Císařská (dvorská) dílna

Iniciála A(d te levavi) s proboštem Mikulášem modlícím se k Ježíši Kristu v Misále probošta Mikuláše (c.1355–1357), považovaná částí badatelů za práci Mistra Viatiku či jeho spolupracovníka. Brno, Archiv města Brna, fond Svatojakubská knihovna, sign. 1/10, fol. 1r.

Zvěstování Panně Marii, miniatura v rukopise Laus Mariae, po roce 1360. Praha, Knihovna Národního muzea, sign. XVI D 13, fol. 55v.

Evangeliář Jana z Opavy, 1368. Wien, Österreichische Nationalbibliothek, sign. Cod. 1182, fol. 149r

Termín užívaný zejména Hanou Hlaváčkovou pro označení dílny, v níž v průběhu 50. a 60. let 14. století vznikla slohově homogenní výzdoba luxusně provedených rukopisů. V jejím čele stál nejvýznamnější iluminátor karlovské doby, Mistr Viatiku, nazvaný podle breviáře (liber viaticus) litomyšlského biskupa Jana ze Středy, kancléře císaře Karla IV. Dříve se činnost Mistra Viatiku a jeho spolupracovníků a žáků spojovala přímo s osobou Jana ze Středy, v sou­časné době se badatelé spíše kloní k názoru, že se jednalo o ateliér pracující pro císaře Karla IV., vysoké preláty a další příslušníky dvo­ra.  

Za nejstarší rukopis se považuje nedávno objevený Opatovický misál (Olomouc, Vědecká knihovna v Olomouci, sign. M III 106.), z něhož byl vyříznut již dříve známý fragment se Zmrtvýchvstá­ním Krista (Olomouc, Arcibiskupský palác, deponováno v Muzeu umění v Olomouci, inv. č. 2967). Ke skupině řadí většina badatelů dále Misál probošta Mikuláše (Brno, Archiv města Brna, fond Svatojakubská knihovna, sign. 1/10), tradičně datovaný do doby po roce 1355, dvě luxusně provedené knihy s modlitebními a devoční­mi texty pro soukromou pobožnost spojované s pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic, Laus Mariae (Praha, Knihovna Národního muzea, sign. XVI D 13) s celostrannými miniaturami, které se provedením blíží deskové malbě Mistra Morganova diptychu, a Orationale Arnesti (Praha, Knihovna Národního muzea, sign. XIII C 12.), Liber viaticus Jana ze Středy (Praha, Knihovna Národního muzea, sign. XIII A 12) nově kladený těsně před rok 1364, Misál Jana ze Středy (Praha, Knihovna Metropolitní kapituly u sv. Víta, sign. Cim 6) datovaný do poloviny 60. let 14. století a nejmladší rukopis skupiny, Evangeliář Jana z Opavy z roku 1368, určený, soudě podle heraldické výzdo­by, rakouskému vévodovi Albrechtu III. (Wien, Österreichische Nationalbibliothek, sign. Cod. 1182).

Literatura:

BRODSKÝ, P. – SPURNÁ, K. – VACULÍNO­VÁ, M. (edd.), Liber viaticus Jana ze Středy. Komentářo­vý svazek ke zmenšené reprodukci rukopisu XIII A 12 Knihovny Národního muzea v Praze, Praha 2016; HLAVÁČKOVÁ, H.: Pražské iluminátorské dílny doby Karla IV. a jejich styl, in: KUBÍNOVÁ, K. – BENEŠOVSKÁ, K.: Imago/Imagines: Výtvarné dílo a proměny jeho funkcí v českých zemích od 10. do první třetiny 16. století, díl 2, Praha 2019, s. 540–570.