Erhard Schön

Z Encyklopedie knihy

Rám Jana Kosořského (Praha 1547). Greff, Joachim – Rodericus Zamorensis – Konáč z Hodiškova, Mikuláš: Kníha o hořekování a naříkání Spravedlivosti královny … Při tom jest Comedia anebo Hra rykmy a písněmi sepsaná Judyth vdovy, z Starého zákona vybraná (Praha, Tiskárna severinsko-kosořská 1547). Fol. L1a s rámem z nesourodých lišt, uprostřed dřevořez vzniklý zřejmě v okruhu Erharda Schöna (Hospodin, Adam a Eva). Antikvariát Meissner (Praha).

Erhard Schön (též ES, 1491-1542) německý malíř a kreslíř předloh pro dřevořezáče. Věnoval se náboženským cyklům a ilustraci satirických jednolistů a novinových letáků. Jak dokládá vlastní obrazová učebnice Underweissung der Proportzion unnd Stellung der Possen (Nürnberg 1538), zajímal se vážně i o teorii kresby. Jeho učiteli byli Albrecht Dürer a Hans Springinklee. Ačkoli život a tvorbu spojil od roku 1514 s Norimberkem, kontakty udržoval s mnoha jinými německými tiskárnami i s dílnami zahraničními (kupř. se Springinkleem připravoval od 1516 pro lyonského tiskaře Jacoba Sacona cyklus ilustrací pro nové vydání Bible, které se přetiskovalo několik následujících desetiletí). Přestože Schönovy přímé vazby do Čech nebo na Moravu prokázat nelze, existuje dostatek důkazů o tom, že štočky řezané dle jeho předloh zde v hojné míře kolovaly ještě v baroku. Vliv Erharda Schöna ostatně jako celého norimberského knihtisku první třetiny 16. století na formování české knižní a čtenářské kultury nebyl ještě doceněn.

Saconovo vydání Bible (Lyon 1515). Biblia cum concordantiis Veteris et Novi Testamenti (Lyon, Jacob Sacon 1515). Fol. 3a se stavbou babylonské věže (Gn 11, 4–5). Dřevořez Hanse Springinkleeho a Erharda Schöna. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. BC I 5.

K juveniliím datovaným asi do roku 1515 patří pašijový cyklus, který zřejmě v kopiích na Moravu přinesl původem norimberský tiskař Jan Günther. Zařadil ho mimo jiné do dvou velkých katolických postil, a to Johann Hoffmeister Postila česká, totiž Kázání na evangelia, kteráž se v nedělské a jiné sváteční dny … čtou (Prostějov 1551) a Tomáš Bavorovský Postila česká aneb Kázání a vejklady na evangelia (Olomouc 1556-1557). Další Schönovy juvenilie byly publikovány společně s Springinkleeho ilustracemi. Jedná se o část cyklu dřevořezů pro Kobergerem financovaný a Peypusem tištěný Hortulus anime (Nürnberg 1518). Některé jednotliviny byly z cyklu převzaty i do jazykově českých verzí. První připravil snad u Stuchse vydavatel Jan Mantuán Fencl jako Hortulus anime, Zahrádka dušie nábožnými modlitbami a pěknými figurami ozdobená (Nürnberg 1520). Druhé české vydání s nezměněným názvem a zúženým počtem původních figurálních štočků realizoval ještě Tomáš Bakalář (Plzeň 1533).

Güntherův tisk Bavorovského Postily (Olomouc 1556–1557). Bavorovský, Tomáš: Postila česká aneb Kázání a vejklady na evangelia (Olomouc, Jan Günther 1556–1557). Fol. 118b Ukřižování (dekorativně pojatý kříž stylizován z akantového ornamentu, po bocích kříže otištěny dva štočky, totiž sv. Pavel a sv. Petr). Pravděpodobně jde o práci z okruhu Erharda Schöna. Antikvariát Meissner (Praha).

Walter L. Strauss (XIII. 1984) považuje Schöna též za autora titulního dřevořezu, který byl s Mantuánovou literární spoluprací otištěn u Höltzela v prvním vydání prozaické satiry Frantovy práva (Nürnberg? 1518). Ilustrace zobrazuje titulní postavu a členy pijáckého cechu před hospodou. V nedávné době popsala Hedvika Kuchařová nově nalezený fragment českého jednolistu Modlitba o ukrutném zámutku [!] Panny Marie, kterýž jest měla stojecí pod křížem (Nürnberg? 1518?). Jednolist, jehož sazba je pořízena s největší pravděpodobností Höltzelovou nediakritizovanou texturou, doprovází velký nesignovaný dřevořez s Kristem a Pannou Marií v ikonografických typech Ecce homo a Mater dolorosa. Schönovi tuto práci připsal opět Strauss.

