František Jan Tomsa (1753-1814) spisovatel, překladatel a editor spisů naučných, hospodářských, náboženských, politických a jazykovědných. Pocházel ze samoty Hamry u Turnova, absolvoval piaristické gymnázium v Kosmonosích a filozofii na pražské univerzitě. Od 1777 pracoval pro zemskou komisi normálních škol. Roku 1781 byl zastupujícím správcem a od 1786
faktorem ekonomie čili obchodním vedoucím
Tiskárny normální školy. Na tomto místě vystřídal
Antonína Elsenwangera a setrval v něm až do 1813, kdy byl penzionován. Mimo to se v Tiskárně věnoval
korektorství. Během 1809-1812 spolu s Janem Nepomukem Josefem Rulíkem redigoval
Krameriovy noviny. Těžiště Tomsových aktivit spočívalo v prosazení reformy českého pravopisu. K tomuto tématu napsal
Uvedení k české dobropísebnosti (Praha 1782?, 1784),
Naučení, jak se má dobře česky psát (Praha 1800),
Über die Bedeutung, Abwandlung und Gebrauch der čechischen Zeitwörter (Praha 1804) anebo
Über die Veränderungen der čechischen Sprache (Praha 1805).
Tomsova veršovaná gratulace s ručně doplněnými akcenty (Praha 1798). Tomsa, František Jan: Aloisii, dceři hraběcí Kristiána Klama-Galaše a Karoliny, manželky jeho (Praha, Tiskárna normální školy? 1798). Titulní strana a fol. IIa s počátkem textu. Dvoulist byl tištěn antikvou zeleno-černě (zelené pasáže dozajista ručním razítkem) a akcenty, čili diakritická znaménka, byly dopsány dodatečně. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. FK V 18/5.
Tomsova veršovaná gratulace s ručně doplněnými akcenty (Praha 1798). Tomsa, František Jan: Aloisii, dceři hraběcí Kristiána Klama-Galaše a Karoliny, manželky jeho (Praha, Tiskárna normální školy? 1798). Titulní strana a fol. IIa s počátkem textu. Dvoulist byl tištěn antikvou zeleno-černě (zelené pasáže dozajista ručním razítkem) a akcenty, čili diakritická znaménka, byly dopsány dodatečně. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. FK V 18/5.
V návaznosti na poslání a ediční program Tiskárny normální školy a v souvislosti s vlastním pojetím jazykové kultury se Tomsa snažil pro tisk českých textů prosadit diakritizovanou
antikvu namísto po staletí užívaného
švabachu. Mezi léty 1794-1797 se o výrobu tohoto
tiskového písma pokoušela pražská písmolijna
Václava Jana Krabata. Krabatovy finanční představy však neodpovídaly kvalitě odvedené práce (zejména neústrojností
akcentů a jejich nízkým tiskovým reliéfem), a proto po třech letech zkoušek a sporů byla spolupráce přerušena. Vídeňan
Josef Emanuel Diesbach doporučil Tomsovi písmaře a písmolijce
Jana Jiřího Mansfelda, svého rodáka. Mansfeld v polovině roku 1797 zakázku skutečně převzal. Poněvadž neuměl česky, Tomsa mu písmo musel předkreslit. Na počátku 1799 Mansfeld odeslal z Vídně do Prahy první kouřové otisky, v červnu pak odlitá písmena
vertikální antikvy a v srpnu 1800
polokurzivu. Tiskárna normální školy tímto písmem snad vůbec poprvé vysadila některé části knížky
Slabikář obsahující v sobě způsob, jak se dítky mají učiti písmeny znáti (Praha 1801).
Nákladem Tiskárny se pražský živnostník
František Alois Jeřábek podjal prvního a hned vynikajícího pokusu využít písmo k
sazbě Nejedlého překladu Homérovy
Iliady (Praha 1802). Později bylo písmo užito v četných pasážích Tomsových či Dobrovského jazykovědných studií. Poněvadž pronikání antikvy do
sazečských kas českých a moravských tiskáren bránily zpočátku mohutné ekonomické a technické bariéry i dlouhodobě vžité konvence, Tomsa se jejího masového rozšíření pochopitelně nedočkal.
Literatura
Lit.: KABÁT, K.: František Jan Tomsa upravil latinkové písmo pro češtinu. Ročenka československých knihtiskařů 18, 1935, s. 40-50; KABÁT, K.: Významná účast knihtiskárny Státního nakladatelství na vytvoření knihy české. In: Knižní kultura doby staré i nové (red. A. Dolenský). Praha 1926, s. 218-224; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963; NEŠVERA, R. K.: Zásluhy Františka Jana Tomsy o český knihtisk. Sborník Národního technického muzea 1. Praha 1955, s. 72-82; POLÁK, K.: Třemi stoletími. Stručné dějiny Státního pedagogického nakladatelství. Praha 1967.
Lex.: CHYBA 292. = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.
Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.
