Škrobový papír

Škrobový papír (angl. sized paper, fr. papier collé, něm. Kleisterpapier) matný dekorativní barevný papír ručně natřený obarveným škrobovým mazem, případně vylepšený další barvou nanášenou v kašovité konzistenci štětcem, ptačím perem, knoflíky či prsty. Nepravidelné vlnkovité vzory vznikaly přerušovanými či táhlými pohyby řídkého hřebene (takzvaný papír hřebenový, něm. Kammpapier). Tečkování se dosahovalo stříkáním (papír stříkaný, něm. Sprengpapier, Spritzpapier). Tmavohnědé tečky na olivovém podkladě připomínaly kropenatá vejce čejky obecné (odtud něm. Kiebitzpapier). K pravidelnému vzorování sloužily ornamentální dřevěné štočky, známé též z potiskování látek anebo z výroby papíru katunového.

• 

  Papír škrobový stříkaný. Potah lepenkových desek (kniha tištěna v Praze 1725). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. CM III 58.

• 

  Papír škrobový s vlnovkovým vzorem. Obálka brožury (Praha 1790). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. FA VIII 50.

• 

  Papír škrobový rozmývaný potaší. Potah lepenkových desek (Olomouc 1846). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AE V 11.

Všechny způsoby povrchové úpravy, vyvíjející se postupně již od konce 16. století, zanechávají slabě hmatný reliéf. Přehlédnout nelze ani zvláštní, škrobovým mazem tlumený odstín barev. Teprve počátkem 18. století se škrobová barva počala na papíru rozmývat houbou namočenou v potaši (uhličitan draselný získaný z dřevěného popela). Povrch papíru proto zůstával hladký a barvy si podržely svůj původní jasný odstín. Škrobové papíry hojně užívali knihvazači na polepování kartónů, přídeští a předsádek. Pro tyto účely mohl být papír ještě před natřením i následným stříkáním vykryt tenkými šablonami. Tak zůstala zachována bílá místa pro rukopisné poznámky. Škrobové papíry byly také důležitým polotovarem při zpracování reversů (rubů) hracích karet.

Lit.: GRÜNEBAUM, G.: Buntpapier. Geschichte-Herstellung-Verwendung. Köln/R. 1982; HAEMMERLE, Al.-HIRSCH, O.: Buntpapier. Herkommen, Geschichte, Techniken, Beziehungen zur Kunst. München 1961 (repr. 1977); KORDA, J.: Papírenská encyklopedie. Praha 1992; RYANTOVÁ, M.: Turecký papír v památnících. In: Pater familias. Sborník příspěvků k životnímu jubileu prof. dr. Ivana Hlaváčka (red. J. Hrdina). Praha 2002, s. 21-38; WOLF, H.-J.: Geschichte der Druckverfahren. Historische Grundlagen, Portraits, Technologie. Elchingen 1992.