Akrostich

Akrostich (z řec. akros = vrchní, stichos = verš) tvůrčí postup pro zašifrování jména do počátečních písmen či slabik pod sebou následujících veršů. Je-li užito vertikálně čtených písmen zprostředka verše, hovoříme o mezostichu (z řec. mesos = střední). Koncová písmena veršů vytvářela telestich (z řec. tēle = daleko). Naopak horizontálně byl konstruován cephalonomaticon (z řec. kefalē = hlava, onoma = jméno), v němž skryté jméno představovala první písmena slov ve verši (Gravia Monstrant Ad Gaudia = GMAG = Georgius Mielniczky a Greyfenfelso).

Na rozdíl od středověké praxe nesloužily tyto postupy v renesančních a mladších literaturách nutně k utajení identity nebo znesnadnění identifikace autora textu nebo mecenáše (dle římského boháče Maecenata podporujícího básníky). Zhusta se vyskytují jako módní výraz tvůrčí zkušenosti, ba i rutiny ve všech projevech humanistického básnictví 16. a počátku 17. století. Tou dobou móda neminula také veršované pasáže rámcových částí (Tobiáš Mouřenín, Bartoloměj Paprocký z Hlohol, Šimon Lomnický z Budče) a sporadicky ožívala ještě v dedikacích 18. století.

Přestože šlo o překvapivé hříčky, jejichž pravidla soudobý čtenář dobře znal a dovedl je odhalit, někteří spisovatelé se rozhodli literární postup raději prozradit. Tak to učinil Jan Muzofil v Písničkách křesťanských (Praha 1568), kde přichází „Předmluva kratičká jako saphicum carmen k žádosti toho přítele, jehož se jméno v literách verzálních ukazuje“ (akrostich zní WIT STRASECKY W ZLVTICYCH). K optickému zvýraznění přispívaly nápadné iniciály či červená barva. Pěkný příklad iniciálového akrostichu vinoucího se na patnácti listech textu přináší Kníha … pana Stibora z Cimburka a z Tovačova (Praha 1539), nazývaná častěji dle explicitu Kníhy hádání Pravdy a Lži o kněžské zboží a panování jich. Iniciály čteny samostatně dávají jméno spisovatele „STYBOR Z CYMBURKA A Z TOWACZOWA“. Při přípravě nových vydání však sazeč akrostichy většinou ignoroval. Dokladem je kupř. vizualizované jméno „WILEM Z ROZMBERKA“ v prvním vydání Dialogu Šimona Lomnického z Budče (Praha 1587) a jeho graficky nezvýrazněná podoba v stejnojmenné mladší, avšak anonymní edici (Praha 1612). Dnes jsou tyto hříčky vítaným prostředkem atribuce jinak anonymních textů.

