Vazba s architektonickou kompozicí

Z Encyklopedie knihy

Vazba s architektonickou kompozicí (angl. architectural binding, fr. reliure architectural, něm. Architektureinband) nepříliš rozvinutý typ renesančních knižních vazeb preferujících namísto plošného ornamentu perspektivně pojaté architektonické prvky (sloupy, portály, baldachýny), které byly tou dobou oblíbené též v bordurách titulních stran. Tak jako bordury opticky zvýrazňovaly text, architektonická kompozice obvykle rámovala středové supralibros. Náznaky tohoto způsobu výzdoby spadají do 9. století (vazba orientální). Na přelomu 15. a 16. století se jako výraz harmonie všech složek knižního řemesla architektonická kompozice uplatnila nejvíce v krakovské dílně monogramisty IL (činný 1492-1536), jehož vazby jsou pojednány charakteristickou arkaturou čili motivem opakujících se oblouků s podpěrami (arkádami). Před polovinou 16. století byla architektonická kompozice okrajově pěstována také ve Francii (vazby pro sběratele Groliera, vazby pro sběratele Mahieu). Na počátku 19. století byla kompozice pod vlivem historizujícího romantismu modifikována jako vazba se vzorem „cathédrale“.


Lit.: HELWIG, H.: Handbuch der Einbandkunde. Bd. 1-3. Hamburg 1953-1955; HELWIG, H.: „Studentenbuchbinder“ und Binderwerkstätten in Krakau Ende 15./Anfang 16. Jh. In: Festschrift Ernst Kyriss … zu seinem 80. Geburtstag. Stuttgart 1961, s. 227-260; JAROSŁAWIECKA-GĄSIOROWSKA, M.: Ikonografia świecka na oprawach XVI i XVII wieku. Rocznik Biblioteki narodowej 6, 1970, s. 315-337; MINER, D.: The history of bookbinding 525-1950. An exhibition held at the Baltimore Museum of Art. Baltimore 1957.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.