Usňový pokryv

Z Encyklopedie knihy

Useň je zpracovaná a vyčiněná zvířecí kůže. Jako pokryv se useň uplatnila již na nejstarších dochovaných knihách kodexového typu. Byla převládajícím pokryvem desek od raného středověku až do první poloviny 19. století. Pro zhotovení vazebních usní byly využívány kůže z jelenů, ovcí, koz, telat, krav či vepřů – podle toho rozlišujeme jelenice, skopovice, kozinky, teletiny, vepřovice. Chlupy zanechávaly v kůži různě hluboké folikuly. Podle jejich uspořádání na povrchu můžeme určit, ze kterého zvířete useň pochází. Zprvu převládaly světlé, nebarvené usně, v gotickém období již tmavější třísločiněné. Na gotických vazbách byl usňový pokryv pevně přiklížen nejen k dřevěným deskám, ale i ke hřbetu, takže knihy šly hůře rozevírat. Zpravidla nezarovnané konce pokryvu byly přiklíženy k přídeští. Tyto záložky někdy překryl pergamenový, později zpravidla papírový výlep přídeští.

Lit.: BARAS, E. – IRIGOIN, J. – VEZIN, J.: La reliure médiévale. Paris 1978, s. 18; CORBACH, A.: Von der Haut zur Codexform – Metamorphose eines Organs. In: Verborgen im Buch, verborgen im Körper: Haut zwischen 1500 und 1800. Wolfenbüttel – Wiesbaden 2003, s. 13–45. HELWIG, H.: Einführung in die Einbandkunde. Stuttgart 1970, s. 34; JUCHAULD, F. – BONNENBERGER, P. – KOMENDA, A.: Identification de l’espèce animale des cuirs de reliure et des parchemins. In: Matériaux du livre médiéval(ed. M. Zerdoun Bat-Yehouda). Turnhout 2010, s. 13–28; KUBIČKA, R. – ZELINGER, R.: Výkladový slovník : malířství, grafika, restaurátorství. Praha 2004, s. 311; LIVIO MACCHI, F. e: Dizionario illustrato della legatura. Milano 2002, s. 86–87, 108–110; PEARSON, D.: English Bookbindings Styles 1450–1800. A Handbook. London 2005, s. 15–17;  RHEINBOLDT, C.: Wissenswertes über die verschiedenen Sorten Leder für Bucheinbände und Lederwaren. 4. Aufl. Stuttgart 1948; SCHÄFER, I.: Buchherstellung im frühen Mittelalter. Die Einbandtechnik in Freising. Wiesbaden 1999, s. 141; SZIRMAY, J. A.: The Archaelogy of Medieval Bookbinding. Aldershot 1999, s. 225–234.

Autor hesla: Kamil.boldan