Gotikoantikva: Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

m (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „ “)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
  
 
Má se zato, že tento přechodný druh písma použil poprvé [[Peter Schöffer st.|Peter Schöffer ml.]] v knize Guillelma Durantiho'' Rationale divinorum officiorum ''(Mainz 1459). Z [[Mohuč|Mohuče]] se písmo neuvěřitelně rychle rozšířilo do dalších německých dílen, v nichž nesloužilo jen pro rozmnožování jazykově latinských textů, jak bývá často uváděno, nýbrž i pro tisk němčiny, např. v [[Johann Mentelin|Mentelinově]] prvním vydání německé ''Bible'' (Strasbourg 1466). Již méně častá je gotikoantikva v [[Anglie|Anglii]] a [[Francie|Francii]]. Do [[Čechy|Čech]] 15. století, kde takřka monopolně vládla domácí [[bastarda|bastarda]], a na [[Morava|Moravu]], jejíž prvotiskaři pracovali [[Rotunda|rotundou]], se nedostala vůbec.
 
Má se zato, že tento přechodný druh písma použil poprvé [[Peter Schöffer st.|Peter Schöffer ml.]] v knize Guillelma Durantiho'' Rationale divinorum officiorum ''(Mainz 1459). Z [[Mohuč|Mohuče]] se písmo neuvěřitelně rychle rozšířilo do dalších německých dílen, v nichž nesloužilo jen pro rozmnožování jazykově latinských textů, jak bývá často uváděno, nýbrž i pro tisk němčiny, např. v [[Johann Mentelin|Mentelinově]] prvním vydání německé ''Bible'' (Strasbourg 1466). Již méně častá je gotikoantikva v [[Anglie|Anglii]] a [[Francie|Francii]]. Do [[Čechy|Čech]] 15. století, kde takřka monopolně vládla domácí [[bastarda|bastarda]], a na [[Morava|Moravu]], jejíž prvotiskaři pracovali [[Rotunda|rotundou]], se nedostala vůbec.
<br clear=all>
+
 
+
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
  
 
'''Lit.:'''  HLAVÁČEK, I.-KAŠPAR, J.-NOVÝ, R.: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1997; KAISER, Vl.: Klasifikace tiskového písma z hlediska pomocných věd historických. Sborník archivních prací 32, 2, 1982, s. 446-479; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963.
 
'''Lit.:'''  HLAVÁČEK, I.-KAŠPAR, J.-NOVÝ, R.: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1997; KAISER, Vl.: Klasifikace tiskového písma z hlediska pomocných věd historických. Sborník archivních prací 32, 2, 1982, s. 446-479; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963.

Aktuální verze z 12. 8. 2019, 14:13

Gotikoantikva v Schöfferově tisku Durantiho Rationale (Mainz 1459). Duranti, Guillelmus: Rationale divinorum officiorum (Mainz, Peter Schöffer st. 1459). Fol. 1a s počátkem textu a červeně natištěnou iniciálou Q, doplněnou dodatečně perokresebným filigránem. Repro: Geldner 1968.

Gotikoantikva (angl. gothic round type, fr. lettre gothique arrondie, něm. Rundgotisch) souhrnné označení skupiny goticko-humanistických tiskových písem vyvinutých na konci 50. let 15. století v Německu a stojících na počátku nelehké cesty k realizaci tiskové antikvy Konrada Sweynheyma a Arnolda Pannartze v italském Subiacu 60. let 15. století. Poněvadž hlubokou tradici gotického písma nebylo možno potlačit najednou, některé prvky zůstaly poplatné staršímu slohu a některé už předznamenaly budoucí vývoj. Ten potlačil lomenost písmové kresby ve prospěch určité okrouhlosti, která se navenek projevovala žádanou světlostí sazby. Krátké, tupě zakončené dříky vítaně zvětšily meziřádkový prostor. K charakteristickým rysům gotikoantivy patří minuskulní dvoubříškové ‚a‘, které je nahoře otevřené. Písmeno ‚g‘ se vyznačuje novou (antikvovou) verzí spodního bříška. Naopak je tu ještě starší typ obráceného neboli okrouhlého ‚r‘ či písmene ‚z‘ připomínajícího arabskou trojku. Kresba majuskulního i minuskulního ‚s‘ je velmi často uzavřená. Toto slohově nejednotné písmo, nazývané od počátku 20. století též „littera fere humanistica“ (čili skoro humanistické), se po třech desetiletích fungování vyžilo a na počátku 16. století ze zahraničních tiskáren zmizelo úplně. O jeho renesanci se v druhé polovině 19. století pokusil anglický básník, kreslíř a tiskař William Morris (1834-1896).

Má se zato, že tento přechodný druh písma použil poprvé Peter Schöffer ml. v knize Guillelma Durantiho Rationale divinorum officiorum (Mainz 1459). Z Mohuče se písmo neuvěřitelně rychle rozšířilo do dalších německých dílen, v nichž nesloužilo jen pro rozmnožování jazykově latinských textů, jak bývá často uváděno, nýbrž i pro tisk němčiny, např. v Mentelinově prvním vydání německé Bible (Strasbourg 1466). Již méně častá je gotikoantikva v Anglii a Francii. Do Čech 15. století, kde takřka monopolně vládla domácí bastarda, a na Moravu, jejíž prvotiskaři pracovali rotundou, se nedostala vůbec.





Lit.: HLAVÁČEK, I.-KAŠPAR, J.-NOVÝ, R.: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1997; KAISER, Vl.: Klasifikace tiskového písma z hlediska pomocných věd historických. Sborník archivních prací 32, 2, 1982, s. 446-479; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.