Georg Stuchs

Z Encyklopedie knihy

Georg Stuchs (též Stöchs, Stüchs, zemř. 1520) významný tiskař pocházející ze Sulzbachu a činný v Norimberku 1484-1518. Nejstarší dnes zachovanou prací je Missale Romanum (Nürnberg 1484). Specializoval se na výrobu liturgické literatury (breviáře a misály). Zakázky přicházely od jednotlivých tiskařů (krakovský Johann Haller, basilejský Adam Petri činný 1508-1528), nakladatelů (Anton Koberger st., Johann Rynmann) anebo přímo z diecézí. Pro pražské arcibiskupství tak Stuchs vytiskl například Breviarium Pragense (Nürnberg 1492, 1502 a 1509), Obsequiale sive Benedictionale Pragense (Nürnberg 1496) a Missale Pragense (Nürnberg 1498, 1503 a 1508). Pro Moravu dodal Agendu Olomucensis (Nürnberg 1498) a Missale Olomucense (Nürnberg 1499). V dílně, která disponovala asi 17 druhy tiskového písma, Stuchs připravil více než 70 vydání misálů a breviářů. Kánonové obrazy a ostatní ilustrace jsou většinou mistrovská díla německých umělců. Jedním z nich byl Michael Wolgemut, jehož dílna obohatila i některé bohemikální liturgické příručky. Roku 1506 se Stuchs uchýlil před morem do Schneeberku, kde připravil Missale Caminense (Schneeberg 1506) a Missale Halberstadiense (Schneeberg 1506). Z ostatních žánrů lze připomenout satiru Sebastiana Branta Stultifera navis (Nürnberg 1497) či neilustrovaný cestopis Aloysia de Cadamosto Newe unbekanthe Landte und ein newe Welt (Nürnberg 1508). Na základě typologického rozboru bylo Stuchsově tiskárně nově přisouzeno také Jus municipale Moraviae (Nürnberg ca 1498), které se dlouho považovalo za tisk brněnský.

Syn (?) Johann Stuchs byl činný v Norimberku 1509-1535. Na objednávku několika německých nakladatelů a tiskařů tiskl náboženskou i humanistickou literaturu. V letech 1522-1531 se angažoval pro reformaci jako tiskař Lutherova díla. Snad vytiskl také Mantuánovu českou verzi Hortulus anime, Zahrádka dušie nábožnými modlitbami a pěknými figurami ozdobená (Nürnberg 1520). Použil přitom starší ilustrační cyklus z roku 1518, jehož část otiskl v Plzni 1533 ještě Tomáš Bakalář. Na Johannovu činnost navázal v letech 1535-1537 jeho syn (?) Nikolaus Stuchs. Druhý syn Georga Stuchse se jmenoval Lorenz. Usadil se v Halberstadtu, kde je doložen 1519-1523 jako provozovatel vůbec první knihtiskařské dílny.



Lit.: BAUMANN, W.: Die Druckerei Stuchs zu Nürnberg (1484-1537). Gutenberg-Jahrbuch 1954, s. 122-131; BENZING, J.: Die Stuchsdruckerei zu Nürnberg im Dienst der Reformation. Archiv für Geschichte des Buchwesens 4, 1963, sl. 1585-1592; LEWICKA-KAMIŃSKA, A.: Mszały krakowskie z przełomu XV i XVI wieku. Czy Jerzy Stuchs drukował w Krakowie? Biuletyn Biblioteki Jagiellońskiej 23, 1973, s. 131-150; OLDENBURG, M.: Hortulus animae [1494]-1523. Bibliographie und Illustration. Teil 1-2. Hamburg 1973; STREHLER, H.: Das Missale Pragense des Georg Stuchs von 1503. Gutenberg-Jahrbuch 1966, s. 140-146; TOBOLKA, Zd. V.: Dějiny československého knihtisku v době nejstarší. Praha 1930.

Lex.: BENZING (Buchdrucker) 351 a 412; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 454; GELDNER 1, 176-180. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.