A. Weis
A. Weis (též AW) méně známý pražský kreslíř 18. století spolupracující s dřevořezáčem F. Girschem. Dle Thieme-Beckera může být totožný s malířem Antonínem Leopoldem Františkem Weisem (nar. 1685 v Královci), činným v Praze ještě roku 1742. Girsch pořídil dle Weisova návrhu dřevořez s mnichem klečícím před Pannou Marií Karmelitánskou do publikace Vojtěcha Františka Levinského Hora karmelitánská (Praha 1718, značeno „A.W. del.“). Táž dvojice spolupracovala i na tvorbě titulní bordury se svatováclavským výjevem a vedutou Prahy. Dlabač mylně uvádí, že štoček byl poprvé užit v kalendáři Jana Františka Nováka roku 1718. Nejstarší otisky však přicházejí neklamně až u Novákova Neuer Prager Titular- und Logiaments Calender … auf das 1726. Jahr (Praha 1725?, značeno „A. Weis del.“) a v jeho českém znění Nový titulární kalendář ke cti sv. Vácslava … k létu Páně 1727 (Praha 1726?). Štoček, který ovšem vznikl jako kopie starší Brechlerovy a Schilhartovy verze, sloužil Labounově tiskárně při vydávání Novákových kalendářů až do roku 1758 a dědicové ho zařazovali dle potřeby i jinam, např. do Evgeniova díla Nový titulární kalendář ke cti sv. Vácslava … k létu Páně 1750 (Praha 1749?).
Wanner a Girsch jsou též původci titulního dřevořezu nedatovaného dílka Píseň poutnická, jenž k obrazům mariánským putuje z konce 18., nebo počátku 19. století. Obrázek Panny Marie odevzdávající škapulíř sv. Šimonovi zde nese vedle Girschových iniciál i značku „A.W. del.“. Z téže doby pochází také Nábožná píseň k Pánu Ježíši, jejíž titulní dřevořez s oltářem, monstrancí a emblémy IHS a MR je značen pouze „A.W.“. I tento štoček sloužil v mladších nedatovaných vydáních Nábožené písně.
Schilhartova titulní bordura pro Novákův kalendář (Praha 1719?). Novák, Jan František: Nový titulární kalendář ke cti s. Vácslava … k létu Páně 1720 (Praha, Jiří Ondřej Laboun 1719?). Červeno-černá titulní strana se Schilhartovou bordurou dle předlohy Antona Franze Brechlera (v kartuších portréty světců, scéna ze života sv. Václava a veduta Prahy). Signatury kreslíře a řezáče po stranách veduty. Později byl titulní štoček napodoben kreslířem A. Weisem a řezáčem F. Girschem. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. CN XI 31.
Girschova titulní bordura a dvojstrana z Novákova kalendáře (Praha 1727?). Novák, Jan František: Nový titulární kalendář ke cti sv. Vácslava … k létu Páně 1728 (Praha, Jiří Ondřej Laboun–dědici 1727?). Vlevo červeno-černá titulní strana s bordurou F. Girsche dle předlohy A. Weise (v kartuších portréty světců, scéna ze života sv. Václava a veduta Prahy). Signatury kreslíře a řezáče po stranách veduty. Je to poměrně přesná nápodoba staršího štočku Antona Franze Brechlera a řezáče Schilharta (reprodukce titulní strany je mírně zvětšena). Vpravo textové fol. B2a z počátku kalendářové části a před něho vevázaný bílý list pro rukopisné poznámky (reprodukce dvoustrany je mírně zmenšena
Girschova titulní bordura a dvojstrana z Novákova kalendáře (Praha 1727?). Novák, Jan František: Nový titulární kalendář ke cti sv. Vácslava … k létu Páně 1728 (Praha, Jiří Ondřej Laboun–dědici 1727?). Vlevo červeno-černá titulní strana s bordurou F. Girsche dle předlohy A. Weise (v kartuších portréty světců, scéna ze života sv. Václava a veduta Prahy). Signatury kreslíře a řezáče po stranách veduty. Je to poměrně přesná nápodoba staršího štočku Antona Franze Brechlera a řezáče Schilharta (reprodukce titulní strany je mírně zvětšena). Vpravo textové fol. B2a z počátku kalendářové části a před něho vevázaný bílý list pro rukopisné poznámky (reprodukce dvoustrany je mírně zmenšena
Lit.: VLNAS, V. (ed.): Sláva barokní Čechie. Praha 2001.
Lex.: DLABAČ 3. 344 = DLABAČ, B. J.: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Bd. 1-3. Prag 1815.; NAGLER 24. 67 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 35. 323 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 2. 692. = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).
Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.