Georg Decker

Z Encyklopedie knihy

Georg Decker (1596-1661) jeden z nejstarších členů rozvětvené tiskařské rodiny, která pocházela z Durynska a na počátku 17. století se usadila v Basileji. Georg Decker pracoval v letech 1635-1661 (od 1636 ve službách univerzity) a proslavil se zejména vydáváním děl Johanna Buxtorfa st., např. Epitome grammaticae hebraeae (Basel 1658). Od 1661 provozoval řemeslo syn Johann Jakob Decker st. (1635-1678), který z Basileje přesídlil i s tiskárnou do Breisachu. Potomek Johann Jakob Decker ml. (1666-1726) se vrátil zpět do Basileje a tiskárnu, rozšířenou koupí o dílnu Sebastiana Henricpetriho, předal dva roky před smrtí nevlastnímu bratrovi Johannu Heinrichu Deckerovi st. (1679-1741). Ten přeložil tiskárnu 1697 do Colmaru. V ní pak pracoval i jeho syn Johann Heinrich Decker ml. (ca 1700-1754).

Georg Jakob Decker st. (1732-1799), syn Johanna Heinricha ml., po létech putování německými tiskárnami zakotvil 1751 v Berlíně jako sazeč francouzských textů u Christiana Friedricha Henninga. O čtyři roky později (1755) uzavřel sňatek s dcerou Johanna Grynäea (činný 1721-1740), stal se spoluvlastníkem jeho tiskárny (1756) a od 1763 jediným majitelem, obdařeným titulem dvorního tiskaře. Roku 1765 založil písmolijnu, pro níž nakoupil matrice u Johna Baskervilla a Pierra Simona Fourniera, a od 1769 vlastnil i knihkupectví. Firmu pozvedlo privilegium na vydávání děl Bedřicha Velikého (Friedricha II. der Grosse, 1712-1786), jež bylo odkoupeno 1787 od konkurenčního podniku Christiana Friedricha Vosse ml. Výhodnou se ukázala též spolupráce s berlínským ilustrátorem Danielem Mikołajem Chodowieckim. Roku 1789 získal Georg Jakob st. z rozhodnutí kurfiřta Bedřicha Viléma (Friedricha Wilhelma II.) titul tajného vrchního dvorního tiskaře v Berlíně. Čtyři dcery Georga Jakoba st. se provdaly za tiskaře a nakladatele (Wilhelm Haas ml., H. A. Rottmann, Christian a Johann Karl Philipp Spenerovi).

Pokračovatel Georg Jakob Decker ml. (1765-1819) se vyučil v otcově dílně a ve Štětíně. Berlínskou tiskárnu převzal 1792 a na přání krále Friedricha Wilhelma II. založil 1794 ještě filiálku v Poznani (činná do 1819). Respekt sběratelů si získalo pětadvacetisvazkové ilustrované bibliofilní vydání Oeuvres de Frédéric II. (Berlin 1788-1789), pořízené v pouhých 200 exemplářích. Po 1819 firma přešla na nové pokolení, Deckerovy syny Karla Gustava (1801-1829) a Rudolpha Ludwiga (1804-1877). Ti na základě dřívější objednávky Georga Jakoba ml. z roku 1817 jako první v Německu instalovali 1823 anglický typ rychlolisu poháněného parou. Roku 1877 tiskárnu odkoupil pruský stát.


Lit.: POTTHAST, A.: Geschichte der Buchdruckerkunst in Berlin. Berlin 1926.

Lex.: BENZING (Buchdrucker) 45-46 a 76; PAISEY, D. L.: Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701-1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26. Wiesbaden 1988, s. 41; PAISEY, D. L.: German printers, booksellers and publishers of the seventeenth century: some amendments and additions to Benzing. Gutenberg-Jahrbuch 1989, s. 167.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.