Vratislav

Z Encyklopedie knihy

Elyanova Statuta s nejstarším textem tištěným ve slovanském jazyku (Wrocław 1475). Statuta Vratislavensia (Wrocław, Kasper Elyan 1475). Fol. d3b se staropolskou verzí modliteb Otčenáš a Zdrávas. Hláskoslovná rovina druhého a třetího odstavce je viditelně ovlivněna staročeštinou. Národní knihovna ČR (Praha), sign. 39 F 31/1.
Vratislav (Wrocław) město v Polsku, které přijalo knihtisk roku 1475 zásluhou dolnoslezského rodáka Kaspera Elyana. Názor Anny Lewické-Kamińské, že zde už před Elyanem 1470-1475 působil takřečený Tiskař Sermones papeže Lva I., se všeobecně neujal. Po mnohaleté pauze řemeslo ve městě provozoval krátce 1503-1504 kočovný tiskař Konrad Baumgarten, přišlý z Olomouce. Vzápětí se do Vratislavi přistěhovali němečtí luteráni Adam Dyon (doložen v letech 1518-1534) a Kaspar Libisch (též Lybisch, doložen 1522-1537).

Na počátku další etapy vratislavského knihtisku stojí Andreas Winkler st. (též Wingler, 1498-1575), Němec vystudovaný v Krakově. U školy při kostele sv. Alžběty založil 1538 tiskárnu, která se zaměřovala na rozšiřování humanistických učebnic. Dílnu 1552 odkoupil a až do předčasné smrti (1576) provozoval Kryspin Scharffenberg st. Pak ji převzal syn Jan Scharffenberg ml. a v letech 1587-1590 jeho pozůstalá manželka Magdalena. Ta se 1589 znovu provdala a její manžel, bývalý domovský faktor Georg Baumann ml., tak zavedenou tiskárnu vyženil. V Baumannově rodině se firma dědila až do roku 1748. Druhou stálou vratislavskou dílnu založil 1699 k povzbuzení katolického programu biskup Franz Ludwig von Pfalz-Neuburg. Tuto Tiskárnu biskupskou posílila od 1726 třetí instituce, totiž Tiskárna jezuitská fungující při vratislavské univerzitě. Vznik čtvrté paralelně pracující dílny inicioval 1793 Johann Gottlieb Korn (též Jan Bogumił K., 1765-1837), potomek slezsko-německé rodiny významných nakladatelů.

Z hlediska českého knihtisku v cizině jsou pozoruhodná už Elyanova Statuta Vratislavensia (Wrocław 1475). Latinský text je tu na dvou stranách doplněn základními modlitbami Otčenáš, Zdrávas a Věřím. Poněvadž modlitby jsou vysázeny polsky s výraznými vlivy staročeštiny, lze je důvodně považovat za zcela nejstarší tištěnou podobu nejen českého a polského jazyka, ale všech slovanských vůbec. Později se jazykově český knihtisk ve Vratislavi etabloval až mezi 1620-1781. Asi sedm náboženských a učebnicových publikací vytiskl evangelík Georg Baumann nejml. a Tiskárna jezuitská. Ve Vratislavi působil pedagog, autor školních knih a tvůrce mapy Slezska Marcin Helwig. Narodili se zde či působili ilustrátoři spjatí též s jazykově českým prostředím (např. Jan Kryštof Liška z Rottenwaldu, Kaspar Franz Sambach, Bartłomiej Strachowski, Daniel David Tscherning, Jan Willenberg).


Bibl.: BOHONOS, M.: Katalog starych druków Biblioteki Zakładu Narodowego im. Ossolińskich. Polonica wieku XVI. Wrocław-Warszawa-Kraków 1965; KOCOWSKI, Br.: Katalog inkunabulów Biblioteki Universiteckiej we Wrocławiu. Vol. 1-3. Wrocław 1959-1977; PUMPRLA, V.: Soupis starých tisků ve fondech Státní vědecké knihovny v Olomouci. Řada II. Sv. 3 (Vratislavské tisky 1501-1800). Olomouc 1982.

Lit.: BAHLOW, H.: Die Frühzeit des Breslauer Buchhandels und Buchgewerbes. Beiträge zur Geschichte der Stadt Breslau 7, 1939, s. 50-54; BURBIANKA, M.: Andrzej Winkler, drukarz wrocławski XVI wieku. Roczniki biblioteczne 4/3-4, 1960, s. 330-445; BURBIANKA, M.: Zarys dziejów handlu księgarskiego we Wrocławiu do poł. XVII wieku. Wrocław 1950; GÓRSKA, B.-SKURA, A.: Książka polska wydawana na Śląsku w XV-XVIII wieku. Katalog wystawy. Wrocław 1975; KLAWITTER, W.: Geschichte der Zensur in Schlesien. Breslau 1934; KOCOWSKI, Br.-BURBIANKA, M.-GŁOMBOWSKI, K.: Z dziejów książki na Śląsku. Wrocław 1953; LEWICKA-KAMIŃSKA, A.: Zagadka Drukarza „Kazań“ papieża Leona I (tzw. Typographus Leonis I Papae „Sermones“). Roczniki biblioteczne 20, 1976, s. 495-561; MENDYKOWA, A.: Dzieje książki polskiej na Śląsku. Wrocław 1991; MENDYKOWA, A.: Książka polska we Wrocławiu w XVIII. wieku. Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk 1975; SOLICKI, St.: Napływ książek z ziem czeskich na Śląsk. In: Polska-Śląsk-Czechy. Studia nad dziejami stosunków kulturalnych i politicznych w średniowieczu (red. R. Gładkiewicz). Wrocław 1994, s. 5-37.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 64-67; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 282; GELDNER 1. 222-223 a 296-297. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.