Christoph Weigel: Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

m (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
 
Řádek 5: Řádek 5:
  
 
Weigelův bratr '''Johann Christoph Weigel''' (Christoph junior W., 1661-1726) pocházel taktéž z Chebska a od roku 1700 působil v Norimberku jako rytec a nakladatel. Jeho firma se specializovala na vydávání [[Obrazová kniha|obrazových knih]], zejména [[Vzorník ornamentů|vzorníků]] pro výtvarné umělce, stavitele a štukatéry. Zásluhou Weigelova nakladatelství se poprvé na veřejnosti prezentovali [[Joseph de Montalegre|Johann Daniel de Montalegre]] a [[Michael Heinrich Rentz]].
 
Weigelův bratr '''Johann Christoph Weigel''' (Christoph junior W., 1661-1726) pocházel taktéž z Chebska a od roku 1700 působil v Norimberku jako rytec a nakladatel. Jeho firma se specializovala na vydávání [[Obrazová kniha|obrazových knih]], zejména [[Vzorník ornamentů|vzorníků]] pro výtvarné umělce, stavitele a štukatéry. Zásluhou Weigelova nakladatelství se poprvé na veřejnosti prezentovali [[Joseph de Montalegre|Johann Daniel de Montalegre]] a [[Michael Heinrich Rentz]].
<br clear="all">
+
 
 
<gallery>
 
<gallery>
 
Soubor:268.jpg|Knihkupec (Regensburg 1698). Weigel, Christoph: Abbildung der gemein-nützlichen Haupt-Stände (Regensburg, Christoph Weigel 1698). Tabule u pag. 241 s Weigelovým vyobrazením knihkupeckého krámu a způsobu přepravy knih v sudu. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AZ XIV 28.
 
Soubor:268.jpg|Knihkupec (Regensburg 1698). Weigel, Christoph: Abbildung der gemein-nützlichen Haupt-Stände (Regensburg, Christoph Weigel 1698). Tabule u pag. 241 s Weigelovým vyobrazením knihkupeckého krámu a způsobu přepravy knih v sudu. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AZ XIV 28.

Aktuální verze z 13. 6. 2019, 12:21

Weigelova Biblia ectypa (Augsburg 1695). Biblia ectypa. Bildnußen aus Heiliger Schrift des Alt- und Neuen Testaments (Augsburg, Christoph Weigel 1695). Tabule 207 se čtyřmi ilustracemi ke Zjevení sv. Jana. Rytcem byl pravděpodobně Georg Christoph Eimmart ml. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. BA II 9.

Christoph Weigel (1654-1725) původně zlatník, pak mědirytec a nakladatel pocházející z Chebska a od 1691 usazený definitivně v Augsburku. Zde vydal mimo jiné několik významných biblických tisků, např. Biblia ectypa. Bildnussen aus Heiliger Schrift des Alt- und Neuen Testaments (Augsburg 1695). Text této Obrazové bible doprovázely dva světelně modelované frontispisy a 840 menších mědirytů, jejichž předlohy vytvořili Georg Christoph Eimmart ml. (1638-1705) a Johann Jakob Sandrart. Weigel nebyl jen nakladatelem Ectypy, ale spolu s Johannem Ulrichem Krausem a jinými se podílel i na rytecké reprodukci. Weigelovo nakladatelství vypravilo též Biblische Augen- und Seelen-Lust (Augsburg 1696 se 100 rytinami kopírovanými dle předešlého díla) a Historiae celebriores Veteris (Novi) Testamenti iconibus repraesentatae (Augsburg 1708). Zde našlo uplatnění 261 celostranných obrazů. Část z nich vytvořil původem italský rytec Francesco Antonio Meloni (též Melloni, 1676-1713) a část signovali otec a syn Luykenové z Holandska, totiž Jan (1649-1712) a Caspar (1672-1708). Weigelem vydaný atlas Johanna Davida Köhlera Bequemer Schul- & Reisen-Atlas (Nürnberg 1718) obsahuje 140 map, mimo jiné Müllerovo Chebsko „Districtus Egranus“.

Z Weigelovy ilustrační tvorby vynikají zvláště rytiny k německým vydáním děl rakouského kazatele Abrahama a S. Clara (vlastním jménem Johann Ulrich Megerle), např. Etwas für alle, das ist Eine kurtze Beschreibung allerley Standts, Ambts und Gewerbs-Persohnen (Würzburg 1699) nebo Huy und Pfuy der Welt (Nürnberg 1707). Weigel je také autorem bohaté výtvarně dokumentární série Abbildung der gemein-nützlichen Haupt-Stände (Regensburg 1698). Mědiryty doprovodil i dvě vlastní literární práce, totiž Ein Schock Phantasten in einem Kasten (Nürnberg? ca 1700) a Memorabilia seculi XVIII. (Nürnberg 1722).

Weigelův bratr Johann Christoph Weigel (Christoph junior W., 1661-1726) pocházel taktéž z Chebska a od roku 1700 působil v Norimberku jako rytec a nakladatel. Jeho firma se specializovala na vydávání obrazových knih, zejména vzorníků pro výtvarné umělce, stavitele a štukatéry. Zásluhou Weigelova nakladatelství se poprvé na veřejnosti prezentovali Johann Daniel de Montalegre a Michael Heinrich Rentz.



Lit.: BAUER, M.: Christoph Weigel (1654-1725), Kupferstecher und Kunsthändler in Augsburg und Nürnberg. Frankfurt/M. 1983; BONACKER, W.: Kartenmacher aller Länder und Zeiten. Stuttgart 1966; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; LANCKOROŃSKA, M.: Die Augsburger Druckgraphik des 17. und 18. Jhs. In: Augusta 955-1955. Forschungen und Studien zur Kultur- und Wirtschaftsgeschichte Augsburgs (hrsg. von H. Rinn). (Augsburg) 1955, s. 347-362; RÖK, B.: Böhmen und Mähren. Ansichten, Stadtpläne und Landkarten aus der Graphischen Sammlung des Germanischen Nationalmuseums Nürnberg. Nürnberg 1995; RÜMANN, A.: Die illustrierten deutschen Bücher des 18. Jahrhunderts. Stuttgart 1927.

Lex.: BENZING (Verleger) 1294 = BENZING, J.: Die deutschen Verleger des 16. und 17. Jahrhunderts. Archiv für Geschichte des Buchwesens 2, 1960, s. 445-509 (a k tomu 18, 1977, sl. 1078-1322).; DLABAČ 3. 339-341 = DLABAČ, B. J.: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Bd. 1-3. Prag 1815.; NAGLER 24. 46-49 a 51 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; PAISEY, D. L.: Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701-1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26. Wiesbaden 1988, s. 281; PAISEY, D. L.: German printers, booksellers and publishers of the seventeenth century: some amendments and additions to Benzing. Gutenberg-Jahrbuch 1989, s. 173; THIEME-BECKER 35. 277-280 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOOLEY 4. 367. = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999-2004.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.