Vavrinec Brewer

Z Encyklopedie knihy

Komenského Praxis u Samuela Brewera (Levoča 1674). Bayly, Lewis: Praxis pietatis, to jest O cvičení se v pobožnosti pravé (Levoča, Samuel Brewer 1674). Typografická titulní strana s invokací a ztrácející se sazbou. Repro: Valach 1987.

Vavrinec Brewer (též Breuer, 1590-1664) vyučenec dílny Daniela Schultze a mezi léty 1625-1664 samostatný tiskař v Levoči. Brewerova tiskárna se postupem času stala centrem knihtisku na celém území tehdejšího Uherského království. Majitel, poučený častými návštěvami u zahraničních kolegů, pořídil 1624 pro budoucí tiskárnu nizozemskou antikvu (1641 nakoupil řecké tiskové písmo). Takřka všechny titulní strany opatřoval ozdobnými rámci a do mnoha publikací zaváděl dřevořezové, či mědirytové ilustrace. Dnes známých asi 300 tisků bylo zpoloviny v jazyce latinském, dále v maďarštině a němčině, ale ve slovenštině minimálně (6%). Ediční program budoval velmi tolerantně. Tiskl jak protestantské tituly, k nimž měl vztah daný již rodinnou výchovou, tak knihy katolické, např. Martin Luther Katechismus … z německého jazyku na slovenský preložený (Levoča 1634), Benedikt Szölösy Cantus catholici, písne katholické (Levoča 1655) apod. Tiskárna připravila první vydání později velmi oblíbeného nekatolického kancionálu Jiříka Třanovského Cithara sanctorum (Levoča 1636). Takřka paralelně s bardějovským Jakubem Klössem ml. vyšel u Brewera druhý nejstarší Komenského tisk na Slovensku, totiž Janua linguarum reserata aurea (Levoča 1644). Brewer se nevyhýbal ani naukovým spisům, např. David Fröhlich Anatome revolutiones mundae (Levoča 1632), příležitostné literatuře, např. Jakub Jakobeus Viva gentis Slavonicae delineatio (Levoča 1642) a reedicím knížek lidového čtení, např. Snář velmi pěkný z mnohých spisuov … vybraný (Levoča 1650).

Rok po Brewerově smrti tiskárnu vedli krátce dědicové (1665). Pak se během 1665-1698 do čela postavil dospělý syn Samuel Brewer (1645-1699), absolvent wittenberského učení. Na chodu firmy se jako poradce podílel jeho bratr, zcestovalý lékař Ján Brewer st. (nar. ca 1640). Korektorem a ilustrátorem byl vynikající zjev slovenské kultury 17. století Jonáš Bubenka, autor 152 dřevořezů pro Komenského slovník Orbis sensualium pictus (Levoča 1685). Samuel Brewer s podporou svých spolupracovníků technickou i ediční úroveň tiskárny ještě zvýšil (úhrnem vydal více než 300 titulů). Po manželově smrti pracovala „typis Brewerianis“ během 1699-1706 vdova Žofia (Sofia) Brewerová. V počátcích (1699-1700) ji s tiskárenským provozem (jako faktor?) pomáhal Michael Endter, pocházející možná z významné rodiny norimberských Endterů. Když vdova po Samuelovi zemřela, firma 1706-1715 vystupovala pod označením dědiců Samuela Brewera. Více než dva roky byla během Rákocsiho povstání dočasně umístěná v Bardějově a Košicích (1709-1711). Posledním majitelem se stal Samuelův syn Ján Brewer ml. (ca 1675-1744). Tiskárnu, v níž místo korektora zastával učený Juraj Bahil, získal roku 1715. Vnitřní vyčerpání firmy (od nástupu Žofie Brewerové do poloviny 18. století vytiskli na 400 publikací) i levočské požáry ve 40. a 50. letech přivedly tiskárnu k zániku. Po roce 1754 byla rozprodána do Maďarska. Knihtiskařské řemeslo v Levoči obnovil až Michal Podhoranský roku 1776.


Lit.: MIŠIANIK, J.: Dejiny levočského kníhtlačiarstva. Trnava 1945; PUKÁNSZKY, B.: Druckerei Brewer in Leutschau. Gutenberg-Jahrbuch 1927, s. 91-95.

Lex.: CHYBA 62 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 95 = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.; MINÁČ (red.) 1. 321-322. = MINÁČ, Vl. (a kol.): Slovenský biografický slovník. Sv. 1-6. Martin 1986-1994.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.