Řezaná vazba (tištěná kniha)

Z Encyklopedie knihy

(přesměrováno z Řezaná vazba)

Řezaná vazba (angl. art leather binding, fr. reliure en peau ciselée, něm. Lederschnittband) typ knižní vazby, jejíž pokryv ze silné a tuhé hověziny byl zdoben na principu dřevořezu. Řezba do kůže byla známa již v 7. století, poté upadla v zapomnění a jako výzdobná technika kožených pouzder, šperkovnic a jiných kazet se objevila až o šest set let později. Gotické knihařství řezbu obnovilo ve 14. a 15. století. Řezbu praktikovali v Itálii, Francii a Španělsku. Největší podíl dle dnešních znalostí však připadá Německu (Schmidt-Künsemüller eviduje více než 370 exemplářů), Rakousku, Maďarsku, Polsku a zejména pak Čechám (zde prováděna již od roku 1347). Jeden z mála jménem známých knihvazačů specializujících se na řezbu do kůže byl německý Žid Jaffe Mair. Se sílící kapacitou knihtisku byl však tento řemeslně náročný postup zcela vytlačen rychlejším a jednodušším slepotiskem. V celoevropském kontextu má jednu z nejmladších řezaných vazeb rukopisný Misál týnského bratrstva, datovaný na přední desce letopočtem 1521 a pokládaný Pavlínou Hamanovou za práci pražského Anonyma. Nakrátko se k řezané vazbě vrátilo bibliofilní knihvazačství přelomu 19. a 20. století.Řezba se prováděla nožem do navlhčené, změklé a lehce předkreslené usně jako závěrečný úkon až po veškerém knihařském zpracování korpusu. Stopa nástroje byla úzká, ale ostrá a v případě potřeby i několik milimetrů široká. Nožem dodatečně nadzvednutý, anebo pryskyřicí či voskem vyplněný vryp se při delším používání knihy ovšem příliš neosvědčoval. Korpus sice chránilo gotické kování, ale zadní deska, která byla mechanicky otíraná o pulpit či knihovní regál nejvíce, z praktických důvodů přesto nesla jen střídmé lineární vzorování, kdežto deska vpředu mívala řezbu bohatší o vegetativní, zoomorfní či figurální motivy.

Každá řezaná vazba byla individuálním a nikdy se neopakujícím výtvorem. Jako motivický zdroj zde sloužily iluminace rukopisů (akcipies, drolerie, groteska) i tištěné obrázkové jednolisty (deskotisky s devoční grafikou, hrací karty). Pro zvýraznění epického námětu bylo pozadí pokrýváno kontrastně drobným puncem. Některé jednodušší vazby mají jen rámovou bordurou, která ohraničuje zrcadlo s kosým (diagonálním čili rombickým) mřížováním. Vzniklá mezipole jsou často pojednána slepotiskem (např. fer fleurdelisée čili kolek ve tvaru lilie, stylizovaná rozeta). Do kůže řezané nápisy a letopočty představovaly vesměs věcné názvy děl a dobu svázání, např. „Missale 1480“. Výskyt devíz a supralibros je i v druhé polovině 15. století ještě silně omezen. U vazeb polokožených se vzácně vyskytuje též řezba do dřevěné, usní nepokryté části desky.


Lit.: BOLLERT, M.: Lederschnittbände des XIV. Jahrhunderts. Leipzig 1925; BRADÁČ, L.: Řezané vazby čtrnáctého století. Knihař 24, 1925-1926, s. 90-91; EICHLER, F.: Lederschnitt und Hornverzierung beim Bucheinband. In: Buch und Bucheinband. Aufsätze und graphische Blätter zum 60. Geburtstage von Hans Loubier (ed. M. J. Husung). Leipzig 1923, s. 89-94; HAMANOVÁ, P.: Objev gotické vazby s řezbou v kůži v moravských sbírkách. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 5-6. Praha 1970-1971, s. 213-225; HAMANOVÁ, P.: Z dějin knižní vazby od nejstarších dob do konce XIX. stol. Praha 1959; HELWIG, H.: Handbuch der Einbandkunde. Bd. 1-3. Hamburg 1953-1955; HOLTER, K.: Der Lederschnitteinband in Oberösterreich. In: Festschrift Ernst Kyriss … zu seinem 80. Geburtstag. Stuttgart 1961, s. 83-121; HUSUNG, M. J.: Magister cum discipulis und Magister-Darstellungen auf Lederschnittbänden des 15. Jahrhunderts. Ein Kapitel zum Thema „Graphik und Bucheinband“. Gutenberg-Jahrbuch 1942-1943, s. 412-424; HUSUNG, M. J.: Vom mittelalterlichen Buchdeckel-Lederschnitt in Österreich. Archiv für Buchbinderei 33, 1934, s. 65-80; KYRISS, E.: Der verzierte europäische Einband vor der Renaissance. Stuttgart 1957; KYRISS, E.: Verzierte gotische Einbände im alten deutschen Sprachgebiet. Bd. 1-4. Stuttgart 1951-1958; MACEK, J.: Nález vzácné řezané gotické knižní vazby. Studie Oblastního vlastivědného muzea v Teplicích 6, 1970, s. 27-33; MITIUS, O.: Fränkische Lederschnittbände des 15. Jahrhunderts. Leipzig 1909; NUSKA, B.: Knižní vazba. In: Benda, Kl.-Hejdová, D. a kol.: Od Velké Moravy po dobu gotickou. Dějiny uměleckého řemesla a užitého umění v Českých zemích. Praha 1999, s. 176-193; NUSKA, B.: Typologie českých renesančních vazeb. Terminologie, slohové určování a datování materiálu. Historická knižní vazba 1964-1965. Liberec 1965, s. 19-145; OLDHAM, J. B.: English blind-stamped bindings. Cambridge 1952; SCHMIDT-KÜNSEMÜLLER, Fr. A.: Corpus der gotischen Lederschnitteinbände aus dem deutschen Sprachgebiet. Stuttgart 1980; SZIRMAI, J. A.: The archeology of medieval bookbindings. Aldershot 1999; THOMAS, H.: Early Spanish bookbindings XI-XV centuries. London 1939.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.