Václav Jan Tibelli

Z Encyklopedie knihy

Tscherningova rytina ve Wanckeho oslavě (Hradec Králové 1726). Wancke, Bernard: Mons praemonstratus oder Vorgewiesener Berg (Hradec Králové, Václav Jan Tibelli 1726). Pag. 96 a následující tabule s Pannou Marií Hradišťskou (autor kresebné předlohy Martin Antonín Lublinský signován vlevo dole, rytec Tscherning vpravo dole). Je to mladší vydání díla vzniklého 1679. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. JM II 47.

Václav Jan Tibelli (též Tybely, ca 1684-1744) tiskař v Hradci Králové pocházející buď z Tyrol, nebo z Itálie a usazený nějaký čas v Praze. Do Hradce přišel zřejmě kolem roku 1708 a jeho samostatná činnost je doložena během 1711-1744. Tiskárna, ostatně jako všech osm dalších, které tou dobou v Čechách mimo Prahu pracovaly, vlastnila jen jeden lis. Její počátky byly skromné: z dnes známých 250 tisků třetinu tvořily kramářské písně vydané většinou do roku 1726. K mimořádným zakázkám, které převyšovaly běžný roční průměr, patřil kancionál Jana Josefa Božana Slavíček rajský (Hradec Králové 1719), vytištěný nákladem Františka Antonína hraběte Šporka, odpůrce jezuitů. Dílna však vydávala většinou jen administrativní tisky hradeckého biskupství, lidové modlitební knihy, synopse divadelních her provozovaných na hradeckém jezuitském gymnáziu a regionální balneologické spisky. Teprve po roce 1726 se komerčně vypracovala na tiscích pražského jezuity Antonína Koniáše: Citara Nového zákona … aneb Písně celoroční (Hradec Králové 1727 a 1738), Clavis haeresim claudens & aperiens. Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající, k vykořenění zamykající (Hradec Králové 1729), Lob-Klingende Harffe des Neuen Testaments (Hradec Králové 1730), Jediná choti Beránkova … všeobecná římská církev … věrným k potěšení představená (Hradec Králové 1733) a Vejtažní naučení a vejkladové na všecky nedělní i sváteční epištoly, též evangelia celého roku (Hradec Králové 1740).

Koniášův Klíč (Hradec Králové 1729). Koniáš, Antonín: Clavis haeresim claudens & aperiens. Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající, k vykořenění zamykající (Hradec Králové, Václav Jan Tibelli 1729). Pag. 1 počínající vlastní bibliografii (nahoře vlys s Božím okem). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. FK II 63.

Tibelliově tiskárně náleží prvenství v užití antikvy jakožto textového písma domácí jazykově české publikace. Z tiskových písmen, odlitých z matric patrně zahraniční provenience, byla pořízena sazba modlitební knihy Nebeský budíček duše křesťanské (Hradec Králové 1738). Písmo vesměs postrádalo akcenty. Délka samohlásek nebyla značena vůbec a háčky zde nahradila tečka nebo dvojtečka dodatečně umístěná buď po boku písmene, či nad ním. Pokud víme, Tibelliovi se k podobnému pokusu podruhé již nevrátili.

Po smrti Václava Jana přebírá tiskárnu jeho syn Jan Kliment Tibelli (1711-1775). Samostatně tiskl v letech 1744-1774 (na některých tiscích je podepsán jen Jan Tibelli, jiné nesou podpis Kliment Tibelli). Poněvadž situace se zakázkami a s odbytem knih v regionu byla svízelná, během 1748 vymohl od Marie Terezie privilegium na desetiletý knihtiskařský monopol ve městě. Žádal též výsadu na tisk kalendářů a minucí, avšak zde byl ve prospěch pražské tiskařky Žofie Jany Rosenmüllerové odmítnut. Jeho ediční program se zcela odvíjel od otcových zkušeností. Připravil další vydání Koniášovy Cytary (1746, 1750 a několik dalších) a Klíče (1749-1750). K jiným literárně zajímavým pracím patří pětisetstránková neilustrovaná Země dobrá, to jest Země česká (Hradec Králové 1754). Byla to anonymní kompilace z kronik Pia II. (Aeneas Silvius Picolomini), Tomáše Pešiny z Čechorodu a Jana Františka Beckovského.

