Donát

Z Encyklopedie knihy

Začátek a konec školního donátu (Brno 1491). Donatus, Aelius: Ars minor (Brno, Konrad Stahel? – Matthias Preinlein? 1491). Černý tisk s červenou rubrikací. Na fol. 2a iniciála P(Artesorationis) s papežem Řehořem I. Velikým a posluchači (typ zvaný akcipies). Fol. 30a s explicitem. Vědecká knihovna (Olomouc), sign. 48.785 (snímek laskavě zapůjčil digitální fotoarchiv pražské Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě).
Donát obecné pojmenování učebnic latinské gramatiky, které ve 4. století sestavil Říman Aelius Donatus. Po dlouhá staletí se učebnice rozmnožovaly opisem. Trojdílná systematická učebnice pro pokročilé zvaná Ars maior se knihtiskem šířila méně často, a to od 70. let 15. století jen v Itálii. Některé její části, např. „De octo partibus orationis“, byly však pro nižší školství tištěny v Nizozemí již před polovinou 15. století v podobě blokových knih. Naproti tomu výtah pro začátečníky Ars minor (též Rudimenta grammatices) byl vydáván hojněji, častokrát s raně humanistickými komentáři, meziřádkovými glosami nebo Catonovými Distichy.
Začátek a konec školního donátu (Brno 1491). Donatus, Aelius: Ars minor (Brno, Konrad Stahel? – Matthias Preinlein? 1491). Černý tisk s červenou rubrikací. Na fol. 2a iniciála P(Artesorationis) s papežem Řehořem I. Velikým a posluchači (typ zvaný akcipies). Fol. 30a s explicitem. Vědecká knihovna (Olomouc), sign. 48.785 (snímek laskavě zapůjčil digitální fotoarchiv pražské Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě).
Sazba jakéhokoli donátu skýtala z hlediska zásoby tiskových písmen značná úskalí, neboť ve schématech k časování sloves bylo zapotřebí stále týchž typů (např. ,m‘ ,d‘ ,e‘ u sloves amo, doceo, lego). Nedostatek liter vedl proto k zavádění odlišných písem, anebo zkratek (abreviací). Časté zásahy do tiskových forem nutně proměňovaly počet řádků, a z moderního bibliografického hlediska tak vlastně zvyšovaly počet vydání (dnes je převážně ve fragmentech známo ca 400 prvotiskových edicí).

Ars minor (Mainz? ca 1450) je významným, leč impresorsky anonymním dokladem počátků knihtisku v Mohuči. Poněvadž přímou účast Johanna Gutenberga nelze prokázat ani archivními prameny, moderní anglická inkunábulistika rozřadila známé unikátní fragmenty podle tiskového písma do dvou skupin. První skupina (Mainz? ca 1450) vznikla s použitím typů, jimiž byla o málo později tištěna latinská Bible označovaná dle počtu řádků jako „B 36“. V důsledku manipulace se sazbou se u těchto donátů asi čtyřiadvacetkrát změnil počet řádků (26-28 a 30). Druhou skupinu Ars minor (Mainz? ante 1457) spojuje písmo latinské Bible označované jako „B 42“. Zde bylo klasifikováno dvaadvacet vydání s 26, nebo 33 řádky.

O donátech tištěných před rokem 1500 na území Čech žádné zprávy nemáme. Jinak je tomu na Moravě. Do Brna se klade výroba dvou vydání Ars minor (Brno? 1486-1488), která však známe zatím jen díky makulaturním zlomkům. Z tiskárny Konrada Stahela se úplným unikátem dochovalo až třetí vydání (Brno 1491). Přepracovaná verze německého teologa a pedagoga Leonharda Culmanna De octo partibus orationis methodus je poprvé doložena olomouckým vydáním 1559. Pražská Tiskárna jezuitská vydávala v 18. století pod názvem Donatus latino-bohemicus (Praha 1706) úpravu německého pedagoga přelomu 16. a 17. století Johanna Rhenia. V těchto a dalších zpracováních se donáty tiskly až do poloviny 19. století. Čas od času v nich přicházejí také slabikovací schémata (slabikáře) a Tabula Pythagorica.


Lit.: BECK, J. W.: Zur Zuverlässigkeit der beteutendsten lateinischen Grammatik. Die ,Ars‘ des Aelius Donatus. Stuttgart 1996; DOKOUPIL, Vl.: Neznámé brněnské prvotisky. Zpráva o nálezu. In: Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory (věd. red. J. Polišenský). Praha 1970, s. 61-81; DOKOUPIL, Vl.: Počátky brněnského knihtisku. Bibliografie města Brna, sv. 1. Brno 1974; FUHRMANN, O. W.: The Gutenberg „Donatus“ fragment at Columbia University, New York, one of the oldest Mainz imprints. Gutenberg-Jahrbuch 1954, s. 36-46; PAINTER, G. D.: Gutenberg and the B 36 group. A reconsideration. In: Essays in honour of Victor Scholderer (hrsg. von D. E. Rhodes). Mainz 1970, s. 292-322; PRESSER, H.: Neue Donatfragmente in der Type der 42zeiligen Bibel in Mainz. Gutenberg-Jahrbuch 1954, s. 47-62; SCHMITT, W.: Die Ianua (Donatus)-ein Beitrag zur lateinischen Schulgrammatik des Mittelalters und der Renaissance. Beiträge zur Inkunabelkunde (3. Folge), 4, 1969, s. 43-80; SCHWENKE, P.: Die Donat- und Kalendertype. Nachtrag und Übersicht. Mit einem Abdruck des Donattextes nach den ältesten Ausgaben und mit 7 Tafeln in Lichtdruck. Mainz 1903; ZEDLER, G.: Die älteste Gutenberg-Type. Mainz 1902.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.