Tři ukázky figurální sazby na jednolistech tiskaře Černého (Praha 80. léta 16. století). Nahoře vlevo Khergelius, Jan: Sefanos [!] gamikos [gr.]. In honorem nobilitate generis, ... domini Ioannis Kapr a Kaprstein, sponsi quam pudicissimi, Pragae nuptias celebrantis XVII. Kal: Febr: … cum formossima virgine Magdadalena [!] a Wlkanowa (Praha, Jiří Černý z Černého Mostu 1581). V gratulaci k sňatku byl přes šablonu nejprve namalován zlatý vavřínový věnec (řec. stefanos) s kaligrafickými doplňky a středovou svatozáří a potom byla pořízena černá a nakonec červená sazba včetně červených verzálních akrostichů („vivat Iohannes cvm Maiddalena – non est bonvm hominem esse solvm“). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/a (Konvolut Dobřenského, č. 7 = 10r). Nahoře vpravo Jičínský, Blažej: Písnička obsahující v sobě křesťanské rozjímání o velikém dobrodiní Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista (Praha, Jiří Černý z Černého Mostu 1587). Píseň oslavující manžele Dobřenské z Černého Mostu, o nichž se činí zmínka pomocí důvtipného akrostichu, mezostichu a telestichu (v dvousloupcovém textu čteném in continuo jsou červené verzály „Waclaw Dobrzensky Dorota manzielka geho“). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/d (Konvolut Dobřenského, č. 365 = 44r). Dole uprostřed Vulterin z Libé Hory, Jan: In natalem reverendi … patris d. Mathiae Galli Bohomilicini (Praha, Jiří Černý z Černého Mostu 1583–1585?). V latinské pasáži silně oříznuté gratulace k narozeninám namalován hnědě dle šablony kalich a kříž, v něm akrostichová sazba červených verzál („Mathias Gallvs Bohomilicinvs verbi divini minister – calicems qvi vvltad – vt aris accipiam et nomen Domini invocabor – tollat crvcem sva met seqvatvr me finis“). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/b (Konvolut Dobřenského, č. 128 = 23r).
Tři ukázky figurální sazby na jednolistech tiskaře Černého (Praha 80. léta 16. století). Nahoře vlevo Khergelius, Jan: Sefanos [!] gamikos [gr.]. In honorem nobilitate generis, ... domini Ioannis Kapr a Kaprstein, sponsi quam pudicissimi, Pragae nuptias celebrantis XVII. Kal: Febr: … cum formossima virgine Magdadalena [!] a Wlkanowa (Praha, Jiří Černý z Černého Mostu 1581). V gratulaci k sňatku byl přes šablonu nejprve namalován zlatý vavřínový věnec (řec. stefanos) s kaligrafickými doplňky a středovou svatozáří a potom byla pořízena černá a nakonec červená sazba včetně červených verzálních akrostichů („vivat Iohannes cvm Maiddalena – non est bonvm hominem esse solvm“). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/a (Konvolut Dobřenského, č. 7 = 10r). Nahoře vpravo Jičínský, Blažej: Písnička obsahující v sobě křesťanské rozjímání o velikém dobrodiní Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista (Praha, Jiří Černý z Černého Mostu 1587). Píseň oslavující manžele Dobřenské z Černého Mostu, o nichž se činí zmínka pomocí důvtipného akrostichu, mezostichu a telestichu (v dvousloupcovém textu čteném in continuo jsou červené verzály „Waclaw Dobrzensky Dorota manzielka geho“). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/d (Konvolut Dobřenského, č. 365 = 44r). Dole uprostřed Vulterin z Libé Hory, Jan: In natalem reverendi … patris d. Mathiae Galli Bohomilicini (Praha, Jiří Černý z Černého Mostu 1583–1585?). V latinské pasáži silně oříznuté gratulace k narozeninám namalován hnědě dle šablony kalich a kříž, v něm akrostichová sazba červených verzál („Mathias Gallvs Bohomilicinvs verbi divini minister – calicems qvi vvltad – vt aris accipiam et nomen Domini invocabor – tollat crvcem sva met seqvatvr me finis“). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/b (Konvolut Dobřenského, č. 128 = 23r).
Tři ukázky figurální sazby na jednolistech tiskaře Černého (Praha 80. léta 16. století). Nahoře vlevo Khergelius, Jan: Sefanos [!] gamikos [gr.]. In honorem nobilitate generis, ... domini Ioannis Kapr a Kaprstein, sponsi quam pudicissimi, Pragae nuptias celebrantis XVII. Kal: Febr: … cum formossima virgine Magdadalena [!] a Wlkanowa (Praha, Jiří Černý z Černého Mostu 1581). V gratulaci k sňatku byl přes šablonu nejprve namalován zlatý vavřínový věnec (řec. stefanos) s kaligrafickými doplňky a středovou svatozáří a potom byla pořízena černá a nakonec červená sazba včetně červených verzálních akrostichů („vivat Iohannes cvm Maiddalena – non est bonvm hominem esse solvm“). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/a (Konvolut Dobřenského, č. 7 = 10r). Nahoře vpravo Jičínský, Blažej: Písnička obsahující v sobě křesťanské rozjímání o velikém dobrodiní Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista (Praha, Jiří Černý z Černého Mostu 1587). Píseň oslavující manžele Dobřenské z Černého Mostu, o nichž se činí zmínka pomocí důvtipného akrostichu, mezostichu a telestichu (v dvousloupcovém textu čteném in continuo jsou červené verzály „Waclaw Dobrzensky Dorota manzielka geho“). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/d (Konvolut Dobřenského, č. 365 = 44r). Dole uprostřed Vulterin z Libé Hory, Jan: In natalem reverendi … patris d. Mathiae Galli Bohomilicini (Praha, Jiří Černý z Černého Mostu 1583–1585?). V latinské pasáži silně oříznuté gratulace k narozeninám namalován hnědě dle šablony kalich a kříž, v něm akrostichová sazba červených verzál („Mathias Gallvs Bohomilicinvs verbi divini minister – calicems qvi vvltad – vt aris accipiam et nomen Domini invocabor – tollat crvcem sva met seqvatvr me finis“). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/b (Konvolut Dobřenského, č. 128 = 23r).

Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Farbige Figuralakrostichen aus der Offizin des Prager Druckers Georgius Nigrin (1574/1581). Gutenberg-Jahrbuch 1982, s. 246-262; PRAŽÁK, E.: K datování, interpretaci a otázce autorství tzv. Zlomků rýmované kroniky české. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 3. Praha 1968, s. 116-128; ŠKARKA, A.: Nové kapitoly ze staré české hymnologie. Sborník filologický 12. Praha 1940-1946, s. 37-114.