GS: Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

m (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 18: Řádek 18:
  
 
'''5.''' Nespojitý monogram tiskaře [[Jiřík Štyrsa|Jiříka Štyrsy]].
 
'''5.''' Nespojitý monogram tiskaře [[Jiřík Štyrsa|Jiříka Štyrsy]].
<br clear="all">
+
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
  
  

Aktuální verze z 15. 8. 2019, 12:14

GS monogram 1. s letopočtem „XLIX“ (1549) na dřevořezu zpodobňujícím Kmen Jesse v prvním vydání Melantrichovy Bible české (Praha 1549). Odtud pak byl přebírán do dalších „melantrišek“ (Praha 1556-1557, 1560-1561, 1570 a 1577). Mezi tím štoček monogramisty GS formou zápůjčky, anebo kopie putoval do Polska, kde doplnil první vydání bible v polštině Biblia, to jest kśięgi Starego i Nowego zakonu na polski język z pilnością vedług łacińskiej Bibliej od kościoła katolickiego powszechnie przyjętej nowo wyłożona (Kraków 1561) i její reedice (1575 a 1577). Naposledy je doložen v Bibli české Samuela Adama z Veleslavína (Praha 1613).

Monogram GS v Mattioliho českém Herbáři (Praha 1562). Mattioli, Pierandrea: Herbář jinak Bylinář [trad. Tadeáš Hájek z Hájku] (Praha, Jiří st. Melantrich z Aventinu 1562). Detail fol. 89a vyobrazení ovsa (vlevo dole monogram GS s řezáčským nožem). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AH II 4.

Štoček monogramisty GS nepředstavuje ovšem originální práci, nýbrž kopii ilustrace Erharda Schöna z roku 1528. Tu nacházíme už v Bibli české neboli Severinově (Praha 1529 a 1537). Snad právě díky tomuto kontextu Nagler připsal iniciály GS „Hansu Severinovi“ z okruhu pražské Tiskárny severinsko-kosořské (Jan Severin ml. však zemřel už 1545). Pro úplnost je třeba uvést, že iniciály GS doplněné obrázkem řezáčského nože se nacházejí též na jednačtyřiceti kopiích Holbeinova cyklu německo-latinských Zwen Todentäntz, deren der Eine zu Bern … der Ander aber zu Basel … kommen (Basel 1588). Naglerovu atribuci 3, 365 na Georga van Sichem, patrně neexistující osobu, odmítli Thieme-Becker 37, 398. Nepočítají s ní ani moderní bibliografie Tanců Smrti (např. Arnold Pfister 1927 či Hans Ferdinand Massmann et al. 2002). Tyto bibliografie za dřevořezáče GS, který štočky k Tanci dohotovil už roku 1576, považují Jerzyho (Georga) Scharffenberga (zemř. 1584).

Thieme-Becker 29, 585 citují zprávu „19. 5. 1577 wird dem Erzherzog Ferdinand v. Österr. in Erinnerung gebracht, daß S.[charffenberg Georg] mit Fertigstellung des „Kreuzerbuches“ beauftragt worden sei“. Nevíme, je-li míněn Melantrichův tisk Mattioliho Herbáře jinak Bylináře (Praha 1562), ale značka GS se tu spolu s monogramy DW, FP, IS a MH vyskytuje asi na pětině z 589 dřevořezů. V 64 případech jde o prosté iniciály, ale v 36 dalších je opět připojena schematická kresba nože, tak jako na kopiích Holbeinova Tance. Jisté je, že tento dřevořezáč zvládal pevnou obrysovou linii, pružný duktus a šrafování, což spolu s kvalitními kreslířskými předlohami český herbář povyšuje nad toporné ilustrace botanických děl Otty Brunfelse a Leonharda Fuchse.

Zikmund Winter poprvé u nás citoval dle Jahrbuchu der kunsthistorischen Sammlungen dopis arciknížete Ferdinanda Tyrolského z listopadu 1559, v němž se píše, že padesát štočků pro Herbář 1562 mělo být řezáno dle pražských výkresů v Augsburku, Norimberku a Štrasburku. Ostatní pak mají pocházet, domnívá se Winter, od Mattioliova osobního pražského řezáče Daniela a jeho tovaryše Hanse Minicha. František Rachlík monogramistu GS ztotožnil s Georgem Stirleynem, německým mistrem miniatury 30. let 16. století. Zakrátko však Hans Kahns, veden zřejmě Naglerem, iniciály GS připsal neznámému ilustrátorovi Tiskárny severinsko-kosořské, která od roku 1557 fakticky neexistovala. Tato absurdní domněnka z roku 1938 zřejmě zapadla, poněvadž František Horák o deset let později přejal atribuci Rachlíkovu.

