Daniel Hopfer st.: Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

m (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
  
 
Knihy Johanna Ecka ''Chrysopassus ''(Augsburg 1514) nebo ''Sassenspegel mit velen nyen Addicien ''(Augsburg 1516) svědčí o Hopferově mistrovství v oblasti renesančně pojatých titulních [[Bordura|bordur]] s figurálním, zvířecím a rostlinným [[Ornament|ornamentem]], komponovaným ve stylu [[Peter Flötner|Petera Flötnera]]. Bílý ornament na černém pozadí často doplňují dynamicky proplétané úponky chmelových šištic (autorovo mluvící znamení z něm. Hopfen = chmel). Slohově i tematicky s Hopferovou tvorbou dobře rezonuje [[Mikuláš Konáč z Hodiškova|Konáčův]] rám v dílku ''Počínají se knížky, kteréž slovú Srdečné knížky o čtyrech posledních budúcích věcech'' (Praha 1521).  
 
Knihy Johanna Ecka ''Chrysopassus ''(Augsburg 1514) nebo ''Sassenspegel mit velen nyen Addicien ''(Augsburg 1516) svědčí o Hopferově mistrovství v oblasti renesančně pojatých titulních [[Bordura|bordur]] s figurálním, zvířecím a rostlinným [[Ornament|ornamentem]], komponovaným ve stylu [[Peter Flötner|Petera Flötnera]]. Bílý ornament na černém pozadí často doplňují dynamicky proplétané úponky chmelových šištic (autorovo mluvící znamení z něm. Hopfen = chmel). Slohově i tematicky s Hopferovou tvorbou dobře rezonuje [[Mikuláš Konáč z Hodiškova|Konáčův]] rám v dílku ''Počínají se knížky, kteréž slovú Srdečné knížky o čtyrech posledních budúcích věcech'' (Praha 1521).  
<br clear="all">
+
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
  
  

Aktuální verze z 13. 9. 2019, 09:33

Konáčova bordura Srdečných knížek (Praha 1521). Počínají se knížky, kteréž slovú Srdečné knížky o čtyrech posledních budúcích věcech (Praha, Mikuláš Konáč z Hodiškova 1521). Za autora je považován mj. Gerardus de Vliederhoven. Přídavek, fol. A1a s bordurou pořízenou dřevořezem bílé linie (sova lovící volavky). Národní knihovna ČR (Praha), sign. 54 F 25.

Daniel Hopfer st. (též DH, ca 1470-1536) malíř a grafik z německého města Kaufbeuren. V mládí odešel do Augsburku, roku 1493 zde získal měšťanství a před 1497 se oženil se sestrou tamního lékaře, humanisty a tiskaře Sigmunda Grimma. Již koncem 16. století byl považován za objevitele leptu, který si osvojil při výzdobě zbraní. Nejstarší Hopferem leptané portréty se datují do let 1501-1507. Stal se též propagátorem techniky dřevořezu bílé linie, kterou pak jako jeden z prvních užíval také v knižní ilustraci.

Knihy Johanna Ecka Chrysopassus (Augsburg 1514) nebo Sassenspegel mit velen nyen Addicien (Augsburg 1516) svědčí o Hopferově mistrovství v oblasti renesančně pojatých titulních bordur s figurálním, zvířecím a rostlinným ornamentem, komponovaným ve stylu Petera Flötnera. Bílý ornament na černém pozadí často doplňují dynamicky proplétané úponky chmelových šištic (autorovo mluvící znamení z něm. Hopfen = chmel). Slohově i tematicky s Hopferovou tvorbou dobře rezonuje Konáčův rám v dílku Počínají se knížky, kteréž slovú Srdečné knížky o čtyrech posledních budúcích věcech (Praha 1521).






Lit.: EYSSEN, Ed.: Daniel Hopfer von Kaufbeuren. Meister zu Augsburg 1493 bis 1536. Heidelberg 1904.

Lex.: NAGLER 7. 112-117 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; NAGLER (Monogr.) 2. 1131-1133 = NAGLER, G. K.: Die Monogrammisten und … Künstler …, welche sich zur Bezeichnung ihrer Werke eines figürlichen Zeichens, der Initialen des Namens, der Abbreviatur desselben etc. bedient haben. … Bd. 1-5. München-Leipzig 1858-1879, Index 1920 (repr. München 1919-1920, Nieuwkoop 1966 a potřetí 1991).; THIEME-BECKER 17. 474-477. = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.