Apokalypsa

Apokalypsa (z řec. apokalypto = odhaluji, angl. a fr. apocalypse, něm. Apokalypse nebo Offenbarung) poslední, prorocká část Nového zákona nazývaná též Zjevení sv. Jana. Podle tradice byla sepsána sv. Janem Evangelistou na ostrově Pathmos okolo roku 95. Formou listu sedmi maloasijským obcím jsou zaznamenána vidění (o sedmi listech, sedmi pečetích, sedmi troubách atd.) a symboly (drak, mořská šelma, nevěstka), jimiž bude v budoucnu lidstvo ohroženo. Vedle této církví uznané Apokalypsy se objevila řada jiných zpracování, které mají charakter apokryfu (Mojžíšova apokalypsa, Petrova, Pavlova, Tomášova, Štěpánova).

K nejdůležitějším starším kritickým vydáním biblické verze patří katolický tisk L’Apocalypse avec une explication Jacqua Bénigna Bossueta (Paris 1689) a protestantské vydání Die Offenbarung des heiligen Johannes Ernsta Wilhelma Hengstenberga (Berlin 1849-1851). Pro svůj závažný obsah byla Apokalypsa opisována a tištěna nejen jako součást bible, ale i samostatně. Rukopisy s cyklickým ilustračním doprovodem vznikaly již od 9. století. Tato dlouhá tradice ovlivňovala od 40. let 15. století také dřevořezovou podobu. Nejvýrazněji působí zejména na nizozemské blokové knihy, v nichž jednotlivé kapitoly Apokalypsy byly na dvaceti čtyřech listech transformovány do dvojice nad sebou stojících obrazů doplněných nápisovými páskami. Knihtisk však na tyto grafické cykly nenavázal a až do vystoupení Albrechta Dürera koncem 15. století není známo žádné samostatné vydání Apokalypsy.

