Vít Jindřich Ettel

Z Encyklopedie knihy

Vít Jindřich Ettel (též Ertl, Ertel, Ettelius, zemř. 1667/68?) tiskař v Olomouci, jehož samostatná činnost je doložena mezi léty 1654-1667/68. Vyučil se v dílně Mikuláše Hradeckého z Kružnova a po principálově smrti 1652 v ní působil jako faktor. Roku 1654 si vzal devadesátiletou vdovu Dorotu Hradeckou a tiskárnu, která svými kořeny sahala až k Janu Güntherovi 1554, i s dříve uděleným privilegiem vyženil. V roce 1660 ovdověl a vstoupil do nového manželství s Annou Alžbětou. Po osmi letech zemřel a Anna Alžběta Ettelová se stala jedinou nástupkyní tiskárny.

Oproti minulým létům produkci Ettelovy tiskárny pozitivně ovlivnila zlepšující se koupěschopnost obyvatelstva i činnost olomoucké univerzity. Podstatnou součástí edičního programu se staly latinské dizertace, např. Valentin Stansel Propositiones selenographicae sive de Luna (Olomouc 1655), obsahující první mapu Měsíce vydanou v Českých zemích. Z latinských publikací, počtem právě v této moravské tiskárně poprvé převyšující české, přichází také historiografický spis Bohuslava Balbína Diva Turzanensis (Olomouc 1658), jehož práce ilustrované augsburskými rytci z rodiny Kilianů doposud vydávala jen pražská Tiskárna jezuitská. Na objednávku biskupství vzniklo Rituale dioecesis Olomucensis (Olomouc 1659). Olomoucký kanovník Laurentius Joannes Rudawski zde vydal krátké nedatované pojednání Historia barbarica sive Irruptiones barbarorum in Germaniam, Galliam & Italiam (Olomouc b. r.). Tiskárnu, která byla toho času jediná na Moravě, přirozeně živilo také vydávání zemských artikulí, případně i kalendářů krakovských mistrů (Jan Dymowski, Sebastian Fabian Stryjewicz). Z jazykově českých tisků je po literární stránce zajímavé Felixe Kadlinského Zrcadlo bolestné matky Boží Panny Marie (Olomouc 1666).

Zda je posledním tiskem Víta Jindřicha Ettela Conceptuum praedicabilium italského dominikána Dominica Paulaccia (Olomouc 1667-1676), nevíme. Jisté je, že stačil vyrobit jen první díl (další dva připravili 1670 a 1676 nástupci a čtvrtý díl této postily patrně nevyšel vůbec). Úvodní svazek obsahuje tiskařovo jméno v explicitu, zatímco titulní strana byla opatřena údajem „Typis Annae Elisabethae Ettelin, vidua [sic!]. Anno Domini, 1667“. Z následujícího roku se dochovalo několik cizojazyčných tisků opatřených však znovu jménem Ettelovým, např. Jan Tanner Rota in excelsis (Olomouc 1668) s impresem „Typis Viti Henrici Ettelii, anno ut supra (1668)“.

Dědičkou Ettelovy tiskárny byla vdova Anna Alžběta Ettelová. Její jméno přichází na tiscích mezi 1669 (respektive 1667, jak jsme ukázali výše) a 1673, ale několik publikací rozpracovaných za manželova života a dokončených až roku 1669 však nese v impresu ještě jméno zesnulého, např. „typis Viti Henrici Ettelii“ na titulní straně Propria officia sanctorum (Olomouc 1669). Anna Alžběta si 2. listopadu 1671 nechala potvrdit převod manželových privilegií. Zřejmě hned na počátku svého samostatného působení ustanovila v dílně dosavadního pomocníka Jana Josefa Kiliana faktorem. Roku 1673 s Kilianem uzavřela sňatek a živnost přepsala na něho.


Lit.: BERÁNEK, K.: Tiskařská privilegia České dvorské kanceláře v Státním ústředním archivu v Praze. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 12-13. Praha 1977-1978, s. 69-104; HEJNIC, J.: K Balbínově spisu Diva Turzanensis. Knihy a dějiny 1/1, 1994, s. 5-11; HOSÁK, L.: Knihtiskařské závody v Olomouckém kraji 1621-1940. In: Dar přátelství. Olomouc 1955, s. 63-68; HYNKOVÁ, A.: Pětisté výročí knihtisku v Olomouci. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 1999 (red. A. Hynková). Brno 1999, s. 127-142; MARTINČÍK, R.: Výhradní panství knihtiskárny olomoucké na Moravě 1621-1689. Bibliofil 10, 1933, 14-19; PUMPRLA, V.: Stručný přehled olomouckého knihtisku do roku 1600. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 126-132; PUMPRLA, V.: Vývoj olomouckého knihtisku do roku 1800. Střední Morava 1, 1995, s. 59-69.

Lex.: CHYBA 84 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 185. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.