Z doby kolem roku 1520 pochází Schönův dřevořezový portrét Jana Husa, šířený o dvacetiletí později v kopii na jednolistu norimberského tiskaře Hanse Guldenmunda. Jednolist je nadepsán Mistr Jan Hus mučedlník Boží, který kázal v Čechách s. Čtení. Třiceti dřevořezy Erharda Schöna je vyzdoben anonymní protipapežský novinový leták Eyn wunderliche Weyssagung, von dem Babstumb, wie es yhm biß an das Endt der Welt gehen sol (Nürnberg? 1527 a v témže roce několikrát ještě v jiných německých městech). Norimberský tiskař Christoph Gutknecht později tyto dřevořezy užil vedle jiných štočků v českém překladu obdobně orientovaného díla protestanta Thomase Kirchmeyera (Naogeorga) Tragedy nová Pammachius jméno mající (Nürnberg 1546). Jde o jedno z nejlépe ilustrovaných děl šířených v českém předbělohorském prostředí.

Další Schönovy dřevořezy z let 1527 a 1528 byly užity v obou vydáních Severinovy Bible české (Praha 1529 a 1537). Poněvadž nesou spojitý monogram ES (větší E s provléknutým S) doplněný schematickým vyobrazením nože, lze Schönovi přisoudit i řezáčskou práci. Tak je tomu kupříkladu na vyobrazení Kmenu Jesse s letopočtem 1528, které bylo objednáno s největší pravděpodobností přímo Tiskárnou severinsko-kosořskou. Kopii tohoto štočku později pořídil monogramista GS pro Melantrichovu Bibli českou (Praha 1549). Odtud pak nápodoba přecházela i do mladších „melantrišek“ (Praha 1556-1557, 1560-1561, 1570 a 1577), k polským Scharffenbergům a dále do Bible české Samuela Adama z Veleslavína (Praha 1613).

Několik Schönových ilustrací obsahuje také Bible česká zvaná Norimberská (Nürnberg 1540). Štočky jsou samozřejmě starší. Většina pochází z vydání Lutherova překladu, který pod názvem Biblia, beyder Alt unnd Newen Testaments teutsch (Augsburg 1534) pořídil Heinrich Steiner. Některé vznikly ještě dříve. Kupříkladu sedící Jozue byl objednán tiskařem Peypusem už u příležitosti vydání Lutherova překladu Das Alte (Newe) Testament mit fleyss verteutscht (Nürnberg 1524). Tento štoček přivezl z Norimberku na Moravu 1544 Jan Günther a otiskl ho do Postily české Tomáše Bavorovského (Olomouc 1556-1557). Günther k nám mimo to importoval i Schönův planetářový cyklus ze 30. či 40. let, který pak doprovodil Planety, pod kterouž by se člověk narodil (Olomouc 1558). Od Günthera převzal Schönovy ilustrace Bedřich Milichthaler a po něm další olomoučtí tiskaři.


Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Knižní dřevořez v Čechách a na Moravě od 70. let 15. století do 1620. Dějiny českého výtvarného umění. Sv. II/1. Od počátků renesance do závěru baroka (věd. red. J. Dvorský). Praha 1989, s. 107-116; DODGSON, C.: Catalogue of early German and Flemish woodcuts preserved in the Department of prints and drawings in the British Museum. Vol. 1-2, Index. London 1903-1925; HEFFELS, M.: Meister um Dürer. Nürnberger Holzschnitte aus der Zeit um 1500-1540. Ramerding (1981); KUCHAŘOVÁ, H.: Zpráva o nálezu českého jednolistu. In: Sborník k 80. narozeninám Mirjam Bohatcové (red. A. Baďurová). Praha 1999, s. 203-212; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; MATĚJČEK, A.: Ilustrace. Praha 1931; MATĚJČEK, A.-TOBOLKA, Zd. V.: Dřevorytový list Hanse Guldenmunda z doby kolem r. 1540. Praha 1930; OLDENBURG, M.: Hortulus animae [1494]-1523. Bibliographie und Illustration. Teil 1-2. Hamburg 1973; RÖTTINGER, H.: Erhard Schön und Niklas Stör. Strasbourg 1925; RÖTTINGER, H.: Die Lyoner Bibelbilder Springinklees und Schöns. Zeitschrift für Bücherfreude, Neue Folge 15, 1923, s. 107-111; SCHREYL, K. H.: Die Welt des Hans Sachs. 400 Holzschnitte des 16. Jahrhunderts. Nürnberg 1976; STRAUSS, W. L. (ed.): The illustrated Bartsch. Vol. 1-. New York 1978-; ŠEFČÁKOVÁ, E.: Drevorezová knižná ilustrácia okruhu a dielne Albrechta Dürera v knihách a tlačiach vydaných na Morave a na Slovensku. In: Kniha ’91-’92. Martin 1993, s. 35-61; ŠEFČÁKOVÁ, E.: Dřevořezy prostějovské a olomoucké tiskárny Jana Günthera. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. Sv. 3 Olomoucko (ed. I. Hlobil-M. Perůtka). Olomouc 1999, s. 538-541; ZIMMERMANN, H.: K výzdobě norimberského českého vydání Pamachia z roku 1546. Časopis československých knihovníků 7, 1928, s. 5-9.

Lex.: NAGLER 17. 459-461 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; NAGLER (Monogr.) 2. 1752, 1754 a 1755; THIEME-BECKER 30. 218-220 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOOLEY 4. 126. = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999-2004.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.