Ilustrace Kobergerovy Bible (Nürnberg 1483) a její nápodoba pro Bibli českou (Kutná Hora 1489) a ilustrovaný Nový zákon (Praha 1497–1498). Štoček je ve všech verzích trojdílný: sv.. Jan Evangelista v kotli s vroucím olejem – anděl na ostrově Pathmos přikazuje Janovi zapsat Zjevení (Zj 1, 9–10) – Jan před Pantokratorem držícím sedm hvězd symbolizujících Kristovu světovládu, majícím u úst dvousečný meč na znamení soudcovského výroku a obklopeným sedmi svícny jako poukazy na sedm církevních obcí (Zj 1, 12–20). Nahoře Biblia, germ. zv. Norimberská (Nürnberg, Anton Koberger st. 1483). Detail fol. CCCCCLXXVa s počátkem Zjevení sv. Jana (tištěno bastardou obsahující už prvky švabachu) a s trojdílným kolorovaným dřevořezem Mistra Kolínské bible 1479. Národní knihovna ČR (Praha), sign. 40 B 23. Dole Bible česká zv. Kutnohorská (Kutná Hora, Martin z Tišnova 1489). Detail fol. mm1b s kolorovanou anonymní nápodobou Quentellova–Kobergerova dřevořezu. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DO IV 1 (vydání se znakem). Vpravo nahoře Nový zákon zv. Ilustrovaný (Praha, Tiskař Pražské bible? 1497–1498). Detail fol. mm1b s anonymní nápodobou Quentellova–Kobergerova dřevořezu, nebo předlohy z Kutnohorské bible. Národní knihovna ČR (Praha), sign. 43 F 63.
Ilustrace Kobergerovy Bible (Nürnberg 1483) a její nápodoba pro Bibli českou (Kutná Hora 1489) a ilustrovaný Nový zákon (Praha 1497–1498). Štoček je ve všech verzích trojdílný: sv.. Jan Evangelista v kotli s vroucím olejem – anděl na ostrově Pathmos přikazuje Janovi zapsat Zjevení (Zj 1, 9–10) – Jan před Pantokratorem držícím sedm hvězd symbolizujících Kristovu světovládu, majícím u úst dvousečný meč na znamení soudcovského výroku a obklopeným sedmi svícny jako poukazy na sedm církevních obcí (Zj 1, 12–20). Nahoře Biblia, germ. zv. Norimberská (Nürnberg, Anton Koberger st. 1483). Detail fol. CCCCCLXXVa s počátkem Zjevení sv. Jana (tištěno bastardou obsahující už prvky švabachu) a s trojdílným kolorovaným dřevořezem Mistra Kolínské bible 1479. Národní knihovna ČR (Praha), sign. 40 B 23. Dole Bible česká zv. Kutnohorská (Kutná Hora, Martin z Tišnova 1489). Detail fol. mm1b s kolorovanou anonymní nápodobou Quentellova–Kobergerova dřevořezu. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DO IV 1 (vydání se znakem). Vpravo nahoře Nový zákon zv. Ilustrovaný (Praha, Tiskař Pražské bible? 1497–1498). Detail fol. mm1b s anonymní nápodobou Quentellova–Kobergerova dřevořezu, nebo předlohy z Kutnohorské bible. Národní knihovna ČR (Praha), sign. 43 F 63.
Ilustrace Kobergerovy Bible (Nürnberg 1483) a její nápodoba pro Bibli českou (Kutná Hora 1489) a ilustrovaný Nový zákon (Praha 1497–1498). Štoček je ve všech verzích trojdílný: sv.. Jan Evangelista v kotli s vroucím olejem – anděl na ostrově Pathmos přikazuje Janovi zapsat Zjevení (Zj 1, 9–10) – Jan před Pantokratorem držícím sedm hvězd symbolizujících Kristovu světovládu, majícím u úst dvousečný meč na znamení soudcovského výroku a obklopeným sedmi svícny jako poukazy na sedm církevních obcí (Zj 1, 12–20). Nahoře Biblia, germ. zv. Norimberská (Nürnberg, Anton Koberger st. 1483). Detail fol. CCCCCLXXVa s počátkem Zjevení sv. Jana (tištěno bastardou obsahující už prvky švabachu) a s trojdílným kolorovaným dřevořezem Mistra Kolínské bible 1479. Národní knihovna ČR (Praha), sign. 40 B 23. Dole Bible česká zv. Kutnohorská (Kutná Hora, Martin z Tišnova 1489). Detail fol. mm1b s kolorovanou anonymní nápodobou Quentellova–Kobergerova dřevořezu. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DO IV 1 (vydání se znakem). Vpravo nahoře Nový zákon zv. Ilustrovaný (Praha, Tiskař Pražské bible? 1497–1498). Detail fol. mm1b s anonymní nápodobou Quentellova–Kobergerova dřevořezu, nebo předlohy z Kutnohorské bible. Národní knihovna ČR (Praha), sign. 43 F 63.

Další vývoj ilustrací k Apokalypse tak ovlivnila kompletní Quentellova Kolínská bible (Köln/R. ca 1478). Anonymní tvůrce dřevořezového cyklu vyhradil zde Apokalypse devět obrazů, které přešly do pozdější Kobergerovy Norimberské bible (Nürnberg 1483). Odtud pak byly ve zjednodušené podobě kopírovány do Bible české neboli Kutnohorské Martina z Tišnova (Kutná Hora 1489), do ilustrovaného Nového zákona Tiskaře Pražské bible (Praha 1497-1498), do Malermiho bible (Venezia 1490) a konečně i do řady lyonských biblí vydávaných ještě ve století následujícím. Cyklus Kutnohorské bible obsahuje u Zj. 6,9 dokonce dřevořez apokalyptických jezdců s papežem v tlamě pekelné. Přítomnost tohoto vyobrazení bývá vysvětlována snahou vyhovět také kališnickým čtenářům v Čechách.

