Václav Jan Krabat

Z Encyklopedie knihy

Václav Jan Krabat (též Crabath, 1719-1805) zakladatel jedné z nejstarších doložených českých písmolijen. Pocházel z Prahy, od roku 1766 byl členem výboru Klauserova podpůrného bratrstva knihtiskařů, od 1772 inspektor revizní komise Tiskárny arcibiskupské. Kde se písmolijectví vyučil, nevíme. Státem povolenou firmu otevřel v Praze roku 1751 (před ním, anebo ještě současně s ním zde provozovali tutéž profesi Šebestián Reidt a Antonín Neumann). Písmaře (kaligrafy a rytce) nezaměstnával. Tiskové písmo pouze odléval z hotových matric zakoupených v cizině. Po desetiletém fungování vydal dle Trattnerova vzoru (1760) trojdílný nabídkový vzorník Specimen characterum latinorum existentium in Pragensi typorum fusura (Praha 1761 a 1789 znovu v rozšířeném znění). První vydání inzerovalo 41 písmových řezů antikvy, 33 fraktury a švabachu a dále 21 řeckých a hebrejských písem. Třetí část vzorníku (Abdruck von den jenigen Rößlein und Zierathen) nabízela 130 modifikací knižního dekoru a 8 skupin kalendářních značek. Krabat písmo dodával také do Uher a do Polska. Po uvolnění řemesla 1782 v důsledku sílící konkurence zahraniční odbytiště postupně ztrácel a 1792 žádal gubernium o povolení přestěhovat se do Vídně. Tento plán však neuskutečnil.

Roku 1794 ho František Jan Tomsa pověřil výrobou diakritizované antikvy pro pražskou Tiskárnu normální školy. Poněvadž odlévací formy, které Krabatovi zhotovoval „věci znalý přítel v cizině“, přílišnou kvalitou nevynikaly, pražské písmolijně nezbývalo než písmový obraz na matricích korigovat ručně. Akcenty odlitých písmen tak působily neústrojně a jejich reliéf byl pro tisk příliš nízký. Liknavý a málo spolehlivý Krabat mínil, že antikva se pro český hláskový systém vůbec nehodí a krach objednávky zdůvodňoval absolutní nemožností opatřit české majuskule diakritickými znaménky. Po třech letech zkoušek a sporů o financování Tomsa spolupráci s Krabatem přerušil a obrátil se na vídeňského písmolijce Jana Jiřího Mansfelda. Poslední zmínka o Krabatovi přichází roku 1805, kdy žádal Tiskárnu normální školy o novou zakázku.



Lit.: MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963; NEŠVERA, R. K.: Zásluhy Františka Jana Tomsy o český knihtisk. Sborník Národního technického muzea 1. Praha 1955, s. 72-82; VOLF, J.: Dějiny českého knihtisku do roku 1848. Praha 1926; VOLF, J.: Písmový vzorník Václava Jana Krabatha. Český bibliofil 4, 1932, s. 5-30; VOLF, J.: Podpůrné bratrstvo knihtiskařů v letech 1766-1769. Český bibliofil 6, 1934, s. 25-38; VOLF, J.: Z počátků písmolijectví v Čechách v 18. století. Památky archeologické 34, 1924-1925, s. 241-245.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.