Biblická dějeprava stručně a přehledně uspořádané biblické dějiny. Výtahy se četly ve školách a do jisté míry nahrazovaly četbu kompletní
bible. To neplatilo jen ve středověku, ale i později, zmizely-li z knihkupeckých pultů bible tištěné. Taková situace nastala v
Čechách kupř. 1613-1677/1715, kdy úplná jazykově česká bible ani její části nově vydávány nebyly. Poptávku proto nahrazovaly katolické i nekatolické biblické výtahy, např. dílko Jana Marxia
Suma Biblí svaté Starého i Nového zákona (Praha 1616). Známý
Komenského Manuálník aneb Jádro celé Biblí svaté (Amsterdam 1658) se formálně opíral o zpracování Antonia Rampigolla
Aurea biblia sive Repertorium aureum Bibliorum (poprvé Ulm 1475 a Augsburg ca 1475), která vyšla česky pod názvem
Biblí zlatá Starého i Nového zákona (Praha 1543).
Vlys monogramisty AH v Slovaciově Vysvětlení (Praha 1615). Slovacius, Václav: Vysvětlení prosté Biblí malé, jinák Řeči z obojího Zákona Božího (Praha, Matěj Pardubský 1615–1620). Díl první (1615), detail z rubu titulního listu. Vlys značen v levém spodním rohu. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AA XII 1.
Vlys monogramisty IK ve Slovaciově Vysvětlení (Praha 1615–1620). Slovacius, Václav: Vysvětlení prosté Biblí malé, jinák Řeči z obojího Zákona Božího (Praha, Jan Ctibor Kbelský 1620). Díl druhý (1620), detail z rubu titulního listu. Vlys značen „IK 1620“ v pravém spodním rohu. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AA XII 2.
K zestručněným textům se pojila vysvětlení bible na způsob
katechismu. K nejstarším zahraničním příručkám tohoto typu patří
Catechismus ecclesiae, Lehre und Handelunge des heiligen Christenthums Georga Witzela (Leipzig 1535). U nás kolovala např.
Malá biblí, to jest Vyučování mládeže od Pavla Kyrmezera (Olomouc 1579) a práce Johanna Pappa
Parva biblia aneb Kratičké rozebrání biblí (Hradec Králové 1621) či Jiřího Jacobea
Parva biblia. Biblí malá, to jest Vysvětlení výborné (Dresden 1661). Stejnou udržovací funkci plnily rané formy biblické dějepravy zpřístupňující jednoduchou formou epické složky rozsáhlého textu, např.
Biblí svaté historie pěkný pořádek od Jana Opsimata (Praha 1615), Václava Slovacia
Vysvětlení prosté Biblí malé, jinák Řeči z obojího Zákona Božího (Praha 1615-1620),
Biblí svaté knihy Starého i Nového zákona … rozebraní od Viktorina Vrbenského (Hradec Králové 1618). Důležitou roli plnil také Barnerův překlad farncouzské publikace
Histoire du Vieus et du Nouveau Testament avec des explications édifiantes jansenisty Nicolase Fontaina (Paris 1670). Česky vyšel jako
Příběhové písemní Starého i Nového Zákona (Praha 1697).
V 19. století vydal např. Josef Chmela Biblické příběhy Starého zákona pro mládež ku školnímu vyučování (Hradec Králové 1821) a Šimon Bernard Vrána Historie biblická pro odrostlejší mládež, jakož i pro dospělé (České Budějovice 1821). Ty byly později rozmnoženy překlady z německých dějeprav Christopha Schmida, Josefa Ambrose Stampfa či Ignaze Schustera. Zvláštní pozornosti si zasluhuje Zlatá bible klasiků vydávaná v Praze 1884-1894 Klementem Borovým a spolupracovníky. Vznikla dle předlohy Alfreda Wurzbacha Goldene Bibel (Stuttgart 1880) a svou formou splňuje nároky na luxusní ilustrovanou dějepravu.
Lit.: KYAS, Vl.: Česká bible v dějinách národního písemnictví. Praha 1997; NOVOTNÝ, A.: Biblický slovník. Sv. 1-2. Praha 1992; ROST, H.: Die Bibel im Mittelalter. Beiträge zur Geschichte und Bibliographie der Bibel. Augsburg 1939; TUMPACH, J.-PODLAHA, A.: Český slovník bohovědný. Sv. 1-4. Praha 1912-1930 (nedokončeno).
Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.