Jediné samostatné vydání před rokem 1500 připravil Albrecht Dürer v Norimberku. Německý text Die heimlich Offenbarung Iohannis (Nürnberg 1498) i paralelní latinská verze Apocalypsis cum figuris (Nürnberg 1498) obsahovaly po 15 celostranných ilustracích, na jejichž rubech byl natištěn biblický text vztahující se k následujícímu dřevořezu. Dürerovo mistrovství dokázalo především kontrastní šrafurou navodit jemné rozdíly mezi světlem a tmou a symbolizovat tak dějové napětí zápasu dobra a zla. Tento nový postup povznesl dřevořez na úroveň umělecky náročného mědirytu a umožnil vybudovat dynamickou kompozici s mnoha postavami v dokonale provedené krajině a s kosmickými tělesy ve slunečních paprscích a ornamentálně provedených oblacích. Novější odborná literatura rozkryla složitou strukturu alegorie a symbolů a odhalila i některé autorovy aktualizace (andělé nesoucí portrétní rysy císaře Maxmiliána I., shody mezi podobou nebeského Jeruzaléma a soudobého Norimberku). Latinské vydání Dürerovy Apokalypsy přeryl okolo roku 1502 ve Štrasburku frankfurtský mistr Hieronymus Greff. Jeho kopie jsou od originálu takřka k nerozeznání. Pouze tam, kde byla značka Dürerova, se nachází Greffův monogram IVF s křížkem nad V (= Hieronymus von Frankfurt). Třetí vydání, tentokrát s originálními dřevořezy doplněnými titulní postavou sv. Jana, vyšlo v Norimberku 1511 a počtvrté, se zmenšenými kopiemi Christoffela van Sichema ml. (1581-1658), byla Apokalypsa publikována v Leydenu 1620.

Dürerův cyklus ovlivňoval ilustrační postupy Apokalypsy ještě několik desetiletí, např. Cranachův cyklus 21 protipapežsky laděných dřevořezů v tzv. Lutherově September-Testamentu Das Newe Testament Deutzsch (Wittenberg 1522). V průběhu 16. století se Apokalypsa v Německu dočkala 31 samostatných latinských vydání, mimo jiné jako obrazová kniha Hanse Sebalda Behama Typi in Apocalypsi Ioannis depicti ut clarius vaticinia Ioannis intelligi possint (Frankfurt/M. 1539) či latinsko-německá Apocalypsis S. Ioannis. Die Offenbarung S. Johannis (Frankfurt/M. 1553) s cyklem Hanse Brosamera. Mimo to vzniklo ještě 9 vydání jazykově německých, poprvé jako Die heimlich Offenbarung Johannis (Frankfurt/M. 1502).

Stejný význam jako Dürerova Apokalypsa pro německou ilustraci měl ve Francii cyklus 23 obrazů rytce a zlatníka Jeana Duveta (1485-1561?). Byl vydán s názvem L’Apocalypse figuree (Lyon 1555). Francouzskou tradici dále upevnily Figures du livre de l’Apocalypse (Paris 1617). Tato obrazová kniha vyšla s 24 mědiryty málo známého Jana van Halbeecka. Biblické obrazové cykly vzniklé v 18. století reprezentují zvláště práce holadského mistra Romaina de Hooghe (1645-1708) ke známým textům Jacqua Basnage Histoire du Vieux et du Nouveau Testament (Amsterdam 1704) a Le grand tableau de l’univers (Amsterdam 1709). České vydání samostatné Apokalypsy mohlo být dle svědectví Josefa Jungmanna připraveno v Praze 1538, ale exemplář se nedochoval. První vydání této biblické knihy v češtině, a to v podobě bibliofilie s kresbami Jana Konůpka (1883-1950), tak pochází až z roku 1937.

Lit.: HÜTT, W.: Albrecht Dürer 1471 bis 1528. Das gesamte graphische Werk. Bd. 2 Druckgraphik. München 1971; CHADRABA, R.: Dürers Apokalypse. Eine ikonologische Deutung. Prag 1964; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; NOVOTNÝ, A.: Biblický slovník. Sv. 1-2. Praha 1992; STEJSKAL, K.: Nový výklad Dürerovy Apokalypsy. Umění 14, 1966, s. 1-64.