Antikva u Václava Jana Tibelliho (Hradec Králové 1738). Nebeský budíček duše křesťanské (Hradec Králové, Václav Jan Tibelli 1738). Titulní strana. Repro: Muzika 1963.

Po smrti Jana Klimenta Tibelliho vedla živořící tiskárnu vdova Alžběta Tibelliová (1737-1806). Tisky z časového rozmezí 1775-1782 a 1784-1806 jsou v impresech značeny jednak jejím jménem a jednak jako „impresí Tybellská“, „mit Tibellischen Schriften“ či „typis Tibellianis“. V roce 1782 se dílna nevyhnula dražbě. Poněvadž nikdo neprojevil zájem (tiskárna pracovala neustále jen s jedním lisem), zůstala až do 1784 uzavřena. Pak nad jejím dalším provozem dohlížel radní Jan Dvorský. V tiskárně pracovali faktoři najatí většinou z pražských dílen: 1775-1778 Norbert Raab, 1779-1796 Václav Baumstingl, 1798 Antonín Michek, 1799-1804 František S. Bouček a 1805 Antonín Petzold. Po zrušení jezuitského řádu 1773 pocítila i tibelliovská tiskárna pokles zakázek. Soustředila se proto na výrobu drobnějších administrativních tisků, kramářských písní, na přetisky oblíbených knížek lidového čtení a patisky modlitebních knih. S tímto vydavatelským schématem rezonovala i obnovená část Masopustu Vavřince Leandra Rvačovského z Rvačova nazvaná Klevetník (Hradec Králové b. r.). Určitou vzpruhou v činnosti mohlo být odborné dílo vojenského topografa a pozdějšího hejtmana královéhradeckého kraje Karla Josefa Bienera z Bienenberku Versuch über einige merkwürdige Alterthümer in Königreich Böhmen (Hradec Králové-Praha 1778-1785). Výrobu se však nepodařilo dostatečně zajistit a závěrečnou, třetí část musel převzít František Jeřábek st.

Alžběta Tibelliová prodala těsně před smrtí tiskárnu svému bývalému zaměstnanci Františku S. Boučkovi, který tu pak pracoval za pomoci faktorů Antonína Velíška (1807) a doposud neznámého Jana Beránka (1807-1808) pouhá dvě léta. Roku 1808 získal tiskárnu prostřednictvím svého tchána Jan Hostivít Pospíšil. Ten také dokončil rozsáhlé dílo exjezuity Františka Švendy První (Čtvrtý) … obraz města Králové Hradce nad Labem (Hradec Králové 1799-1818), jehož výroba započala ještě za života vdovy Alžběty Tibelliové.


Lit.: BERÁNEK, K.: Tiskařská privilegia České dvorské kanceláře v Státním ústředním archivu v Praze. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 12-13. Praha 1977-1978, s. 69-104; JARÝ, Vl.: Zajímavý, provenienčně rychnovský, starý tisk-Každodenní chléb mariánský nazvaný. Příspěvky ke Knihopisu 11. Dr. Bedřišce Wiždálkové přátelé a spolupracovníci k významnému životnímu jubileu. Praha 1996, s. 18-24; JOHANIDES, J.: Staré královéhradecké tisky. Hradec Králové 1973; VOLF, J.: Z dějin tiskárny v Hradci Králové v 18. století. Časopis Národního muzea 104, 1930, s. 74-79.

Lex.: CHYBA 297 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 2. 288 = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.; PAISEY, D. L.: Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701-1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26. Wiesbaden 1988, s. 264.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.