Pod nejnovější hypotézou je podepsán Claus Nissen. Dovozuje, že v iniciálách GS může jít o částečný překlad jména italského malíře a dřevořezáče Giorgia Liberale, který pracoval ve službách arciknížete Ferdinanda Tyrolského a v červenci 1558 byl povolán z rakouského Görzu do Prahy, aby s Mattiolim spolupracoval na nákresech a štočcích rostlin. V Praze pak měl užívat počeštěné příjmení Svoboda (it. liberàle = svobodný, odtud monogram GS). Jistou pravděpodobnost tomuto Nissenovu konstruktu dodává fakt, že Liberale je ilustrátorem již prvního Valgrisiova latinského vydání Mattioliho Herbáře Commentarii in libros sex Pedacii Dioscoridis de medica materia (Venezia 1554). Naopak pochybnosti vyvstanou tehdy, počneme-li ověřovat, zda Liberale do Prahy vůbec dorazil. Takové indicie doposud nemáme. Moderní česká odborná literatura včetně pojednání Mirjam Bohatcové (1996) se Nissenovou hypotézou o totožnosti Giorgia Liberale s monogramistou GS neobírala, ale nejnověji ji podpořil Walter H. Lack.

Viněta s jezuitským monogramem (Praha 1677–1715). Bible česká zv. Svatováclavská (Praha, Tiskárna jezuitská 1677–1715). Pag. 318 Nového zákona (1677, fa. Jan Mikuláš Hampel) se závěrečnou dřevořezovou vinětou za první epištolou sv. Pavla ke Korintským. Centrálním motivem viněty je andílčí hlavička a monogram IHS. Ve spodní kosodélníkové ozdobě se nachází monogram řezáče GS. Antikvariát Meissner (Praha).

Iniciály GS se nacházejí také pod vyobrazením jeruzalémského kostela s Božím hrobem v Kozlově tisku Prefátovy Cesty z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny (Praha 1563). Řezba byla pořízena dle předlohy benátského malíře Domenica dalle Greche. Jejím původcem může být umělec angažovaný v Praze pro Mattioliho Herbář 1562. Signatura GS je umístěna na dřevořezu vpravo dole a opět ji doprovází schematicky znázorněný nůž řezáče.

2. Spojitý monogram, v němž menší písmeno S je vepsáno do středu většího G. Byl zjištěn u spodního okraje barokní trojúhelníkové andílčí viněty s emblémem IHS v prvním vydání Bible české neboli Svatováclavské (Praha 1677-1715). Bibli vysázela Tiskárna jezuitská. Spojité GS lze velmi snadno zaměnit se spojitým CS (např. kázání Jeronýma Hirnhaima 1676).

3. Nespojitý monogram na dvou dřevořezových vinětách používaných Arnoltovou tiskárnou, a to v díle Jana Ignáce Dlouhoveského Věnec nezvadlý z listí bobkového (Praha 1675) a v anonymní příručce Martyrologium aneb Pasionálek (Litomyšl 1676).

4. Monogram na dřevořezech s náměty Kristova života používaných v Hirnleově tiskárně, a to v knihách Lodička mariánská (Olomouc 1751) a Koleda aneb Píseň vánoční (Olomouc 1774).

5. Nespojitý monogram tiskaře Jiříka Štyrsy.





Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Čtení na pomezí botaniky, fauny a medicíny. Sborník Národního muzea v Praze C 38/3-4. Praha 1996; BOHATCOVÁ, M.: Knižní dřevořez v Čechách a na Moravě od 70. let 15. století do 1620. Dějiny českého výtvarného umění. Sv. II/1. Od počátků renesance do závěru baroka (věd. red. J. Dvorský). Praha 1989, s. 107-116; BURBIANKA, M.: Produkcja typograficzna Scharffenbergów we Wrocławiu. Wrocław 1968; CORONINI CRONBERG, G.: Giorgio Liberale e i suoi fratelli. In: Studi di storia dellarte in onore di Antonio Morassi. Venezia 1971, s. 85-96; HORÁK, Fr.: Česká kniha v minulosti a její výzdoba. Praha 1948; JAHRBUCH der kunsthistorischen Sammlungen des allerhöchsten Kaiserhauses (ed. Ferdinand von Trauttmansdorff-Weinsberg), Bd. 11, Teil 2. Wien 1890, s. CLXXIV (Nr. 7301) a s. CLXXVI-CLXXVII (Nr. 7370-7371); KAHNS, H.: Schöne Tier- und Pflanzenbücher aus vier Jahrhunderten. Kunstrundschau 46, 1938, s. 76-80; LACK, H. W.: Ein Garten Eden. Meisterwerke der botanischen Illustration. Köln 2001; MATTIOLI, P. O.: Herbář, jinak Bylinář (k vyd. připravili Věra Petráčková, Jaroslav Porák a Martin Steiner, výběr textu Jan Janko, výběr původních ilustrací Eva Bužgová). Praha 1982; NISSEN, Cl.: Die botanische Buchillustration. Ihre Geschichte und Bibliographie. Zweite Auflage. Stuttgart 1966; RACHLÍK, Fr.: Jiří Melantrych Rožďalovický z Aventýnu. Jeho život, dílo a poměry knihtisku v XVI. století. Praha 1930; ROMBOWSKI, A.: Kryspin Scharffenberg drukarz, księgarz i drzeworytnik śląski XVI wieku. Wrocław 1966; WINTER, Z.: Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách. Praha 1909.

Lex.: NAGLER 8. 451 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; NAGLER (Monogr.) 3. 344, 3. 350 a 358; THIEME-BECKER 23. 183, 29. 585 a 37. 398.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.