Groteska

Z Encyklopedie knihy

Groteska (it. grotta = jeskyně, grottesco = jeskynní, podivný, angl. a fr. grotesque, něm. Groteske) motiv rostlin, zvířat i lidí zasazený na principu slučování neslučitelného do schematicky se rozvíjejícího ornamentu tak, aby bizarní spojení reality a fantazie vyvolalo fantaskní, ba směšnou iluzi. Typ těchto výjevů, vzdáleně připomínajících středověkou drolerii, byl objeven kolem roku 1500 v podzemních (jeskynních) prostorách římské stavební antiky. Do širšího povědomí vstoupil mimo jiné díky Peteru Flötnerovi (1549). Ve výtvarném umění, stavitelství a tkalcovství přetrval až po 19. století. Okrajově a na poslední chvíli byl adaptován též do výzdobného repertoáru řemeslně se vyžívající vazby řezané. Tištěnou knihu obohatil nejprve jako doplněk kaligrafické iniciály dodatečně vytvořené rubrikátorem či iluminátorem. Během 16. století se groteskní motivy staly skladebným prvkem vinět a vlysů, tvořených na bázi arabesky či samostatného akantu.

Jak prokázali kupříkladu Aenea Vico Leviores et extemporaneae picturae, quas grottescas vulgo vocant (Venezia 1541), Jacques Androuet Du Cerceau Liber de eo picturae genere, quod grottesche Itali vocant (Paris? 1594) nebo Christoph Jamnitzer Neuw Grottessken Buch (Nürnberg 1610), rafinovanost zahraničních tvůrců knižního dekoru byla takřka neomezená. Navzdory tomu knižní grafika v Čechách a na Moravě s groteskou pracovala jen sporadicky. Vcelku těsný, ale záměrně skrývaný vztah k ní dokládají iniciály Tiskárny bratrské, pracované pod vlivem německého knižního manýrismu, např. dva škládlící se psi v liteře J, řezané Václavem Elamem pro samostatně vydaný Nový zákon (Kralice 1601). Také vinětu Jana st. Arnolta z Dobroslavína s pomalým hlemýžděm a hbitým motýlem lze považovat za reziduum tohoto žánru. Neotřelé fantaskní motivy jsou nepřehlédnutelné i na některých vlysech pražské Tiskárny arcibiskupské nebo Jezuitské, např. pták klovající hlavu Turka, z akantu vyčnívající dva paví ocasy (či torza rukou se zdviženým mečem), lvi šplhající po rostlinných úponcích aj. Pěkné grotesky v podobě divých mužů zasadil monogramista MS do některých kartuší Beckovského Poselkyně starých příběhův českých (Praha 1700).


Lit.: BIALOSTOCKI, J.: Stil und Ikonographie. Studien und Kunstwissenschaft. Dresden 1966; FLÖGEL, K. Fr.: Geschichte des Grotesk-Komischen. München 1914; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; PIEL, F.: Die Ornament-Groteske in der italienischen Renaissance. München 1962; WARNCKE, C.-P.: Die ornamentale Groteske in Deutschland 1500-1650. Bd. 1-2. Berlin 1979.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.