Vyšebrodský písňový sborník

Vyšebrodský písňový sborník (Hohenfurter Liederbuch), papírový kodex 8b (140 x 100 mm, 141 listů, z toho 13 prázdných) cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, patří k významným památkám německé duchovní lyriky. Obsahuje 81 německých a dvě latinské písně, z nichž většina je doprovozena notovými záznamy (38 různých melodií). Sborník pochází z doby kolem poloviny 15. století. Místo jeho vzniku nelze stanovit, avšak rysy bavorského nářečí německých textů nevylučují možnost, že sborník byl napsán přímo ve Vyšším Brodě.

Sborník má několik tematických částí: písně o Kristově narození (od Zvěstování Panně Marii až po útěk do Egypta), písně o Kristově utrpení (od vjezdu do Jeruzaléma přes ukřižování k pohřbení a sestoupení do pekel), centrální část tvoří písně o obrácení „velkého hříšníka“, ke konci je několik vánočních písní, jedna velikonoční, jedna mariánská; sborník uzavírá píseň člověka připravujícího se na smrt. Až na dvě vánoční a jednu velikonoční jsou všechny německé písně dochovány pouze v tomto sborníku. Písně o Kristově umučení využívají motivy z velmi rozšířeného německého traktátu Extendit manum Heinricha von Sankt Gallen, který vznikl kolem roku 1400 zřejmě v Praze. Z úvodní poznámky k první písni o Kristově utrpení (píseň č. 12) adresované poutníkům a jejich předzpěvákům, je patrné, že přinejmenším cyklus o Kristově utrpení byl určeny pro poutní cesty a zřejmě i pro procesí.

Nejvýznamnější část sborníku tvoří písně 40–68, lyricko-epické písně „velkého hříšníka“ na melodie světských písní (“ethlich geistlich lieder, doch in weltlichen weysen“). Hříšník je vyburcován z dosavadního způsobu života, lituje svých hříchů, naříká nad svými hříchy, činí pokání, dovolává se pomoci Panny Marie (s níž v některých písních vede dialog), dosahuje útěchy a jistého vnitřního míru a varuje jiné hříšníky; závěrečná píseň připomíná Poslední soud.

K těmto písním se vztahují tři vlepené perokresby, které zobrazují „velkého hříšníka“ v různých stádiích jeho duchovního vývoje. Texty mají velmi bohatou slovní zásobu, rozličná rýmová schémata s kvalitními rýmy, ale někdy jen s asonancemi, obsahují běžné i originální básnické obrazy. Sborník je významný i z hlediska muzikologického, protože zachoval řadu jinak neznámých melodií.

Lit.: BÄUMKER, W.: Ein deutsches geistliches Liederbuch mit Melodien aus dem 15. Jahrhundert nach einer Handschrift des Stiftes Hohenfurt. Leipzig 1895; SCHNYDER, A.: Das 'Hohenfurter Liederbuch' und seine geistlichen Tagelieder. In: Deutsche Literatur des Mittelalters in Böhmen und über Böhmen (ed. D. Fliegler – V. Bok). Wien 2001, s. 383–403; WACHINGER, B.: Gattungsprobleme beim geistlichen Lied des 14. und 15. Jahrhunderts. In: Forschungen zur deutschen Literatur des Spätmittelalters (ed. H. Brunner). Tübingen 2003, S. 93–108.

Lex.: WACHINGER, B.: Hohenfurter Liederbuch. In: RUH (Verfasserlexikon) 4. 94–99 = RUH, K. et al.: Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon. Bd. 1–14. Berlin – New York 1978–2008.