Biblické drama

Z Encyklopedie knihy

Biblické drama typ dramatu, který námětově čerpá ze Starého a Nového zákona a z apokryfů. Se vzdělávací a zábavnou funkcí se konstituoval v 16. století, kdy podíl římských komedií poněkud slábl. Na rozdíl od nejstarších středověkých dramatických útvarů, totiž her vánočních a velikonočních, které u nás na přelomu 16. a 17. století vcelku neústrojně oživoval ještě Šimon Lomnický z Budče, nebylo biblické drama nikdy součástí liturgie. Ze Starého zákona se nejčastěji objevují náměty o Kainovi a Abelovi, Rebece, Ester a Juditě, z Nového zákona příběh o ztraceném synu nebo Lazarovi. Dramatické útvary byly pojmenovávány střídavě jako komedie i tragédie.

Rám Jana Kosořského (Praha 1547). Greff, Joachim – Rodericus Zamorensis – Konáč z Hodiškova, Mikuláš: Kníha o hořekování a naříkání Spravedlivosti královny … Při tom jest Comedia anebo Hra rykmy a písněmi sepsaná Judyth vdovy, z Starého zákona vybraná (Praha, Tiskárna severinsko-kosořská 1547). Fol. L1a s rámem z nesourodých lišt, uprostřed dřevořez vzniklý zřejmě v okruhu Erharda Schöna (Hospodin, Adam a Eva). Antikvariát Meissner (Praha).

Velký zájem o biblické drama projevila reformace a německá vydání se stala základem českých překladů a adaptací. K vcelku raným projevům patří Tragoedia des Buchs Judith inn deutsche Reim verfasset Joachima Greffa (Wittenberg 1536). Tu záhy jako první jazykově české biblické drama přeložil Mikuláš Konáč z Hodiškova. Jeho Juditha byla spolu s adaptací středověkého díla Roderica Zamorensis publikována v posthumním sborníku rozsáhlého názvu Kníha o hořekování a naříkání Spravedlivosti královny … Při tom jest Comedia anebo Hra rykmy a písněmi sepsaná Judyth vdovy, z Starého zákona vybraná (Praha 1547). Nejznámějším a nejproduktivnějším německým autorem biblických dramat byl Hans Sachs, jehož Ein schöne Comedi mit XVI. Personen zu recitirn, die Judith, wie sie dem Holoferni das Haupt in seinem Zelt abschlegt und hat fünff Actus (Nürnberg 1570) byla přeložena do češtiny jako Komedya česká o ctné a šlechetné vdově Judith a o Holofernovi, hejtmanu krále Nabochodonozora (Praha 1605). Vedle Sachse se žánru v Německu věnoval také Leonhard Culmann. Jeho Ein schön teutsch Geistlich-Spiel von der Widtwraw, die Gott wunderbarlich durch den Propheten Elsia … erlediget (Nürnberg 1544) volně přeložil nekatolík Pavel Kyrmezer s názvem Komedia nová o vdově, kterouž Pán Buoh předivným způsobem skrze Elizea proroka … vysvobodil (Litomyšl 1573). Sixt Birck napsal Sapientia Solomonis dramate comicotragico (Marburg 1591). Neznámý český překladatel jeho hru uvedl pod názvem Komedie o králi Šalomúnovi (Praha 1604).

Mezi českými tisky nacházíme dále anonymní Komedii o Zuzaně. Nelze však určit, zda jde o české zpracování německého originálu Sixta Bircka či Paula Rebhuna, neboť vydání z 16. a 18. století jsou známá jen ze sekundárních bibliografií. Pozoruhodná je Historie duchovní o Samsonovi … v způsob tragedie sepsaná a vzatá z kněh Judicum (Praha 1608). Tato Historie představuje nejrozsáhlejší česky psané biblické drama. Obsahuje též interludium čili krátkou vložku, jejíž fraškovitý půdorys připomíná starší práce Pavla Kyrmezera, totiž Komedii českou o bohatci a Lazarovi kratičce sebranou (Praha 1566) a Komedii o Tobiášovi (Olomouc 1581). Univerzitní profesor Jan Záhrobský napsal dílo Traica historia vo knězi neb knížeti Heli a jeho synech z Prvních kněh Královských v formu komedie … uvedená (Praha 1582, dnes však zachováno jen v Jirečkově opisu). Luterán Jiřík Tesák Mošovský je autorem Komedie z knihy Zákona božího, jenž slove Ruth (Praha 1604).

Žánr biblického dramatu rozvíjelo také humanistického básnictví. Kupříkladu slezský humanista žijící v Čechách Matthaeus Meisner napsal hru Historica tragoedia. Ein new biblisches Spil (Praha 1580), kterou přeložil Daniel Stodolius z Požova jako Historica tragaedia. Nová žalostivá hra z Biblí svaté vybraná o strašlivém podvrácení Sodomy a Gomorry a o obětování Izáka (Praha 1586). Stejné oblibě se drama těšilo i v pobělohorské době, kdy především jezuitská a piaristická učiliště využívala tento žánr k pedagogickým cílům. Většina školních her je však zachována jen prostřednictvím synopsí, anebo rukopisně. O životnosti těchto látek mezi evangelíky svědčí ještě tisky z konce 18. století, kupř. Augustin Doležal Pamětná celému světu tragoedia anebožto Veršovné vypsání žalostného prvních rodičů pádu … s připojeným Hlasem krve Abelovy (Skalica 1791).

Dramatické texty nebyly určeny jen k jevištnímu provozování, ale až do 18. a 19. století se konzervovaly a vydávaly formou knížek lidového čtení. Knížky obsahují pouze symptomatický titulní dřevořez starší provenience. V zahraničí byly stále aktuální dramatické látky zpracovávány ovšem již v novodobém lyrizujícím stylu s rokokovými nebo později s romanticky historizujícími ilustracemi, např. Friedrich Gottlieb Klopstock Der Tod Adams (Leipzig 1757), Salomon Gessner Der Tod Abels in fünf Gesängen (Zürich 1758) a Friedrich Hebbel Judith (Hamburg 1841).


Bibl.: MEYER, R.: Bibliographia dramatica et dramaticorum. Kommentierte Bibliographie der im ehemaligen deutschen Reichsgebiet gedruckten und gespielten Dramen des 18. Jahrhunderts nebst deren Bearbeitungen und Übersetzungen und ihrer Rezeption bis in die Gegenwart. Abteilung 1, 2-. Tübingen 1986-.

Lit.: ČERNÝ, Fr. (a kol.): Dějiny českého divadla, sv. 1. Praha 1968; KOPECKÝ, M. (ed.): České humanistické drama. Praha 1986; NOVOTNÝ, A.: Biblický slovník. Sv. 1-2. Praha 1992; ROST, H.: Die Bibel im Mittelalter. Beiträge zur Geschichte und Bibliographie der Bibel. Augsburg 1939; TUMPACH, J.-PODLAHA, A.: Český slovník bohovědný. Sv. 1-4. Praha 1912-1930 (nedokončeno).

Lex.: MOCNÁ-PETERKA 373-379 (Liturgické drama); VLAŠÍN, Š. (red.): Slovník literární teorie. Praha 1977, s. 46.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.