Řezaná vazba (tištěná kniha)
(přesměrováno z Řezaná vazba)
domi[ni]“, zadní zrcadlo je členěno diagonálně se křížícími pásy s listovou výzdobou. Všechny nárožní a středové pukly i dvě spony odstraněny. V horní části přední desky soudobý papírový štítek s bibliografickými údaji. Hřbet byl v 18. století přetřen bílou barvou. Soccus: Sermones de sanctis (papírový rukopis 14. století). Národní knihovna ČR (Praha), sign. III D 22.
domi[ni]“, zadní zrcadlo je členěno diagonálně se křížícími pásy s listovou výzdobou. Všechny nárožní a středové pukly i dvě spony odstraněny. V horní části přední desky soudobý papírový štítek s bibliografickými údaji. Hřbet byl v 18. století přetřen bílou barvou. Soccus: Sermones de sanctis (papírový rukopis 14. století). Národní knihovna ČR (Praha), sign. III D 22.
Každá řezaná vazba byla individuálním a nikdy se neopakujícím výtvorem. Jako motivický zdroj zde sloužily iluminace rukopisů (akcipies, drolerie, groteska) i tištěné obrázkové jednolisty (deskotisky s devoční grafikou, hrací karty). Pro zvýraznění epického námětu bylo pozadí pokrýváno kontrastně drobným puncem. Některé jednodušší vazby mají jen rámovou bordurou, která ohraničuje zrcadlo s kosým (diagonálním čili rombickým) mřížováním. Vzniklá mezipole jsou často pojednána slepotiskem (např. fer fleurdelisée čili kolek ve tvaru lilie, stylizovaná rozeta). Do kůže řezané nápisy a letopočty představovaly vesměs věcné názvy děl a dobu svázání, např. „Missale 1480“. Výskyt devíz a supralibros je i v druhé polovině 15. století ještě silně omezen. U vazeb polokožených se vzácně vyskytuje též řezba do dřevěné, usní nepokryté části desky.
Lit.: BOLLERT, M.: Lederschnittbände des XIV. Jahrhunderts. Leipzig 1925; BRADÁČ, L.: Řezané vazby čtrnáctého století. Knihař 24, 1925-1926, s. 90-91; EICHLER, F.: Lederschnitt und Hornverzierung beim Bucheinband. In: Buch und Bucheinband. Aufsätze und graphische Blätter zum 60. Geburtstage von Hans Loubier (ed. M. J. Husung). Leipzig 1923, s. 89-94; HAMANOVÁ, P.: Objev gotické vazby s řezbou v kůži v moravských sbírkách. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 5-6. Praha 1970-1971, s. 213-225; HAMANOVÁ, P.: Z dějin knižní vazby od nejstarších dob do konce XIX. stol. Praha 1959; HELWIG, H.: Handbuch der Einbandkunde. Bd. 1-3. Hamburg 1953-1955; HOLTER, K.: Der Lederschnitteinband in Oberösterreich. In: Festschrift Ernst Kyriss … zu seinem 80. Geburtstag. Stuttgart 1961, s. 83-121; HUSUNG, M. J.: Magister cum discipulis und Magister-Darstellungen auf Lederschnittbänden des 15. Jahrhunderts. Ein Kapitel zum Thema „Graphik und Bucheinband“. Gutenberg-Jahrbuch 1942-1943, s. 412-424; HUSUNG, M. J.: Vom mittelalterlichen Buchdeckel-Lederschnitt in Österreich. Archiv für Buchbinderei 33, 1934, s. 65-80; KYRISS, E.: Der verzierte europäische Einband vor der Renaissance. Stuttgart 1957; KYRISS, E.: Verzierte gotische Einbände im alten deutschen Sprachgebiet. Bd. 1-4. Stuttgart 1951-1958; MACEK, J.: Nález vzácné řezané gotické knižní vazby. Studie Oblastního vlastivědného muzea v Teplicích 6, 1970, s. 27-33; MITIUS, O.: Fränkische Lederschnittbände des 15. Jahrhunderts. Leipzig 1909; NUSKA, B.: Knižní vazba. In: Benda, Kl.-Hejdová, D. a kol.: Od Velké Moravy po dobu gotickou. Dějiny uměleckého řemesla a užitého umění v Českých zemích. Praha 1999, s. 176-193; NUSKA, B.: Typologie českých renesančních vazeb. Terminologie, slohové určování a datování materiálu. Historická knižní vazba 1964-1965. Liberec 1965, s. 19-145; OLDHAM, J. B.: English blind-stamped bindings. Cambridge 1952; SCHMIDT-KÜNSEMÜLLER, Fr. A.: Corpus der gotischen Lederschnitteinbände aus dem deutschen Sprachgebiet. Stuttgart 1980; SZIRMAI, J. A.: The archeology of medieval bookbindings. Aldershot 1999; THOMAS, H.: Early Spanish bookbindings XI-XV centuries. London 1939.
Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.