Vazba se vzorem „mosaïque“

Z Encyklopedie knihy

Vazba se vzorem „mosaïque“ (fr. reliure mosaïquée = mozaiková, angl. inlaying binding, něm. Ledermosaik) virtuózní způsob výzdoby luxusních knižních vazeb založený na harmonickém působení různobarevných usňových segmentů. Kousky vytenčené kozinky či teletiny byly aplikovány dvojím způsobem: buď jednodušším nalepováním (odtud něm. výstižně Lederauflage), anebo obtížnějším vkládáním do vyřezaných partií pokryvu jako při klasické intarzii (něm. Ledereinlage). Namísto usně mohly být užity levnější dílce z omalovaného papíru. Poněvadž se výzdobné segmenty symetricky střídaly, jde o typ vazby zvaný francouzsky à répétition (s opakovaným vzorováním), případně à compartiments (s deskou rozdělenou na jednotlivá pole).

Technologie, při níž nalepená kožená či papírová mozaika překrývala podklad, je doložena již v 15. století na přídeštích vazeb orientálních (islámských). Pracnější intarzii volili kupříkladu knihaři pracující na vazbách pro sběratele Groliera, Le Gascon a jeho pokračovatel Florimond Badier. S úspěchem ji v éře rokoka rozvíjel i Antoine Michel Padeloup, opíraje se přitom o vzory tapet a látek. Módní oblibě čínského umění vycházely vstříc intarzie Jeana Charlese Henriho Le Monniera. Usňové štítky nalepené na hřbet knihy a nesoucí zlacené bibliografické údaje se osvědčily již během 18. století.


Lit.: ČADÍK, J.: Renesanční období knihařské práce vlašské a francouzské. Historická knižní vazba 1966-1970. Liberec 1970, s. 12-35; HELWIG, H.: Handbuch der Einbandkunde. Bd. 1-3. Hamburg 1953-1955; MICHON, L. M.: Les reliures mosaïquées du XVIIIe siècle. Paris 1956.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.