A. Weis: Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

m (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''A. Weis '''(též AW) méně známý pražský kreslíř 18. století spolupracující s [[Dřevořezáč|dřevořezáčem]] [[F. Girsch|F. Girschem]]. Dle Thieme-Beckera může být totožný s malířem '''Antonínem Leopoldem Františkem Weisem''' (nar. 1685 v Královci), činným v Praze ještě roku 1742. Girsch pořídil dle Weisova návrhu [[dřevořez|dřevořez]] s mnichem klečícím před Pannou Marií Karmelitánskou do publikace Vojtěcha Františka Levinského ''Hora karmelitánská ''(Praha 1718, značeno „A.W. del.“). Táž dvojice spolupracovala i na tvorbě titulní [[Bordura|bordury]] se svatováclavským výjevem a [[Veduta|vedutou]] Prahy. Dlabač mylně uvádí, že [[Štoček|štoček]] byl poprvé užit v [[Kalendář|kalendáři]] Jana Františka Nováka roku 1718. Nejstarší otisky však přicházejí neklamně až u Novákova ''Neuer Prager Titular- und Logiaments Calender … auf das 1726. Jahr ''(Praha 1725?, značeno „A. Weis del.“) a v jeho českém znění ''Nový titulární kalendář ke cti sv. Vácslava … k létu Páně 1727 ''(Praha 1726?). Štoček, který ovšem vznikl jako kopie starší [[Anton Franz Brechler|Brechlerovy]] a [[Schilhart|Schilhartovy]] verze, sloužil [[Jiří Laboun st.|Labounově]] tiskárně při vydávání Novákových kalendářů až do roku 1758 a dědicové ho zařazovali dle potřeby i jinam, např. do Evgeniova díla ''Nový titulární kalendář ke cti sv. Vácslava … k létu Páně 1750 ''(Praha 1749?).  
 
'''A. Weis '''(též AW) méně známý pražský kreslíř 18. století spolupracující s [[Dřevořezáč|dřevořezáčem]] [[F. Girsch|F. Girschem]]. Dle Thieme-Beckera může být totožný s malířem '''Antonínem Leopoldem Františkem Weisem''' (nar. 1685 v Královci), činným v Praze ještě roku 1742. Girsch pořídil dle Weisova návrhu [[dřevořez|dřevořez]] s mnichem klečícím před Pannou Marií Karmelitánskou do publikace Vojtěcha Františka Levinského ''Hora karmelitánská ''(Praha 1718, značeno „A.W. del.“). Táž dvojice spolupracovala i na tvorbě titulní [[Bordura|bordury]] se svatováclavským výjevem a [[Veduta|vedutou]] Prahy. Dlabač mylně uvádí, že [[Štoček|štoček]] byl poprvé užit v [[Kalendář|kalendáři]] Jana Františka Nováka roku 1718. Nejstarší otisky však přicházejí neklamně až u Novákova ''Neuer Prager Titular- und Logiaments Calender … auf das 1726. Jahr ''(Praha 1725?, značeno „A. Weis del.“) a v jeho českém znění ''Nový titulární kalendář ke cti sv. Vácslava … k létu Páně 1727 ''(Praha 1726?). Štoček, který ovšem vznikl jako kopie starší [[Anton Franz Brechler|Brechlerovy]] a [[Schilhart|Schilhartovy]] verze, sloužil [[Jiří Laboun st.|Labounově]] tiskárně při vydávání Novákových kalendářů až do roku 1758 a dědicové ho zařazovali dle potřeby i jinam, např. do Evgeniova díla ''Nový titulární kalendář ke cti sv. Vácslava … k létu Páně 1750 ''(Praha 1749?).  
  
Wanner a Girsch jsou též původci titulního dřevořezu nedatovaného dílka ''Píseň poutnická, jenž k obrazům mariánským putuje'' z konce 18., nebo počátku 19. století. Obrázek Panny Marie odevzdávající škapulíř sv. Šimonovi zde nese vedle Girschových iniciál i značku „A.W. del.“. Z téže doby pochází také ''Nábožná píseň k Pánu Ježíši'', jejíž titulní dřevořez s oltářem, monstrancí a emblémy [[IHS|IHS]] a [[MR|MR]] je značen pouze „A.W.“. I tento štoček sloužil v mladších nedatovaných vydáních Nábožené písně.
+
Wanner a Girsch jsou též původci titulního dřevořezu nedatovaného dílka ''Píseň poutnická, jenž k obrazům mariánským putuje'' z konce 18., nebo počátku 19. století. Obrázek Panny Marie odevzdávající škapulíř sv. Šimonovi zde nese vedle Girschových iniciál i značku „A.W. del.“. Z téže doby pochází také ''Nábožná píseň k Pánu Ježíši'', jejíž titulní dřevořez s oltářem, monstrancí a emblémy [[IHS|IHS]] a MR je značen pouze „A.W.“. I tento štoček sloužil v mladších nedatovaných vydáních Nábožené písně.
 
<br clear="all">
 
<br clear="all">
 
<gallery>
 
<gallery>

Aktuální verze z 13. 6. 2019, 12:19

A. Weis (též AW) méně známý pražský kreslíř 18. století spolupracující s dřevořezáčem F. Girschem. Dle Thieme-Beckera může být totožný s malířem Antonínem Leopoldem Františkem Weisem (nar. 1685 v Královci), činným v Praze ještě roku 1742. Girsch pořídil dle Weisova návrhu dřevořez s mnichem klečícím před Pannou Marií Karmelitánskou do publikace Vojtěcha Františka Levinského Hora karmelitánská (Praha 1718, značeno „A.W. del.“). Táž dvojice spolupracovala i na tvorbě titulní bordury se svatováclavským výjevem a vedutou Prahy. Dlabač mylně uvádí, že štoček byl poprvé užit v kalendáři Jana Františka Nováka roku 1718. Nejstarší otisky však přicházejí neklamně až u Novákova Neuer Prager Titular- und Logiaments Calender … auf das 1726. Jahr (Praha 1725?, značeno „A. Weis del.“) a v jeho českém znění Nový titulární kalendář ke cti sv. Vácslava … k létu Páně 1727 (Praha 1726?). Štoček, který ovšem vznikl jako kopie starší Brechlerovy a Schilhartovy verze, sloužil Labounově tiskárně při vydávání Novákových kalendářů až do roku 1758 a dědicové ho zařazovali dle potřeby i jinam, např. do Evgeniova díla Nový titulární kalendář ke cti sv. Vácslava … k létu Páně 1750 (Praha 1749?).

Wanner a Girsch jsou též původci titulního dřevořezu nedatovaného dílka Píseň poutnická, jenž k obrazům mariánským putuje z konce 18., nebo počátku 19. století. Obrázek Panny Marie odevzdávající škapulíř sv. Šimonovi zde nese vedle Girschových iniciál i značku „A.W. del.“. Z téže doby pochází také Nábožná píseň k Pánu Ježíši, jejíž titulní dřevořez s oltářem, monstrancí a emblémy IHS a MR je značen pouze „A.W.“. I tento štoček sloužil v mladších nedatovaných vydáních Nábožené písně.



Lit.: VLNAS, V. (ed.): Sláva barokní Čechie. Praha 2001.

Lex.: DLABAČ 3. 344 = DLABAČ, B. J.: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Bd. 1-3. Prag 1815.; NAGLER 24. 67 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 35. 323 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 2. 692. = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.