Franz Hogenberg

Z Encyklopedie knihy

Franz Hogenberg (též Hohenberg, Hooberg, Hoogenbergh, před 1540-1592?) nejvýraznější představitel rodiny kreslířů, malířů a rytců činných během 16. a 17. století v rodném Mecheln (dnes Belgie), Kolíně/R. a v Anglii. Dráhu grafika započal v Londýně, např. The Bishops bible (London 1568), a krátce pokračoval u Abrahama Ortelia, např. Theatrum orbis terrarum (Antwerpen 1570). Pak se usadil v Kolíně/R., kde od roku 1570 působil jako dílenský rytec Georga Brauna a od 1572 i jako jeho společník. Vlastní tiskařskou činnost provozoval v Kolíně mezi léty 1582-1590.

Hogenbergova veduta Prahy a Chebu (Köln/R.? ca 1572). Hoefnagel, Joris – Hogenberg, Franz: Civitates orbis terrarum (Köln/R.?, Georg Braun ca 1572–1617). Veduta Prahy s nápisem „Praga. Bohemiae metropolis accv ratissime expressa“ a veduta Chebu s nápisem „Egra urbs a fluvio, …“ jsou zařazeny na fol. 29b–30a prvního svazku (ca 1572). Hogenbergova leptaná a následně kolorovaná rytina dle předlohy Jorise Hoefnagela. Antikvariát Meissner (Praha).

Spolupráce grafika s tiskařem a nakladatelem Braunem dostala hmatatelnou podobu šestidílným projektem Civitates orbis terrarum (Köln/R.? ca 1572-1617). Projekt obsahuje více než 500 vedut evropských měst, které Hogenberg vytvořil dle kresebných předloh Jorise Hoefnagela (většinou užil techniku leptu respektive leptané a následně kolorované rytiny, jen menší část vznikla cestou klasického mědirytu). V prvním dílu (1572?) je mimo jiné veduta Prahy rytá podle Peterlova a Kozlova jednolistu. Pátý díl (1599?) obsahuje Hradčany a méně obvyklý pohled z Letné. Série pohledů byla paralelně tištěna také s francouzským doprovodným textem jako Le grand théatre des différentes cités du monde (Bruxelles 1575-1618) a německy pod názvem Beschreibung und Kontrafaktur der vornehmsten Städte der Welt (Köln/R. 1574-1618). Hogenbergovy tiskové formy byly prodány okolo roku 1657 do Amsterodamu Janssoniovu nakladatelství. Odtud přešly před 1694 do majetku Fredericka de Wit ml. a nakonec fungovaly ještě v Leidenu 1729.

Rodinnou tradici udržoval syn Abraham Hogenberg, kolínský malíř, mědirytec, nakladatel a obchodník s uměleckými předměty. Už před 1608 se stal členem malířského cechu a naživu byl ještě 1653. Kolínským tiskařům vyryl spoustu titulních stran, vedut a plánů. Je pokládán za autora dvojpohledu na Prahu (nahoře detailní zobrazení Hradčan s textem Palatium imperatorum Pragae, quod vulgo Ratzin appeliatur, dole oba vltavské břehy s nápisem Praga Regni Bohemiae metropolis). Barbara Röková uvádí, že list nevznikl dříve nežli v roce 1598. Uveřejněn byl krátce po smrti posledního dědice Janssoniovy dílny jako součást topografického alba Tooneel der Vermaarste Koop-Steden en Handelsplaatsen van de geheele Wereld (Amsterdam 1682), později též v reedici Fredericka de Wit Theatrum praecipuarum totius Europae urbium (Amsterdam 1694-1700).


Lit.: BACHMANN, Fr.: Die alten Städtebilder. Ein Verzeichnis der graphischen Ortsansichten von Schedel bis Merian. Leipzig 1939 (Stuttgart 1965); BROEKEMA, C. (ed.): Deutschland vor drei Jahrhunderten. Seine Städte, Flüsse und Wälder. Betrachtet von Willem und Joan Blaeu, Georg Braun, Franz Hogenberg und Joris Hoefnagel. Berlin 1971; KOŘÁN, I.: Skupina autorů Civitates Orbis Terrarum. Umění 31, 1983, s. 514-515; KOZÁK, J.: Civitates Orbis Terrarum. Umění 31, 1983, s. 381-399; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; LAZAROVÁ, M.-LUKAS, J.: Praha. Obraz města v 16. a 17. století. Soupis grafických pohledů. Sv. 1. Praha 2002; MATĚJČEK, A.: Ilustrace. Praha 1931; MORELAND, C.-BANNISTER, D.: Antique maps (Christie’s collectors guides). Oxford 1986; NEBEHAY, I.-WAGNER, R.: Bibliographie altösterreichischer Ansichtenwerke aus fünf Jahrhunderten. Bd. 1-3, Nachtrag, Register. Graz 1981-1984; OEHME, R. (ed.): Alte europäische Städtebilder. Hamburg (ca 1970); RÖK, B.: Böhmen und Mähren. Ansichten, Stadtpläne und Landkarten aus der Graphischen Sammlung des Germanischen Nationalmuseums Nürnberg. Nürnberg 1995; SCHEFOLD, M. (ed.): Georg Braun und Franz Hogenberg. Beschreibung und Contrafactur der vornembster Stät der Welt. Textband der Faksimilieausgabe. Plochingen 1965; ZÖGNER, L.: Bibliographie zur Geschichte der deutschen Kartographie. München-New York-London-Paris 1984.

Lex.: BENZING (Verleger) 1174 = BENZING, J.: Die deutschen Verleger des 16. und 17. Jahrhunderts. Archiv für Geschichte des Buchwesens 2, 1960, s. 445-509 (a k tomu 18, 1977, sl. 1078-1322).; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 375; NAGLER 7. 103-104 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; PAISEY, D. L.: German printers, booksellers and publishers of the seventeenth century: some amendments and additions to Benzing. Gutenberg-Jahrbuch 1989, s. 168; THIEME-BECKER 17. 306-309 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOOLEY 2. 350-351 = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999-2004.; WURZBACH (Niederl.) 1. 713-714.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.