Frakturschrift

Z Encyklopedie knihy

Frakturschrift (něm. frakturové, lomené písmo) kurzivní podoba fraktury vyznačující se na rozdíl od střízlivější formy zvané kanzleischrift nápadnou masivností a zdobností, připomínající vzor krajky. Ačkoli byla od poloviny 16. století povinnou součástí všech německých vzorníků rukopisných písem, pro svou obtížnost se užívala zřídka dokonce i v kancelářské praxi. Novogotickým písmem tištěná kniha ji užívala nanejvýše v xylografovaných rozvilinových nadpisech, anebo k reprodukci textových prvků mědirytové ilustrace.


Lit.: CROUS, E.-KIRCHNER, J.: Die gotischen Schriftarten. Leipzig 1928; HLAVÁČEK, I.-KAŠPAR, J.-NOVÝ, R.: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1997; KAPR, A.: Deutsche Schriftkunst. Dresden 1959; KAŠPAR, J.: Školní písmo v Čechách v letech 1774-1930. Sborník Národního muzea v Praze C 17/3. Praha 1972, s. 57-86; KAUTZSCH, R.: Die Entstehung der Frakturschrift. Mainz 1921; MICHEL, H. W.-KEUNE, H.: Fraktur-Schrift. Berlin ca 1930; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963; PLATA, W. (ed.): Buch und Schrift. Schätze der Typographie. Gebrochene Schriften. Gotisch, Schwabacher und Fraktur im deutschen Sprachgebiet in der 2. Hälfte des 20. Jahrhunderts. Frankfurt/M. 1968.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.