; KENNEY, L.: Catalogue of the rare astronomical books in the San Diego State University Library. Introduction by Owen Gingerich. San Diego 1988; KLEISCHNITZOVÁ, F.: Ex bibliotheca Tychoniana Collegii Soc. Jesu Pragae ad S. Clementem. Uppsala 1933; KOLDOVÁ, M.: Jezuitská tiskárna v Praze (1635-1773) na základě archivních pramenů ze Státního ústředního archivu. Praha 2003 (diplomová práce uložená na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze); NIELSEN, L.: Den danske Bog. København 1941; NIELSEN, L.: Tycho Brahes Bogtrykkeri. København 1946; PAŘEZ, J.: Tychoniana ve Strahovské knihovně. Příspěvky ke Knihopisu 11. Dr. Bedřišce Wiždálkové přátelé a spolupracovníci k významnému životnímu jubileu. Praha 1996, s. 89-96; STRAKA, C.: Zápis Tychona Brahe v knihovně Strahovské. Časopis Českého muzea 87, 1913, s. 382-384; STUDNIČKA, F. J.: Prager Tychoniana. Praha 1901; TATON, R.- WILSON, C. (edd.): Planetory astronomy from the renaissance to the rise of astrophysics. Vol. 2, part A: Tycho Brahe to Newton. Cambridge 1989; URBÁNKOVÁ, E.: Několik poznámek k vazbám Tyche Braha v Národní a univerzitní knihovně. Knihař 38, 1947, s. 9-10; VEČEŘOVÁ, P.: Šumanská tiskárna (1585-1628). Documenta Pragensia monographia 17. Praha 2002; VOLF, J.: Tycho Brahe a jeho hvězdářská pozůstalost. Český bibliofil 3, 1931, s. 5-22.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 475; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 253, 276 a 477; TOOLEY 1. 182. = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999-2004.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.